Těšíte se, až se kabinet Petra Fialy ujme vlády?Anketa
V podepsané koaliční smlouvě nastupující pětikoalice je uveden návrat k havlovské zahraniční politice. Co si pod tím představuje generál Jiří Šedivý a co od toho očekává?
„Myslím, že je to jednoznačně deklarace, že se vracíme zpátky k hodnotovému nahlížení na naši společnost, naše aktivity, ale i na vztahy v mezinárodním prostředí. Čili není to jen otázka, jak se někdy říká typicky národních zájmů, které jsou například vyjádřeny ekonomickými a politickými zájmy, ale víceméně jde o orientaci na hodnotové posouzení problému, se kterým se budeme do budoucna zabývat, a který budeme jako Česká republika řešit. Například ve vztahu k Číně a k porušování lidských práv,“ řekl generál.
Vůči zahraniční politice Václava Havla se vedle chvály ozývá ale i kritika za jeho blízký vztah ke Spojeným státům, schválení takzvaného humanitárního bombardování Jugoslávie a podobně. Podle Šedivého ale každá zahraniční politika přináší i rizika. „Nikdy se nedosáhne takového stavu, aby byly obě strany úplně spokojené. Havel ano, byl prozápadně orientovaný demokratickým způsobem. Ctil zásady, o kterých jsme se bavili a samozřejmě, že některá rozhodnutí jsou kontroverzní. Víme, že i uvnitř Československé a později České republiky byly určité výhrady vůči Havlovi a to samé i na mezinárodním poli, ale myslím, že prezident Havel celkově svým zásadním vystupováním, které prezentoval, dostal Českou republiku na takovou úroveň, na kterou od té doby vlastně nedosáhla. Byl zásadový a zásadovost s sebou přináší i komplikace a problémy,“ vysvětlil bývalý náčelník armádního generálního štábu.
Šedivý: Havel neodmítal komunikaci s Ruskem
S nastupující novou vládou také očekává změny v přístupu k některým zemím, ale nikoliv dramatické obraty. Ostřejší postoj může podle něj nastat ve vztahu k Rusku i k tomu, co se odehrává v Číně. „Mimochodem, předseda Senátu Vystrčil něco podobného prokazuje ve vztahu k Číně svým postojem k Tchaj-wanu, ale nejde jen o tohle, ale také o věci, které se týkají Evropy. Ano, může to ovlivnit i českou jak vnitřní, tak vnější zahraniční politiku a musím upozornit, že nemůžeme očekávat dramatický obrat, a že se budeme bavit se svými partnery jinak, než jsme se bavili do současné doby,“ uvedl Jiří Šedivý.
Zdůraznil také, že ani Havel neodmítal komunikaci s Ruskem.
„Spíše chtěl právě naopak vždy najít nějaké schůdné řešení přijatelné pro obě strany, přičemž velmi zásadně trval na hodnotách, které pro něho byly celoživotním krédem. Nemyslím, že bychom měli dnes likvidovat každého, kdo nesouhlasí jenom částečně s tím, co si postavíme jako cíl.“
Psali jsme:
Na otázku, zda se s novou vládou, která má ve svých řadách výrazné kritiky Ruska, změní pošramocené vztahy s Ruskou federací nejen kvůli kauze Vrbětice, Šedivý odvětil, že k tomu pravděpodobně nedojde. „Pravděpodobně asi ne. Budeme postupovat tak, jak jsme postupovali do současné doby, byť bylo docela zřetelné, že Česká republika demonstrovala určité rozdělení těch dvou center zahraniční politiky – vládní a prezidentská. Nejsme v takovém stavu, abychom to mohli překonat a překlopit se do opačného módu.
Ano, tato koalice se bude pravděpodobně snažit být více kritická vůči Rusku, bude pravděpodobně více prozápadní, což neznamená jen proamerická, já bych řekl proeuroatlantická, ale ta komunikace s Ruskem je dnes ovlivňována nejen našimi názory, ale prostředím, které vytváří západní Evropa. A na druhé straně, které vytváří někdy k neprospěchu svému Rusko a Rusko ve vztahu k Číně. To všechno bude velmi složité,“ sdělil generál s tím, že bude komunikace pravděpodobně posunuta k prozápadnější orientaci. Podotkl rovněž, že i do současné doby zastávala Česká republika vcelku jasné a vůči Rusku kritické stanovisko – tedy mimo hradního křídla zahraniční politiky.
