Rusko chce předvést proces s fašisty, obává se Dorazín o osud zajatců z Mariupolu

21.05.2022 20:25

Jaká je aktuální bojová a humanitární situace na Ukrajině? A zůstanou Spojené státy a Evropa dlouhodobě štědré, pokud jde o vojenské dodávky? To jsou hlavní otázky, které probral Český rozhlas Plus v pořadu Téma dne.

Rusko chce předvést proces s fašisty, obává se Dorazín o osud zajatců z Mariupolu
Foto: Repro Youtube
Popisek: Ruský tank T-72B3

Už 86 dní se Ukrajina brání ruské agresi. Moskva se pokouší hlavně udržet pozice svých okupačních vojsk v Donbasu a na jihu země. O situaci na Ukrajině hovořil úvodem pořadu reportér Českého rozhlasu Martin Dorazín, a to přímo z místa. Hovořil o evakuaci z Azovstalu. „Zatím máme pouze informaci z ruského ministerstva obrany, které nemusejí být úplně přesné, a to uvádí, že tedy z Azovstalu, z jeho katakomb, vyšlo a bylo tedy převzato ruskými vojáky přes 1700 příslušníků pluku Azov, ale i námořní pěchoty, pohraničníků, byli tam i civilisté. A ti všichni jsou tedy v ruském zajetí, přepravili je nejprve do těch nemocnic kolem Mariupolu, ty nejhorší případy, ty zraněné, a pak je podle ruských informací odvezli do vazebních věznic za ukrajinsko-ruskou hranicí. Tam budou čekat, co s nimi bude dál. Ukrajina počítá s tím – nebo doufá, že dojde k výměně zajatců, za zajaté ruské vojáky. Ale z Ruska stále častěji zaznívají hlasy, že především příslušníci pluku Azov, který Rusko označuje za neonacistický, by měli být z tohoto programu výměny zajatců vyňati a že by měli stanout před soudem, kde je budou soudit, i když není jasné z čeho,“ zmínil Dorazín s tím, že obyvatelé bránili Mariupol a nedopouštěli se žádných evidentních zločinů. „Rusko chce z toho udělat exemplární případ, chce ukázat své veřejnosti především, že tyto takzvané fašisty, neonacisty, postaví před soud odsoudí je,“ dodal.

A kdy by mohla ukrajinská strana zahájit větší ofenzivu? „Ukrajinská strana počítá s tím, a podle toho by prezident Volodymyr Zelenskyj prodloužil válečný stav v zemi o tři měsíce od 25. května, že tedy v létě by ukrajinské síly se západní mocí, tedy především vojenské techniky, mohly už začít větší protiofenzivu. Oni podnikají ofenzivy v různých částech, víme o úspěšném osvobození oblasti kolem Charkova, sever, severovýchod, víme, že úspěšně zadržují a mírně postupují na jih kolem Chersonské oblasti, ale budou se hlavně snažit přejít i do protiofenzivy na té nejdůležitější současné válečné linii, to je v Donbasu, právě v té Luhanské a Doněcké oblasti. Ale samozřejmě že to bude hodně záviset na tom, jestli budou mít k dispozici dost živé síly, vojáků, platí všeobecná mobilizace, prezident Zelenskyj se svými vojenskými poradci uvažuje, koho se bude týkat další vlna mobilizace. A také jak budeme my všichni, civilizovaný svět, Ukrajině pomáhat dodávkami zbraní, které jsou tam nesmírně důležité, právě pro tu ofenzivu, a to se týká především houfnic, dělostřelectva, které je schopné zasahovat cíle vzdálené až 40 kilometrů, a tím vlastně zvrátit tu situaci i ve svůj prospěch,“ zmínil.

