Siváková v článku Tuhé dráty předsudků popisuje osud chlapce žijícího ve vyloučené lokalitě. V reportáži přibližuje smradlavé, špinavé a rozpadající se prostředí, ve kterém chlapec žije. „Jak mohou lidé v 21. století takhle žít,“ ptá se. A Siváková se podivuje, že za jednu místnost v polorozpadlém domě se sociálním zařízením na chodbě v katastrofálním stavu, si „obchodník s chudobou“ řekl o nájemné ve výši patnáct tisíc korun.
Jak s odstupem času vzpomínáte na Miloše Zemana?Anketa
Odpověď má i na otázku Sivákové, jestli „si skutečně můžeme dovolit odepsat celé generace romských dětí?“ „Samozřejmě že nemůžeme, protože bychom tím vytvořili jen další generace těch, kterým bude stát platit příspěvek na bydlení a sociální dávky, kteří budou pracovat ‚načerno‘ a neposílat děti do školy, jako tak činí dnes jejich rodiče,“ dodává ombudsman.
„Problém, proč musejí stovky romských dětí vyrůstat v sociálně deprivovaném prostředí a v nedůstojných podmínkách, je širší, ale jedno je jisté – bez sebereflexe samotných Romů se to nezlepší,“ upozorňuje ombudsman. A že škola ani sebelepší a obsáhlejší inkluze to vyřešit nemůže.
Zarážející je pro Křečka i názor Sivákové, že „pokud nebudou lidé ochotni akceptovat, že právě jejich dítě má ve své třídě několik romských spolužáků, nic se nezmění“.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Natálie Brožovská
zlatík
