Podle Šichtařové je nejtragičtější částí řecké tragédie to, že se rozešlo politické vnímání a ekonomická část problému. „Například předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker bere euro jako své dítě,“ poznamenala Šichtařová s tím, že on a někteří další politici nejsou schopni smířit se s myšlenkou, že by se eurozóna mohla rozpadnout. Přitom by vystoupení Řecka z eurozóny mohlo být jen dočasné.
Nejracionálnější přístup k věci mají prý německý či slovenský ministr financí nebo chudší země eurozóny. „Oprávněně se ptají, že mají nižší důchody než v Řecku, a přitom by měli vlastně dát Řecku dary,“ podotkla.
Poukázala na to, že podle jejího názoru se dnes zvýšily animozity mezi evropskými lídry a řeckým premiérem, který přijel na summit zemí eurozóny bez konkrétních návrhů. Kvůli tomu prý stále více politiků připouští možnost, že Řecko eurozónu opustí.
Šéf EP něco jiného říkal před řeckým referendem, něco jiného po něm
Připomněla ale, že někteří evropští politici udělali v posledních dnech názorové veletoče. „Šéf Evropského parlamentu v pátek řekl, že řecké ne bude znamenat odmítnutí eura. Dnes se nechal slyšet, že grexit je až poslední možností,“ uvedla Šichtařová.
Podle Šichtařové Řecko v podstatě prvního července zbankrotovalo, když neuhradilo MMF splátku dluhu. Kritizovala rovněž Evropskou centrální banku (ECB) za to, že sype do Řecka peníze, které nejsou ničím kryté. „A to je zakázáno,“ podotkla.
Řecko se dostalo do dluhové pasti, to znamená, že není schopné svůj dluh splatit. „Jediné řešení je takové, že Řecko vyhlásí svůj bankrot jednostranně, že škrtá svůj dluh, aniž se na tom dohodne s Evropou. Ta to nesmí dovolit,“ vysvětlila svůj názor na to, jak by mohla být řecká krize vyřešena.
Německu se emitování eur pro Řecko nelíbí. Bojí se inflace
ECB se nyní tím, že dodává Řecku peníze, prý dopouští velice nebezpečné politiky. Šichtařová poukázala na to, že Německo proto brojí proti ECB. „Němečtí zástupci v ECB se staví proti jejímu italskému šéfovi,“ podotkla s tím, že Německo si je vědomé toho, co způsobilo tištění nekrytých peněz německou centrální bankou v době po první světové válce.
Moderátorka Zuzana Tvarůžková se pak Šichtařové zeptala, zda by měla vyhovět eurozóna žádosti o překlenovací úvěr sedm miliard eur, o které zřejmě eurozónu řecký premiér požádá. „Tato pomoc by neměla být v žádném případě poskytnuta,“ řekla Šichtařová s tím, že se domnívá, že Řecko vůbec netuší, v jaké situaci se nachází, a proto je prý jeho další chování nepředvídatelné.
Drachma by prý oslabila vůči euru až o 40 %
A jak by mohl grexit vypadat? V okamžiku, kdy ECB přestane podporovat řecké banky, ty přestávají existovat. Proto si musí Řecko buď natisknout drachmy, nebo dát do oběhu dlužní úpisy.
Pokud by se Řecko vrátilo k vlastní měně, ta by prý okamžitě o 30–40 % oslabila oproti euru. „Pro Řeky by to znamenalo, že jejich peníze v bankách by se znehodnotily,“ poznamenala.
Jestliže se přesto země eurozóny nakonec dohodnou, že Řecko takzvaně zachrání, bude to podle Šichtařové jen prodloužení agónie.
Na tzv. záchranu Řecka by doplatili důchodci
V závěru pořadu znovu varovala před dalšími emisemi nekrytých eur pro řecké banky. Varovala, že se to vrátí vysokou inflací. Na námitku, že euro zatím příliš neoslabuje, uvedla, že inflace už se projevuje v cenách cenných papírů. Řecké státní dluhopisy by neměly mít žádnou hodnotu, ale protože ECB udržuje zcela umělou poptávku po nich a vykupuje je, určitou hodnotu stále mají. Nejen řecké, ale i italské či španělské státní dluhopisy jsou prý uměle nadhodnoceny. „V cenách těchto papírů je velká cenová bublina, do dvou, tří let praskne a nastane pokles cen cenných papírů a eura,“ varovala s tím, že nakonec to budou důchodci, kdo na emisi nekrytých eur doplatí. Protože právě důchodové fondy mají své peníze uložené v cenných papírech.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vam
