„Život bez soběstačnosti je jako bárka na rozbouřeném moři, která může kdykoliv ztroskotat,“ říká k potravinové soběstačnosti exprezident Agrární komory, jeden z nejvýznamnějších českých potravinářů a člen Klubu 2019 Zdeněk Jandejsek a dodává. „Názory o neřešení soběstačnosti jsou škodlivé. Z těch názorů je zřejmé, že autoři nemají nejmenší představu o tom, jak funguje české zemědělství, potravinářství a jak může fungovat, jaký je jeho potenciál ve skutečnosti,“ upozorňuje a přidává jasná čísla.

Rok 1990? České zemědělství bylo přebytkové. A dnes…?

„České zemědělství bylo v roce 1990 přebytkové. Přebytek se pohyboval v letech 1990 až 1995 od 0 až do 10 mld. korun ročně. V současné době je záporné saldo 50 miliard korun a z toho ještě 10 miliard korun přispívá tabákový průmysl kladným směrem. V letech, kdy byla naše soběstačnost 100 procent, jsme neměli možnost uplatňovat nejlepší světovou genetiku, nejlepší světové odrůdy, nebyly u nás nejvýkonnější a nejkvalitnější stroje a přesto jsme byli soběstační,“ upozorňuje a srovnává. „V současné době, kdy máme k dispozici vše, co bylo uvedeno, můžeme zabezpečovat soběstačnost v základních potravinách mírného pásma bez jakýchkoliv vlivů na krajinu, ovzduší či vodu. Naše zemědělská produkce, zejména v živočišné výrobě, je na stavech hospodářských zvířat od 22 % hovězí dobytek, přes 28 až 29 % u dojných krav a ve stavech prasnic. Tyto nízké stavy hospodářských zvířat přesto zajišťují v průměru soběstačnost kolem 55 %. Z toho je zřejmé, že i přes tyto nízké stavy je produkce na jeden kus mimořádně vysoká, v užitkovosti mléka, v produkci vepřového masa na prasnici, ve výkrmu drůbeže patříme mezi špičku Evropy a neztrácíme ani ve světě.“