Řekněte, že je Martin místopředseda zelených. K Moravcovi po letech dorazil Topolánek

Prvním hostem pořadu Otázky Václava Moravce byl ministr Martin Pecina. Hned první otázka směřovala na rychlé schválení nových velvyslanců. Zejména Livie Klausové na Slovensko a Vladimíra Remka na post velvyslance v Rusku.

Ministr vnitra odmítl spekulaci, že by vláda rozhodovala ve chvatu ještě před hlasováním o důvěře vlády. „Pan ministr zahraničních věcí postupoval správně.“ Podle Peciny měl Karel Schwarzenberg spory nejen s prezidentem Zemanem, ale i s Václavem Klausem. Celá řada ambasád zůstávala bez vyslanců a velvyslanců. „Pokud v zemi, jako je Rusko, nemáme 8 měsíců velvyslance, tak je to alarmující,“ říká Pecina.

Ministr vnitra uvedl, že ani o Livii Klausové, ani o Vladimíru Remkovi nebyly na zasedání vlády žádné pochybnosti. Podle Peciny neexistují lepší kandidáti a vláda chtěla pouze rychle řešit dlouhodobé neobsazení ambasád. S hlasování o důvěře vládě to prý nemělo nic společného.

Pecina také odmítá spekulace o klientelismu. „Představa, že Livia Klausová potřebuje nějakou trafiku, je zcela mimo mísu,“ řekl v OVM v ČT.

Personální změny

Ke kauze Radka Šmerdy, kterého Pecina odvolal z dozorčí rady České pošty, ministr vnitra uvedl, že ho odvolal kvůli informacím, které dostal jako ministr vnitra. "Já jsem dostal informace, na základě kterých jsem podle mého názoru musel jednat, a pana Šmerdu jsem z toho místa odvolal," řekl Pecina v dnešních Otázkách Václava Moravce na ČT. Informace, které dostal, však nekonkretizoval.

Václav Moravec se ptal na další personální změnu, a to na odvolání Radka Šnábla ministrem financi Janem Fischerem. Martin Pecina v tom skutečně vidí náhodný souběh událostí, že se nyní řeší případné žaloby kvůli fotovoltaice a odvolání Šnábla. Právě on měl na Ministerstvu financí na starosti přípravu arbitrážních řešení. Ministr Fischer podle ministra Peciny postupoval správně. Po analýze stavu věcí se rozhodl pro jeho odvolání. Ministr Pecina však v OVM zdůraznil, že solární boom zarazila právě úřednická vláda. „My jsme v té věci neudělali žádnou chybu. Do Poslanecké sněmovny prý příslušný zákon dali včas, ale ve sněmovně pak nebyla vůle jej rychle projednat," uvedl.

Pecina také zmínil, že před dvěma roky byl tehdejší ministr financí Kalousek médii plísněn za to, že právě Šnábla nechává v úřadě, přesto, že byl odsouzen za podvod. Nyní je zase kritizován Fischer, že jej propustil. Podle Peciny by si média měla vybrat.

Surovinová koncepce se musí celá přepracovat

Expremiér Mirek Topolánek, který stojí v čele lobbistického sdružení výrobců energie, a Martin Bursík, bývalý předseda Strany zelených, který propaguje obnovitelné zdroje výroby, se v druhé části Otázek ještě s předsedkyní Státního úřadu pro jadernou energetiku Danou Drábovou střetli nad debatou o energetice. Oba bývalí kolegové z vlády si sice familiárně tykali, ale prakticky na ničem se neshodli.

„Neřekl jste, že Martin Bursík je tu za lobbistické sdružení, ale rovněž jako místopředseda Strany zelených,“ zahájil Topolánek debatu rýpnutím do moderátora Moravce.

Prvním tématem debaty byla surovinová koncepce státu. Bursík zdůraznil, že právě on jako ministr životního prostředí v Tošovského vládě dokázal prosadit změnu státní energetické koncepce, neboť ta původní podle něj obsahovala šílenosti typu těžby uhlí v chráněné krajinné oblasti Beskydy a mnoha dalších těžebních záměrů.

Diskutéři se shodli alespoň na tom, že všechny dokumenty, které se týkají surovinové koncepce, je potřeba přepracovat. Podle Martina Bursíka nemají cenu ani papíru, na kterém jsou napsány. Mirek Topolánek se nediví, že vláda odložila její projednávání tak, aby se jí musela zabývat až nová vláda vzešlá z předčasných voleb. „Ten materiál je nyní cár papíru,“ řekl Topolánek.

Topolánek zdůraznil, že surovinová politika státu se bude muset od základu změnit. Energetická koncepce bude muset být podle Mirka Topolánka rovněž změněna. Protože díky nízkým cenám byla překonána dříve, než byla schválena.

