„Věřitelé budou Řecko nutit dál škrtat a zvyšovat daně, a když toto děláte, tu zemi posouváte dál do hnoje,“ prohlásil velmi tvrdě Michl hned v úvodu. Švejnar mu dává v zásadě za pravdu, ale věří, že privatizace řeckého státního majetku tento trend zvrátí. Michl je však i nadále přesvědčen, že Řecko má jen dvě cesty. Buď má škrtat ještě víc, snížit si platy a tak podobně, aby se za pár let ekonomika vrátila k růstu. Anebo může přejít zpět na svou měnu, mohutně ji oslabit a celým procesem projít pomaleji.
Plány se stinnými stránkami
Stojí také za pozornost, že dnes panují hluboké rozpory mezi věřiteli Řecka. Mezinárodní měnový fond jasně říká, že je tento dluh nesplatitelný, takže by se ho měla část odpustit nebo aspoň prodloužit splatnost. „Je to s křížkem po funuse,“ poznamenal k tomu Michl. Tento krok se měl udělat v okamžiku, kdy byl řecký dluh ještě v rukou bank, a ne států, protože dnešní krok povede k tomu, že dluhy fakticky zaplatí Slováci, Němci, Francouzi a další.
Švejnar mu znovu dal za pravdu, ale upozornil, že je lepší jednat později než vůbec. Michl ale oponoval, že odpuštění dluhů ještě nenastartuje růst řecké ekonomiky, to musejí udělat řečtí podnikatelé a zahraniční investoři, což se podle hosta podaří je tehdy, když se Řecko vrátí ke své měně.
Tento plán má však podle Švejnara i stinné stránky. Kdyby to udělali Řekové, mohli by to udělat i Španělé či Italové, eurozóna by se tak začala drolit. Michl to uznává, a přece si trvá na svém. Stačí se podívat na USA, kde si lidé zvykali sto let na společnou měnu. Jestli už nemůžete oslabovat kurz své měny, lidé se musejí naučit stěhovat se za prací, jak to vidíme právě v USA. Evropané by se to měli naučit též, pokud si chtějí udržet jednotnou měnu.
Nesmíme zapomínat ani na mezibankovní půjčky, u nichž by jejich zhroucení znamenalo mnohem větší průšvih. Totéž lze podle jeho názoru říci i o odchodu Velké Británie z EU, a to by v podstatě znamenalo konec evropské myšlenky, což si nepřeje ani jeden z hostů. Faktem je, že dnes si Řekové v podstatě vybírají z bankomatu německá eura, což se podle Michla brzy Němcům přestane líbit.
Švejnar ale nabídl i jiný pohled. „Německo profitovalo z toho, jak je eurozóna nastavena dnes. Německo totiž do jižních států vyváželo své výrobky, čímž podporovalo vlastní blahobyt,“ připomněl. Dnes jen za tento růst blahobytu platí.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: mp
