A zatímco na Ukrajině umírají lidé, na ruské politické scéně padla otázka, zda je vůbec nutné, aby Putin prošel dalšími prezidentskými volbami v roce 2024.

Washingtonský Institut pro studium války (ISW) upozornil, že se na ruské politické scéně objevila otázka, zda je vůbec třeba konat prezidentské volby v roce 2024. Čečenský vládce Ramzan Kadyrov přišel s myšlenkou, že Vladimir Putin může zůstat ve funkci i bez opětovného zvolení. Kremelský mluvčí Dmitrij Peskov však oznámil, že prezident Putin trvá na dodržení ruské ústavy. Ale jedním dechem dodal, že ruská společnost se za Putinem konsolidovala s nebývalou jednomyslností, a naznačil, že Putin je „politik, s nímž je nepravděpodobné, že by někdo, byť jen teoreticky, mohl jakkoli volebně soupeřit“.

Ruský opoziční server Meduza podle ISW už v červenci poznamenal, že jeho interní zdroje tvrdí, že Kreml již rozhodl, že Putin v nadcházejících prezidentských volbách získá přes 80 % hlasů. Podle Institutu pro studium války to naznačuje, že kremelská klika upevňuje Putinovu pozici, neboť má obavy, jak by na ruské obyvatelstvo mohlo zapůsobit pokračování války. Proto se nahlas nemluví o další vlně mobilizace či o přechodu celé společnosti na válečný režim.

Ukrajinci prý mezitím stále postupují jak u Bachmutu, tak na západě Záporožské oblasti u Robotyne. Akce obou stran podle ruských proválečných blogerů brzdí zhoršující se počasí, především povětrnostní podmínky. Deště prý zatím půdu nerozbahnily na celé frontě natolik, aby nebylo možné použít těžkou techniku. Pro ruskou stranu to prý znamená, že nemůže tolik nasazovat letectvo. Platí to i v části fronty u Kupjansku, kde se Rusové snaží upoutat co nejvíc ukrajinských sil, aby oslabily protiofenzivu na jihu Ukrajiny.  

Vedle Kupjansku se Rusové pokouší o útočné operace v oblasti jižně od Huljajpole.