První otázka mířila na to, kolik je migrantů shromážděno na hranicích. Moderátorka Sedláčková uvedla sumu 13 tisíc lidí, což Faltová v podstatě potvrdila s výhradou, že přesné údaje novináři ani mít nemohou, vzhledem k tomu, že mají omezený přístup do oblasti a že Turecko šíří o situaci dezinformace. Uvedla, že na hranicích je 13–15 tisíc migrantů, převážně ze Sýrie, Afghánistánu, ale také Somálska, Iráku či Íránu. Což je dle ní „obvyklý mix“ migrantů, kteří se snaží dostat do Řecka.
Koho chcete nejvíc vidět v Radě ČT? Jen jedno jménoAnketa
Dodala, že v migrantských informačních kanálech se objevila informační a dezinformační videa, jak migranti prorážejí zátarasy, která ovšem pocházejí z roku 2015, a migranti jim uvěřili a dali se do pohybu.
Prezident Erdogan migranty používá jako nátlakový prostředek, ale Faltová upozornila, že argument o milionu uprchlíků z Idlíbu neplatí, protože hranice mezi Tureckem a Sýrií jsou stále zavřené. Ministr vnitra Jan Hamáček právě tento argument použil, když obhajoval obranu hranic. Ale mezi těmi, kdo se snaží dostat do Řecka, jsou i syrské rodiny, uvedla Faltová. „Nicméně, neznamená to, že ti jiní, kteří Syřané nejsou, nejsou v ohrožení v zemi původu a vlastně by se nekvalifikovali na ten status uprchlíka. Takže já vnímám to vyjádření Hamáčka jako zavádějící,“ pravila.
Dodala, že v prvních dvou dnech byla situace velice složitá, protože turečtí pohraničníci migranty pustili, aby se pokusili o přechod hranic, řecké síly migranty zatlačily, ale turečtí pohraničníci je nechtěli vpustit zpátky na turecké území. Ale teď už se prý lidé vracet mohou, nicméně situace zůstává nepřehledná. „Ani sami pohraničníci nevědí, jaký ten rozkaz nakonec dostanou a jak se ta situace bude vyvíjet,“ prohlásila ředitelka sdružení.
Sedláčková se pak věnovala videu, na kterém pobřežní stráž odtlačovala člun s migranty zpátky na moře, a zprávám, že se při převržení člunu utopilo dítě či že Řekové na migranty pálili ostrými. Zeptala se, zda se tak ostrá reakce Řeků dá pochopit. Dle Faltové se pochopit dá. „Nicméně stále je to v rozporu s mezinárodními závazky a s evropským právem. Je pravdou, že Řekové se cítí osamoceni v té situaci již několik let. To znamená, že na řeckých ostrovech jsou přeplněné dočasné detenční tábory pro lidi, kteří čekají, až bude jejich žádost o azyl zpracována. Relokace se vlastně nedějí, nebo ve velmi omezené míře. Takže asi všichni rozumíme tomu, proč nechtějí, aby do Řecka vstoupili další lidé, kteří se ocitnou v těch již přeplněných zařízeních,“ doplnila. Ale mezinárodní závazky jsou podle ní jasné a to, co Řecko činí, je ve zjevném rozporu.
Padla také otázka, zda se jedná o problém celé EU a zda stačí, že Unie pošle Řecku miliony eur. Dle Faltové to pro Řeky není tolik o penězích. „Myslím si, že jich dostali poměrně dost i v minulosti, ale není tam příliš vůle je investovat do té infrastruktury, jedním z těch důvodů je ten, že chtějí, aby ti lidé na tom území nesetrvávali a aby byli relokováni do dalších zemí Evropské unie,“ mínila ředitelka.
Podle ní se nepochybně jedná o téma, které dopadá na celou EU. „Prostě pokud máme společný schengenský prostor, a nejen schengenský prostor, nějakou unii států, která vytváří nějakou jednotnou politiku států i v oblasti migrace, tak potom není možné, aby to řešil jeden členský stát,“ prohlásila. Když jsou migranti vraceni do zemí jako Itálie, Řecko a Malta, tak je dle ní jasné, že tyto země tahají za kratší konec provazu a není to spravedlivé.
Dále se Sedláčková zeptala na připravovanou reformu azylového systému. Faltová dodala, že připravovaný azylový migrační pakt nebyl ještě konzultován s občanskou společností. „Ale v podstatě si myslím, že to bude navazovat na to, co již bylo připraveno předtím, což je reforma toho společného azylového systému, která se nedaří. Protože nepanuje shoda na tom, jak realizovat tu solidaritu,“ uvedla svá očekávání ředitelka Sdružení pro integraci a Sedláčková dodala, že se jedná o přerozdělování migrantů z hraničních zemí dále.
