Ředitel Foltýnova odboru opět vylezl. A Zahradil se neudržel

21.01.2026 12:45 | Monitoring
autor: Naďa Borská

Strategická komunikace je státní propaganda, jen se tomu tak nesmí říkat. Prosazují ji lidé, kteří považují národ za obdobu vojenské jednotky, která musí být jednotně a hierarchicky vedena, správně ideologicky proškolena, a proto je jí třeba vštěpovat vzorce a hodnoty pravidelnou politickou přípravou mužstva. Tato „byrokraticko-propagandistická zbytečnost“ vyšla ročně na 50 milionů korun. „Je dobře, že to skončilo,“ oddechl si Jan Zahradil.

Ředitel Foltýnova odboru opět vylezl. A Zahradil se neudržel
Foto: Youtube
Popisek: Jan Zahradil

Nový příspěvek publikoval na svém facebookovém účtu Jan Zahradil, hlavní poradce strany Motoristé sobě pro oblast evropské a zahraniční politiky.

„Paní Koldinská z již zrušeného Stratkomu (ano, ta, co zároveň pracovala pro tento vládní útvar a pro veřejnoprávní ČT, než se na to přišlo) provádí sebeobhajobu sdílením rozhovoru s jeho bývalým šéfem. Ten si ublíženě stěžuje na nepochopení, na klacky pod nohama a zdůrazňuje, jak důležitou a nezastupitelnou činnost prováděli. Při četbě toho rozhovoru jsem se nad formulacemi pana Bruži opravdu bavil a některé z nich sem nasdílím (celý rozhovor sdílet nebudu, zájemci si ho mohou najít),“ napsal Zahradil.

Dále uvádí: „Jako červená nit se tím vine nářek, že odpůrci ‚strategické komunikace‘ tomuto pojmu vůbec nerozumí. Ale my mu rozumíme velmi dobře. Stačí si k tomu přečíst knihu dalšího obvyklého podezřelého, dnešního náčelníka NGŠ Karla Řehky Informační válka z roku 2017. Ten to aspoň napsal jasně: Strategická komunikace je státní propaganda, jen se tomu tak nesmí říkat.“

Není totiž podle něj náhodou, že nejvášnivější proponenti tohoto konceptu pocházejí z armádního prostředí, ať to je zmíněný pan Řehka, nechvalně proslulý plk. Foltýn nebo zde pan Bruža.

„Tito lidé totiž považují národ za jakousi obdobu vojenské jednotky, která musí být jednotně a hierarchicky vedena, správně ideologicky proškolena, a proto je jí třeba vštěpovat vzorce a hodnoty pravidelnou politickou přípravou mužstva. To samozřejmě zajistí stát. Je až s podivem, jak se to podobá praktikám, o nichž jsme se domnívali, že jsme se jich zbavili v roce 1989. A dále je s podivem, jak úspěšně se tento koncept podařilo prodat tzv. společenským elitám a médiím hlavního proudu, do omrzení opakujícím teze o nezbytnosti ‚strategické komunikace‘ (nemluvě o ‚expertech‘, kteří v tom našli slušný zdroj obživy),“ sděluje politik.

Komunikační karty a Jan Palach

A přináší „několik perel z rozhovoru s panem Bružou“. „Jeho vojensko-úřednický newspeak je natolik výmluvný, že nepotřebuje komentář,“ soudí Zahradil a cituje:

  • „Realita však je, že náš odbor měl především koordinační roli. Některé kampaně nebo informační aktivity prováděli jiní relevantní aktéři nebo resorty a my jsme jim pomáhali a propojovali jednotlivé hráče. V těchto případech občan nemohl poznat, že je to částečně práce i našeho odboru, protože jsme se pod to jednoduše nepodepisovali.“

  • „Naše sociální sítě byly pouze jakýmsi lakmusovým papírkem. Nesloužily k masivním dosahům. Dávali jsme tam často i edukativní obsah, který většinou nezajímá široké masy.“

  • „Ústavním činitelům jsme nabídli službu, o kterou někteří nestáli, a to respektuji. Díky naší expertíze v analytickém oddělení jsme často dokázali rozpoznat i problematická místa informačního prostředí a někdy jsme zaznamenali oprávněné obavy občanů. Státotvorně jsme tuto službu nabídli i členům opozice a vyzkoušeli jsme ji při výročí sebeupálení Jana Palacha, protože kdybychom zvolili nějaké politikum, vstupovali bychom do politického soupeření. Komunikační doporučení jsme k tomu přidávali, protože jsme věděli, jaká slova volit, či nevolit pro konkrétní cílovou skupinu.“(k tzv. komunikačním kartám)

  • „Hlavní role byla koordinační. Začali jsme pořádat pravidelné koordinační meziresortní panely a jejich účelem bylo, aby komunikace státu byla k občanům přehledná a účelná.“

  • „Podařilo se vybudovat odbor pro koordinaci na nadresortní úrovni, ale také zapojit další relevantní aktéry. Stačilo už jen schválit systém strategické komunikace státu, který by se stal základem funkčního systému.“

  • „Mezi dílčí úspěchy bych rád zmínil úspěšnou a proaktivní eliminaci kremelské propagandy během výročí konce druhé světové války či srpna 1968. Na základě dat jsme věděli, co se chystá, a nakonec jsme měli informační náskok, díky němuž jsme určovali agendu.“

Zahradil pokračuje: „Dále jsme se dozvěděli, že vláda nechápala, bezpečnostní poradce se nezajímal a resorty bojkotovaly. To vše za cca 50 mil. ročně (mimo mzdy zaměstnanců). Naprostá byrokraticko-propagandistická zbytečnost, je dobře, že to skončilo. A nejen na Úřadu vlády. Už si to zřídila i některá ministerstva, třeba Lipavského MZV. Tam už to teď také mizí.“

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

Mgr. Filip Turek byl položen dotaz

K čemu je dobrý nějaký zmocněnec pro cokoliv?

O co jiného jde, než o jakousi trafiku? A proč tolik lpíte na nějaké funkci? Vždyť přeci pro lidi toho snad můžete udělat dost i jako poslanec nebo proč jste vlastně kandidoval? A co jste zatím jako poslanec dokázal? Zatím mi přijde, že řešíte jen sám sebe

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Diskuse obsahuje 28 příspěvků Vstoupit do diskuse Tisknout

Uživateli nejlépe hodnocený komentář

Tak, Uživatel se přihlásil ke kodexu Dobré DiskuseŠiroko , 21.01.2026 15:03:22
Tak aby bylo jednou provždy jasno. Ani Foltýn, ani Řehka nejsou mí nadřízení a tudíž nespadám pod jejich vedení. Nejsem povinnen se řídit ani jejich radami, ani jejich rozkazy. Neustále se o to totiž snažili a neustále se snažili urvat větší kus moci.

|  7 |  0

Další články z rubriky

Ukrajinština ve školách. Nejdřív volitelně, pak povinně, chce ekonom

14:50 Ukrajinština ve školách. Nejdřív volitelně, pak povinně, chce ekonom

Ekonom Radim Dohnal přišel s nečekaným nápadem, že by se měla na českých středních odborných školách…