Série politických a finančních skandálů „véček" připomíná proces, kdy granule kakaa v hrnku zalijete horkou vodou. „V tu chvíli už je nikdy nedostanete do původního stavu, jen se rozplynou a někde vzadu na jazyku z nich zbyde podivná pachuť. Věci veřejné a jejich étos tedy končí. Znamená to rehabilitaci světa politických dinosaurů, jimž vyhlásily před rokem a půl válku?" ptá se Bohumil Pečinka v komentáři týdeníku Reflex.

Komentátor připomíná větu pozdějšího prezidenta T. G. Masaryka „Rozčilení není program" z devadesátých let 19. století po své rezignaci z vídeňského parlamentu, kdy si uvědomil, že nemá pozitivní program. Přesně opačným směrem se v roce 2009 vydala pražská lokální strana Věci veřejné.

Oprávněné rozčilení na poměry se vydávalo za politický program

„Oprávněné rozčilení na poměry vydávané za program se stalo mimořádně účinným ve chvíli, kdy dostalo tvář v podobě instantně rozčilené televizní hvězdy - Radka Johna. Hlavním heslem se stal boj proti dinosaurům minulé éry, což krásně souznělo s atmosférou doby," upozorňuje Pečinka na to, jak se strana trefila do nálady ve společnosti.