Moderátorka položila otázku, jak úspěšná může být pozice Česka, které migranty přijímat nehodlá, ať už dobrovolně, nebo podle kvót. „Myslím si, že ta situace je neudržitelná. Zároveň si nedokážu vnitropoliticky představit, že naše současná vláda změní názor, postoj, a začne veřejnosti vysvětlovat, jak my jsme to tak nemysleli a teď někoho přijmeme. Prostě ta rétorika a postoje jsou od začátku tak vyhrocené, z celého Visegrádu, že tam nejsou žádná zadní vrátka, abychom řekli: Ano, tady jsou lidé, kteří opravdu trpí, nechceme, aby děti nechodily léta do školy, nechceme, aby tam byly děti, které nemají lékařskou péči, které nemají postel, nemyslíme si, že to je něco, co by se na území evropských států mělo dít. Tak to si myslím, že prostě nenastane,“ odhadovala pesimisticky Faltová. Migrační balíček se podle ní nikam neposune, a pokud se situace vyhrotí, tak to může destabilizovat EU.
Fotogalerie: - Migranti v Bělehradě
Podle ní může dojít k vyhrocení situace a řecké reakce. „Ve chvíli, kdy do těch lidí opravdu začnou střílet, tak si myslím, že jednak ztrácíme veškerou legitimitu jako Evropská unie, opouštíme všechny lidskoprávní závazky, a na druhou stranu to může opravdu způsobit určitou destabilizaci v rámci těch jednotlivých států. Pořád ještě doufám, že jsou tu některé, pro něž by ta situace byla nepřijatelná,“ varovala ředitelka.
Dohoda mezi Tureckem a EU je podle ní mrtvá. Kdyby šlo o nějaký spontánní pohyb migrantů, dalo by se dle ní ještě uvažovat, že Turecko nechce nasazovat sílu, ale když pohyb inicioval sám Erdogan, tak je možné prohlásit, že dohoda je mrtvá. Ale podle ní Evropská komise a Německo nechce uznat, že dohoda skončila a je čas se vrátit k jednacímu stolu. Stížnosti, že Evropa neplatila dost a včas, jsou podle ní spíše zástěrka, protože také Turecko úplně nespolupracovalo a nepřebíralo migranty z řeckých ostrovů.
Dále Faltová prohlásila, že se o někom obecně nedá říci, že je nelegální migrant či uprchlík. „To, že o někom říkáme, že je nelegální, tak naznačujeme, že nemá žádná práva. A to tak není, základní lidská práva má každý. A měli bychom používat ta slova s rozmyslem. To, co je asi nejhorší spojení, je nelegální uprchlík, protože pokud je někdo uprchlík, tak z pohledu mezinárodního práva nemůže být nelegální,“ pravila Faltová s tím, že nelegální vstup na území jiného státu neznamená, že uprchlík nebyl pronásledován ve své zemi. A to, že Řecko odmítá žádosti o azyl těch, kdo hranici překročili, je podle ní další porušení mezinárodního práva.
„Prostě právo, aby ta žádost byla přezkoumána, má úplně každý,“ dodala rezolutně, i když s dovětkem, že neexistuje právo azyl získat. Padla i otázka na to, jak situaci Řekové zvládají. Dle Faltové nezvládají. „Myslím si, že by to zvládat mohli lépe, zároveň si myslím, že část toho je, že to zvládat nechtějí, cítí se v tom osamělí, protože když ten azyl lidé dostanou, tak to znamená, že by v Řecku měli zůstat, a mají pocit, že Řecko nese ty náklady větší, než by mělo,“ poznamenala ředitelka sdružení. Zvládnout zprocesovat 1 500 žádostí (počet migrantů, kteří se dostali přes hranice) by dle Faltové zvládli. Ale jedná se o zprávu pro Turecko a migranty. U níž je podle Faltové ovšem otázka, jak bude efektivní. Že by se řecké vládě povedlo migranty deportovat, nevidí nadějně.
Řešení, které bude příjemné pro všechny, podle ní neexistuje. „Myslím si, že Evropská unie by neměla opouštět ty lidskoprávní standardy. A měla by umožnit, aby lidé tu žádost (o azyl) podali, a přezkoumala ty důvody,“ pravila s tím, že lidem ze zemí, kde probíhá dlouhotrvající válečný konflikt, by EU měla azyl poskytnout. „Protože jinak mám pocit, že v těch lidskoprávních standardech školíme ostatní země, ale sami je poměrně závažně porušujeme,“ zdůvodnila.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: kas
