Může tomu být z čistě pragmatických důvodů, protože politici sami nikdy doopravdy nevěří tomu, co říkají. Nevěří dokonce ani ve vlastní politickou ideologii. Pokud by v ni věřili, nebyli by schopni ji efektivně užívat.

„Oni ji používají jako nástroj manipulace, používají ji k tomu, aby lidi, kteří jim ještě dočasně věří, získali na svou stranu,“ říká. A dodává: „V éře demokratické, aby je volili. V éře post- nebo pro-demokratické k tomu, aby s nimi šli na barikády,“ zmínil Robejšek. Politici se tak podle jeho názoru chovají jako makléři a propagátoři určitého názoru, kdy lidi manipulují nabízením zdánlivě atraktivních cílů. Všechno je jen otázkou marketingu. Politici nabízejí myšlenky, které se stejně jako kterýkoliv jiný druh zboží postupně vyčerpávají – a následně je vždy nahradí zase myšlenky nové.