Česká školní inspekce sčítá romské žáky prý z toho důvodu, aby zjistila, kolik romských dětí je vzděláváno jako žáci s diagnostikovaným lehkým mentálním postižením. „Jsme povinni předložit toto číslo Výboru ministrů Rady Evropy, která dohlíží na to, jak vykonáváme rozsudek Evropského soudu pro lidská práva, který se týká nepřímé diskriminace romských dětí ve vzdělávání,“ upřesnila Šimůnková.
Asociace speciálních pedagogů i mnozí ředitelé však s takovým postupem nesouhlasí, protože ho považují za neetický. „Považuji za absurdní, když se argumentuje tím, že jsou zde porušována například lidská práva. Ano, práva romských dětí jsou dlouhodobě porušována. Ale tím, že nemají v Česku rovný přístup ke vzdělání,“ vysvětlila Šimůnková s tím, že stále vysoké procento romských dětí je vzděláváno podle méně náročného vzdělávacího programu. A být žákem lehce mentálně postiženým znamená dle jejích slov menší šanci na další uplatnění v životě. „Kritiku Asociace můžu chápat ve smyslu, že ta čísla nechce znát a tím pádem chce zakonzervovat současný stav - což doufám opravdu nikdo z nás nechce,“ dodala.
Vzdělání je nesmírně důležité
Šimůnková důrazně odmítla možnost, že by při sčítání Romů mohlo docházet k porušování ochrany osobních údajů nebo zákona na ochranu národnostních menšin. Informace o etnickém původu totiž prý není spojována s žádnou konkrétní osobou, odevzdávají jen čísla za celou školu. Neexistuje tak podle ní lepší způsob, jak zjistit, jestli se situace nějakým způsobem zlepšuje.
Ministerstvo školství bylo za ministra Josefa Dobeše kritizováno, že se této problematice nevěnuje dostatečně. Šimůnková ocenila, že v době ministra Petra Fialy se zejména po výzkumu veřejného ochránce práv loni věci začaly hýbat. „Čísla sama o sobě ale nic nezmění. Je důležité přijít se systémovými změnami, jejichž důsledkem bude, že romským dětem nebude tak lehce jako doposud diagnostikováno lehké mentální postižení,“ podotkla.
Podle Šimůnkové je důležité, aby si všichni uvědomili nesmírnou důležitost vzdělání. Jedná se prý o začarovaný kruh, který souvisí až se současnými protiromskými náladami. „Protože jedním z argumentů majority je, že Romové nepracují a žijí na sociálních dávkách. Kdyby ale více Romů mělo kvalitnější vzdělání a lepší uplatnění na trhu práce, nemuselo by jich tolik být na sociálních dávkách a majorita by tedy neměla důvod proti nim tak ostře vystupovat a přidávat se k extremistům,“ prohlásila. Kvalita vzdělávání romských dětí je tak prý jedním z předpokladů k tomu, abychom změnili celkovou společenskou náladu a soužití většinové části společnosti a Romů v Česku.
autor: nem