Násilí spustí kritickou situaci
Ruský prezident Vladimir Putin varoval Severoatlantickou alianci, aby na Ukrajině nepřekročila červenou čáru. Zneklidňuje ho shromažďování vojenské techniky i jednotek a požaduje od Severoatlantické aliance záruku, že se už nebude šířit dále na východ. „Platí obecně a měli bychom to respektovat i my, že jako máme my jednotlivé zájmy ať už státu nebo Aliance, tak své národní zájmy, k čemuž patří i zájmy bezpečnosti, má i Rusko. To vše viselo velmi dlouho ve vzduchu,“ vysvětlil generál s tím, že debata, zda bude, nebo nebude Ukrajina členem Severoatlantické aliance, se odehrává už od roku 2007, kdy se začaly více a více prohlubovat problémy například v Gruzii. I tehdy se diskutovalo o tom, zda bude členem NATO a došlo k ozbrojenému konfliktu.
„Na Ukrajině nejdříve docházelo k politickým třenicím, jednou tam byl proruský, potom protiruský prezident a nakonec destabilizace východní Ukrajiny a Krymu a jeho anexe. Měli bychom si uvědomit, že nemůžeme být jen těmi, kdo budou stále profitovat z nějakých vztahů, ale že máme proti sobě někoho, kdo se tomu bude bránit. A Putin tou červenou linií stoprocentně myslel právě to, že se Ukrajina nestane členem Severoatlantické aliance.
Já mohu oceňovat Ukrajince, každý má právo na své sebeurčení jednotlivých států, ale také všechny státy – podobně jako Česká republika – je i Ukrajina nějakým způsobem geograficky předurčena a tyto vztahy se budou muset zohlednit,“ sdělil Šedivý a dále varoval: „Pokud to budeme řešit násilným způsobem, tak vytvoříme opravdu velmi kritickou situaci, která může vyústit v to, že se bude hledat jiné řešení než politické, což například znamená – moderně se pořád říká hybridní válka, ale bude se čím dál více destabilizovat východní Ukrajina, případně pobaltské státy.“
Jiří Šedivý se proto domnívá, že by jak Severoatlantická aliance v čele s USA, tak Rusko měly přistoupit k možná velmi bolestivému, ale přece jenom velmi dlouhému a hlubokému dialogu, který povede k tomu, že Ukrajina nebude „bita“, že je sousedním státem a zároveň státem nárazníkovým a zase naopak.
Lukašenko ztrácí půdu pod nohama
Nedávné prohlášení běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka o tom, že Krym je ruské území, vnímá Šedivý jako projev oslabení pozice Lukašenka, spíše než tlak ruského prezidenta. Lukašenko dle Šedivého ztrácí půdu pod nohama a hledá útočiště právě u Putina. Domnívá se, že když mu bude pochlebovat, získá lepší a jistější pozici ze strany Ruska. „Protože kdyby ho Putin přestal podporovat, tak pravděpodobně nebude ve funkci prezidenta dlouho, národ by ho asi odstranil. Ale to není dáno tím, že by Lukašenko prošel nějakým hlubokým studiem historie a vztahu, který se týká minulosti, současnosti a budoucnosti Krymu. Myslím, že Lukašenko je člověk, který skutečně dělá vše pro to, co je pro něj momentálně vhodné, a teď potřebuje mít podporu Putina. A podle toho se chová,“ řekl generál.
Pro ParlamentníListy.cz se rovněž zamyslel nad vhodností pirátského kandidáta na ministra zahraničí Jana Lipavského.
„To je těžká otázka, znám Lipavského spíše po stránce člověka, který se spíše zabýval bezpečnostními aspekty, než těmi zahraničními. Myslím, že je to politické rozhodnutí ve věci každého ministra. Jestliže se Piráti rozhodli, že budou nominovat Lipavského na ministra zahraničních věcí a Lipavský to akceptoval, tak určitě předpokládám, že prochází přípravným obdobím, protože jít do takové pozice bez jakékoliv přípravy by bylo špatné,“ uvedl.
„Ale uvidíme, až se dostane do funkce, protože víme, že prezident má vůči němu velké výhrady. Uvidíme, jak se začne etablovat a řešit problémy, které se na něj budou valit poměrně velmi brzy. A jedná se o hodně velké problémy – nejenom konfliktní záležitosti, ale máme například předsednictví Evropské unie, takže to bude pro něho asi nelehká doba a uvidíme, jak se s tou dobou popere. Byly také například pochybnosti, jak bude zvládat svoji funkci ministr zahraničí Jakub Kulhánek, a vidíte, že svoji funkci zvládl velmi dobře. Takže nesuďme Lipavského dříve, než do funkce vstoupí,“ doporučil na závěr Jiří Šedivý.
Psali jsme:
Redakci PL můžete podpořit i zakoupením předplatného. Předplatitelům nezobrazujeme reklamy.
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Stručné informace týkající se tohoto konfliktu aktualizované ČTK několikrát do hodiny naleznete na této stránce. Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Zuzana Koulová
