Obraz Miloše Zemana byl prý konstruován jako silně homogenní, bez možnosti zpochybnění. Obraz pozdějšího vítěze prezidentských voleb byl nasycen negací. Ta byla zobrazována především skrze jeho osobnostní charakteristiky, které byly interpretovány jako potenciální rizika pro prezidentský úřad. Zdůrazňován byl zejména Zemanův konfrontační styl a negativismus. Druhým silným tématem byly údajné vazby na domácí a zahraniční zájmové skupiny.

Ve vyobrazení budoucího prezidenta byl užíván i do značné míry irelevantní „estetický“ aspekt, zejména zdůrazňování Zemanovy arogance a hulvátství, a rovněž bylo nadstandardně zdůrazňováno jeho chování k novinářům. Toto vyobrazení bylo podpořeno - daty vyvráceným - nižším vzděláním Zemanových voličů. Umělci, kteří jej podporovali, pak byli vyobrazováni jako zaplacení či názorově nekonzistentní.

Celá analýza ZDE