Disident a politik Jan Ruml, který byl v roce 1992 náměstkem federálního ministra vnitra, rádiu u příležitosti rozpadu federace Čechů a Slováků řekl, že rozpad se dal tušit dopředu, neboť federální ozbrojené složky na Slovensku nás přestaly poslouchat. V té době se stávalo třeba to, že vojáci sundávali označení Česká s Slovenská federativní republika na hranicích. "Federace byla odsouzená k zániku možná právě už Sametovou revolucí," naznačil pak kromě jiného Ruml rozhlasu.
"Slováci k tomu, aby mohli dosáhnout samostatnosti, potřebovali mít ideu slovenské státnosti a já myslím, že v rámci federace by ji nebyli dostatečně dosáhli. Federace byla odsouzená k zániku možná právě revolucí v roce 1989. Já jsem v té době v květnu před dvaceti lety byl federálním náměstkem ministra vnitra a mě to bylo zřejmé možná dříve, než komukoliv jinému právě proto, že my jsme měli své federální oddíly i na území Slovenska. Já jsem zjistil, že federální ozbrojené složky na Slovensku nás přestaly poslouchat. Sundávaly označení Česká s Slovenská federativní republika na hranicích a dávaly tam Slovenská republika,“ zavzpomínal v pořadu rozhlasu pro magazín Z republiky do republiky Ruml.
Ten byl v roce 1992 náměstkem federálního ministra vnitra. V červnových volbách kandidoval za ODS do Federálního shromáždění, od července 1992 až do roku 1996 byl ministrem vnitra České republiky.
A jak vlastně vypadalo 30. dubna 1992 to poslední zasedání Federálního shromáždění před volbami? Na jeho začátku totiž vystoupil tehdejší prezident Václav Havel s projevem. V něm například pojmenoval to, co naznačoval krach politických vyjednávání o novém státoprávním uspořádání.
Havel: Emancipační tužby slovenské společnosti jsou silnější a naléhavější
„Uplynulé dva roky ukázaly, že emancipační tužby slovenské společnosti jsou silnější a naléhavější než se leckomu a především Čechům před dvěma lety zdálo, a to bez ohledu na to, do jakých státoprávních představ ta která politická strana tyto aspirace promítá nebo jakým způsobem jí využívá, případně zneužívá. Slováci prostě nechtějí žít nadále ve stínu Čechů a nebudou v něm žít. To by si měli všichni, kdo budou o naší státnosti po volbách jednat, jasně uvědomit," řekl tehdy kromě jiného Havel.
Dále se snažil apelovat na společnou budoucnost Čechů a Slováků ve "spravedlivé federaci dvou rovnoprávných republik, které ji tvoří ze své svobodné vůle"; Ovšem jediní, kdo o budoucnosti mohli rozhodnout, byli podle něj občané a to pomocí referenda.
V té době také Havel oznámil, že se chce znovu ucházet o post československého prezidenta.
„Bylo to pro mne rozhodování nekonečně těžší než před dvěma lety z mnoha důvodů. Mimo jiné i proto, že teprve zkušenost těchto dvou let mi umožnila v celé šíři pochopit náročnost prezidentské funkce v této zemi a v této době. Rozhodl-li jsem se nakonec kladně, pak ovšem nikoli proto, že chci být prezidentem za každou cenu a za všech okolností, ale proto, že chci přispět k prosazení určitých hodnot. S možností je prosazovat je tedy má kandidatura nejen svázána, ale jedině v ní má smysl,“ dodal Havel ve Federálním shromáždění.
Schwarzenberg: Jsme nejšťastnějším rozvedeným párem
A co si pak myslí o rozdělení Československa ministr zahraničí Karel Schwarzenberg? Především podle něj Česko a Slovensko mají nyní v zahraniční politice v 99 procentech shodný názor. Ministr to prohlásil po setkání s Miroslavem Lajčákem, staronovým šéfem slovenské diplomacie.
„Já vždycky bráním tomu, abychom mluvili o bratrském národu, poněvadž velmi dobře vím, že nikde se člověk nepopere tak dobře jako uvnitř rodiny. Já vždycky říkám, že jsme nejšťastnější rozvedený pár, který v Evropě znám. A to můžeme potvrdit,“ zmínil s úsměvem Schwarzenberg k oběma státům.
„Opravdu myslím, že vztahy se mezitím vyvíjely tak dobře, že jsou dokonce odolné něčemu, co jinak v evropské politice vždycky vadí: a sice když jsou vlády odlišného zaměření. To nám nikdy nevadilo,“ dodal ministr zahraničí.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: olb