Politolog a bezpečnostní analytik z Masarykovy univerzity Josef Kraus se pak rozhovořil o tom, jaké využití může mít americká pomoc na Ukrajině. Americký Senát schválil využití dalších 40 miliard dolarů na podporu Ukrajiny. A její prezident Volodymyr Zelenskyj to označil za významný příspěvek k míru a bezpečnosti nejenom v Evropě, ale i ve světě. Jaké využití může mít americká pomoc? Jsou to ty žádané těžké zbraně, které Ukrajina preferuje, nebo nějaká sofistikovaná technika? „Je to vlastně obojí. Ty těžké zbraně je asi to nejviditelnější, co teď vlastně i Ukrajinci sami prezentují, co prezentují ti donátoři, protože ony jsou nesmírně důležité k tomu, aby Ukrajinci mohli zahájit nějakou protiofenzivu a snažit se vytlačit ruského agresora ze svého území. Bez nich to v podstatě nelze,“ zmínil Kraus a hovořil i o sofistikované technice. 

Pentagon v posledních dnech varoval před vleklým konfliktem. Vydrží kromě Ameriky pomáhat i Evropa? „To už je složitější. Jak můžeme vidět, Evropa není v tomto úplně jednotná, jsou tady státy středovýchodní Evropy, které se cítí samy velice intenzivně ohroženi ruskou agresí a ty se snaží Ukrajině pomáhat poměrně intenzivně. Pak jsou tady ale státy, jako třeba Francie, Německo nebo Itálie, které zdaleka takovým způsobem necítí tu ruskou hrozbu a tady už je vidět, že se snaží vytvořit politický a možná brzy i ekonomický tlak na Ukrajinu, aby začala s Rusy nějak vyjednávat například na odstoupení vlastního teritoriálního území. Což je poměrně zásadní problém, zvlášť když tím budou podmiňovat ekonomickou nebo vojenskou pomoc. Ukrajinci se tak mohou reálně dostat do velice nepříjemné situace a fakticky do kleští, kdy z jedné strany budou nuceni Rusy k ústupkům, z druhé strany budou nuceni evropskými partnery k tomu též a sami vlastně nejsou schopni si vybojovat to, co reálně chtějí,“ zmínil Kraus.

„Konflikt se dostává do stavu opotřebovací války, kdy de facto už neexistují frontové linie, kde by docházelo ke střetům rozsáhlých bojových uskupení, úkolových uskupení, ale vlastně tento konflikt se nějakým způsobem transformuje do takových drobných konfliktů, kdy jedna či druhá strana se snaží získat taktickou převahu, a tím pádem i vlastně směřovat celou operaci k dosažení požadovaného nebo toho předpokládaného strategického cíle,“ hovořil další host Českého rozhlasu, Zdeněk Petráš – plukovník generálního štábu v záloze.

Zda hrozí, či nehrozí rozšíření bojů na západní Ukrajinu, je podle Petráše zajímavá otázka. „Myslím si, že záměr ruské armády a vedení Kremlu bude soustředěn na východní část Ukrajiny, na východní část ukrajinského teritoria, a pokud dojde k nějakým incidentům v západní části ukrajinského teritoria, pak se bude jednat o určité dílčí, řekněme, zájmy v průběhu celé operace a nebude to mít souvislost s tím, že by ruská strana chtěla nějakým způsobem západní nebo centrální část ukrajinského teritoria ovládnout,“ dodal. 

Redakci PL můžete podpořit i zakoupením předplatného. Předplatitelům nezobrazujeme reklamy.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

Ukrajina (válka na Ukrajině)

Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.

Stručné informace týkající se tohoto konfliktu aktualizované ČTK několikrát do hodiny naleznete na této stránce. Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.

autor: vef

FactChecking BETA

Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.

Přezkoumat
Tomáš Zdechovský byl položen dotaz

předsednictví EU

Pořád se mluví, jak je to pro nás prestižní a důležité. Ale mění se tím něco i pro vás jako europoslance? Jste třeba víc sledovaní, máte víc prostoru? A není celá událost nebo co to je, příliš přeceněvána?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Raketový útok na Moskvu! Proč to novinář z Rozhlasu vypustil? Vadim Petrov má zlé tušení

16:18 Raketový útok na Moskvu! Proč to novinář z Rozhlasu vypustil? Vadim Petrov má zlé tušení

Člen Rady pro rozhlasové a televizní vysílání Vadim Petrov se na své sociální síti rozepsal o přípra…