Zejména Martin Bursík mluvil o tom, že jsou tady navyšovány předpoklady spotřeby energie. Bursík také tvrdil, že ministerstvo průmyslu zpracovává materiály účelově. „Pokud si ministerstvo chce obhájit výstavbu jaderných reaktorů, zpracuje materiál, ve kterém se tvrdí, že spotřeba stoupá, a pro EU zase píše, že spotřebu snižujeme,“ popsal současnou praxi Bursík. A k tomu si prý najde nějaké pochybné statistiky. Nikoho už podle Bursíka nezajímá, že tuto stavbu by zaplatili spotřebitelé ve vyšší ceně elektřiny.

Místopředseda SZ Martin Bursík zdůraznil, že již deset let spotřeba energie nestoupá a ekonomice se přesto daří růst. Mirek Topolánek naopak stále opakoval, že vztahy jsou nyní v energetické oblasti velmi pokroucené a měli bychom se vrátit k racionálnímu ekonomickému uvažování. "Fyzika a ekonomika, to je to hlavní," zvolal během pořadu několikrát.

Debata o surovinové koncepci státu se jeví jako velice komplikovaná. I Dana Drábová, která v mnohých organizacích zastupuje stát, potvrdila, že právě v ní je velice mnoho různých zájmů. „V této agendě je velmi těžké vypořádat všechny protichůdné zájmy,“ uvedla Drábová. Podle ní je vypracovat smysluplné dokumenty v této oblasti skoro nadlidský úkol a často se to jeví jako nemožné.

Spotřebitel otoči vypínačem a chce elektřinu

Tři čtvrtiny naši výroby elektřiny podle Bursíka tvoří fosilní zdroje a centrální výroba energie nejde s dobou a nevyužívá moderní zdroje. Proto podle něj je logickým důsledkem to, že v tomto případě se lidé snaží o decentralizaci a výrobu energie z menších obnovitelných zdrojů.

„Martin tady teď mluvil jako místopředseda Zelených, protože tohle je normální ideologický koncept,“ zareagoval Topolánek. Pak připomněl bonmot Ronalda Reagana, podle kterého se fungující věci mají zdaňovat a znevýhodňovat až do té doby, než fungovat přestanou. Pak se mají začít dotovat.

„Ten princip decentralizace má smysl, ale musí se to dělat racionálně,“ uvedl Topolánek. Podle něj je možné v některých oblastech užívat alternativní zdroje, ale nelze se spoléhat výlučně na ně. „Ono někdy přestane foukat nebo svítit. A ten spotřebitel chce otočit vypínačem a mít elektřinu, a my mu ji musíme zajistit,“ upozornil Bursíka.

Samozřejmě došlo i na "solární barony", kteří podporovanou solární energii využili k osobnímu obohacení. Bursík bývá občas viněn, že k tomu přispěl, a nyní se rozhodl tato tvrzení vyvrátit. K tomu si přinesl do studia statistiku, podle které bylo v březnu 2009, kdy Topolánkova vláda odstoupila, připojeno pouhých 67 megawatt solárních elektráren. V té době podle něj nikdo netušil, že by mohl vzniknout nějaký problém. Dramatický nárůst nastal až za Fischerovy vlády, která na něj nedokázala zareagovat. „Celý ten rok 2010, který nás teď stojí 20 miliard, jde za Fischerovou vládou,“ uvedl Bursík.

Když se, Mirku, nadechneš…

Debata o energetických surovinách se pak přesunula na problém jejich případného nedostatku. „Já nevěřím na ty teorie, že se něco vyčerpá. Vždy je to o tom, kolik který zdroj stojí. A takhle se vždycky nějaký zdroj najde,“ pustil se následně Topolánek do Dany Drábové, která upozorňovala, že může vzniknout problém s nedostatkem surovin. „Ty zdroje nedojdou, ale přestanou být schopny pokrývat 80 procent naší spotřeby,“ namítla mu Dana Drábová. Ani s tímto však Topolánek nesouhlasil.

Bursík mu posléze namítl, že hlavním problémem tradiční výroby energie jsou fosilní paliva, ze kterých je elektřina vyráběna a která uvolňují do ovzduší škodlivé látky. „Mirku, když se nadechneš, tak se ti kvůli tomu dostanou do těla škodlivé látky, a ty jsou karcinogenní,“ upozornil svého bývalého kolegu.

„My preferujeme kombinovanou výrobu. Ta je environmentálně neutrální a dokáže tu energii vyrobit osmnáctkrát levněji,“ vysvětloval Topolánek.