Jste pro zrušení koruny a zavedení eura v ČR?Anketa
Právě „bezemisní budoucnost“ se má týkat i všech staveb domů a ty tak budou muset podle předběžné politické dohody o návrhu revize směrnice o energetické náročnosti budov, k níž v prosinci dospěly Evropská rada a Evropský parlament, splňovat nové a mnohem ambicióznější požadavky na energetickou náročnost.
„Budovy jsou zodpovědné za více než třetinu emisí skleníkových plynů v EU. Díky této dohodě budeme moci zvýšit energetickou náročnost budov, snížit emise a řešit energetickou chudobu. Je to další velký krok k dosažení cíle EU, kterým je klimatická neutralita do roku 2050. Dnešek je dobrým dnem pro občany, naši ekonomiku i naši planetu,“ oslavovala krok španělská ministryně pro ekologickou transformaci Teresa Riberaová.
Fotogalerie: - Příjezd eurohonorace
Co to bude znamenat? Již do roku 2030 budou muset mít všechny nové budovy nulové emise a do roku 2050 musejí být na bezemisní přeměněny i všechny stávající. Jak k tomu dojde – a ani kdo to zaplatí – však stále dořešeno není.
2033, noční můra starých domů?
Evropská rada uvádí, že renovace stávajících budov mají zajistit členské státy, a to v takovém rozsahu, že již v roce 2030 má být snížena průměrná spotřeba energie v obytných budovách o 16 procent a o pět let později mezi 20 a 22 procenty. „Snížení spotřeby energie o 55 procent bude muset být dosaženo renovací budov s nejhoršími parametry,“ stanovuje také jedna z podmínek.
Líbil se vám novoroční projev prezidenta Petra Pavla?Anketa
Nová „bezemisní“ pravidla pro novostavby, která mají platit už od roku 2030, se pak budou týkat nejen bytů, ale rovněž rodinných domů či kanceláří a nové budovy budou například muset mít nízkou spotřebu energií, fotovoltaiku a budou postavené z materiálů s nízkou uhlíkovou stopou. Výjimku z rekonstrukcí stávajících budov mají mít architektonicky významné památky, zemědělské anebo sakrální budovy, zbytek majitelů nemovitostí se dle předběžné dohody – až na několik podobných výjimek – renovacím nevyhne.
„Členské státy budou moci zohlednit potenciál během životního cyklu budovy týkající se globálního oteplování, který zahrnuje výrobu a likvidaci stavebních výrobků,“ vysvětluje nutnost kroků Evropský parlament.
Fotogalerie: - Svobodně do eurovoleb
Přestože je do roku 2050 ještě daleko, zbystřit by měli zejména majitelé nemovitostí, které nejsou dostatečně energeticky úsporné, jelikož je čeká renovace zřejmě již velmi brzy. Návrh počítá s tím, že 26 procent budov, které mají nejhorší minimální požadavky na energetickou náročnost, se bude muset renovovat nejpozději do roku 2033.
Kdo to zaplatí?
Irský zelený poslanec Evropského parlamentu Ciarán Cuffe při prosincovém vyjednávání podoby zatím neformální dohody zmínil, že právě tento krok „zahajuje dlouhou cestu ke snížení 36 procent emisí CO2 v Evropě“. „Dnes večer jsme dosáhli něčeho pozoruhodného. Vytvořili jsme plán přechodu na bezemisní fond budov,“ oznamoval. Co však zatím není známo, je, kdo přesně tento celý přechod na bezemisní budovy zaplatí a jak budou finance na tento plán přerozdělované.
Slovenský výkonný místopředseda Evropské komise pro evropskou zelenou dohodu Maroš Šefčovič tvrdí, že ekologická transformace „změní životy lidí k lepšímu“. „Chceme lidem pomoci, aby jejich domovy byly energeticky účinnější, pohodlnější a zdravější. A to je výhra pro všechny občany: Zlepšení energetické náročnosti budov povede jak ke snížení účtů za energii, tak ke snížení emisí skleníkových plynů. Dnešní dohoda přináší správnou rovnováhu: evropské normy, provádění na vnitrostátní úrovni, individuální autonomii a finanční podporu,“ slíbil.
Fotogalerie: - Osiřelý europarlament
Z předběžného návrhu vyplývá, že zřejmě většina úkonů nakonec připadne národním státům, avšak na zjištění, zdali ona finanční podpora majitelům nemovitostí pokryje alespoň většinu přímých a nepřímých nákladů přestaveb, bude nutné počkat. Samotnou neformální dohodu nyní musí schválit Parlament i Rada. Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku bude o textu hlasovat 23. ledna a otázkou zůstává, jak se případně poté ke strategii postaví český stát.
Již nyní přitom dle některých ohlasů klimatická pravidla EU nemálo zdražují již tak dost našponované ceny nových bytů a domů. Od loňského roku totiž musejí stavby splňovat požadavky nejen na zateplení. Nutností bývá dosáhnutí vyšší energetické úspornosti pořízením fotovoltaiky či tepelného čerpadla a dobrá tepelná izolace nebo těsnící okna již nestačí. Právě tyto přísnější energetické požadavky přitom stavby prodražují o desítky až stovky tisíc.
Ředitel developerské společnosti Finep Holding Tomáš Pardubický pro týdeník Ekonom v květnu 2022 řekl, že za posledních deset let průměrný pražský byt 2+kk zdražily „udržitelné“ normy asi o půl milionu korun. „Dalším příkladem je elektromobilita, jedno parkovací místo pro elektroauto vyjde asi o 800 tisíc až milion korun dráž. A to se ještě může stát, že elektromobilita způsobí kvůli požárním normám zásadní problém ve výstavbě,“ komentoval též, jak zelenou politiku lidé ucítí ve svých peněženkách.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Radek Kotas
Praváč
