A zatímco na Ukrajině umírají lidé, na ruské politické scéně padla otázka, zda je vůbec nutné, aby Putin prošel dalšími prezidentskými volbami v roce 2024.
Washingtonský Institut pro studium války (ISW) upozornil, že se na ruské politické scéně objevila otázka, zda je vůbec třeba konat prezidentské volby v roce 2024. Čečenský vládce Ramzan Kadyrov přišel s myšlenkou, že Vladimir Putin může zůstat ve funkci i bez opětovného zvolení. Kremelský mluvčí Dmitrij Peskov však oznámil, že prezident Putin trvá na dodržení ruské ústavy. Ale jedním dechem dodal, že ruská společnost se za Putinem konsolidovala s nebývalou jednomyslností, a naznačil, že Putin je „politik, s nímž je nepravděpodobné, že by někdo, byť jen teoreticky, mohl jakkoli volebně soupeřit“.
Ruský opoziční server Meduza podle ISW už v červenci poznamenal, že jeho interní zdroje tvrdí, že Kreml již rozhodl, že Putin v nadcházejících prezidentských volbách získá přes 80 % hlasů. Podle Institutu pro studium války to naznačuje, že kremelská klika upevňuje Putinovu pozici, neboť má obavy, jak by na ruské obyvatelstvo mohlo zapůsobit pokračování války. Proto se nahlas nemluví o další vlně mobilizace či o přechodu celé společnosti na válečný režim.
Ukrajinci prý mezitím stále postupují jak u Bachmutu, tak na západě Záporožské oblasti u Robotyne. Akce obou stran podle ruských proválečných blogerů brzdí zhoršující se počasí, především povětrnostní podmínky. Deště prý zatím půdu nerozbahnily na celé frontě natolik, aby nebylo možné použít těžkou techniku. Pro ruskou stranu to prý znamená, že nemůže tolik nasazovat letectvo. Platí to i v části fronty u Kupjansku, kde se Rusové snaží upoutat co nejvíc ukrajinských sil, aby oslabily protiofenzivu na jihu Ukrajiny.
Vedle Kupjansku se Rusové pokouší o útočné operace v oblasti jižně od Huljajpole.
„Ruský bloger a ukrajinský vojenský pozorovatel nezávisle na sobě oznámili, že 9. října postoupily prvky ruské 64. motostřelecké brigády (35. kombinovaná armáda, Východní vojenský okruh) o několik set metrů ve sporné ‚šedé zóně‘ ve směru Marfopil–Červone (6 km jihovýchodně od Huljajpole),“ upozornila ISW na město ležící severně od Berďansku.
Zadržený radikální nacionalista Igor Girkin se opět přihlásil o slovo a zpoza mříží vzkázal do světa, že v ruském vedení existují dvě frakce. Jedna chce ve válce aktivně pokračovat, druhá ji chce přeměnit v zamrzlý konflikt. Ale pokud k tomu dojde, tak podle Girkina až po ruských prezidentských volbách v roce 2024. V příštích měsících tak mají útočné akce stále pokračovat, stejně jako pokračují útoky na města v různých částech Ukrajiny za využití raket a dronů.
Ukrajinci si právě 10. října připomínají 1. výročí prvního masivního raketového a dronového útoku na ukrajinská města, která se po těchto útocích ponořila do tmy a Rusové doufali, že obyvatele sevře i zima a oni budou ochotněji jednat o kapitulaci.
„Ráno 10. října si budou Ukrajinci pravděpodobně stejně jako ráno 24. února pamatovat navždy. Čtyřiaosmdesát řízených střel a 24 bezpilotních letounů. Téměř celé území Ukrajiny se ocitlo pod útokem a cílem byly objekty kritické infrastruktury. Některé rakety však ‚přistály‘ v centru města, například u kyjevské Univerzity Tarase Ševčenka, nebo na dětském hřišti, a vzaly životy lidem, kteří se právě probudili a připravovali se na nový den. Během dne se několikrát rozezněl poplach. A večer se Ukrajina, někde více, někde méně, ponořila do tmy,“ napsal novinářka Darina Kolomijetsová v textu pro server Kyiv Post.
O pár týdnů později, v listopadu 2022, v jediný den dopadlo na Ukrajinu 96 raket. Rusové podle novinářky obvykle posílali kolem 70 raket.
„Každý úder byl doprovázen civilními oběťmi. S odchodem chladného počasí neustálý masivní útok ustal. Podle různých odborníků, zejména ukrajinských představitelů, byla jedním z důvodů útoků na infrastrukturu snaha přinutit lidi k nátlaku na vládu, aby kapitulovala. Taková politika se však ukázala jako neúspěšná. Protože Putin opět místo toho, aby lidi rozdělil, je sjednotil,“ napsala novinářka.
Otázkou podle ní je, jak masivní budou ruské útoky tuto zimu.
Server Ukrajinská pravda upozornil, že dalšímu dronovému útoku čelila i Oděsa. Ukrajinská protivzdušná obrana sice sestřelila 23 dronů, ale další zasáhly své cíle. Obyvatelé Oděsy opět slyšeli výzvu, aby brali letecké poplachy vážně.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
válka na Ukrajině
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Stručné informace týkající se tohoto konfliktu aktualizované ČTK několikrát do hodiny naleznete na této stránce. Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Miloš Polák
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
beran 96
