Úvodem se Pánek vyjádřil k tomu, zda spoléhá na revizi ruského rozhodnutí. „Pokud vím, tak za těch pět let, kdy začali instrument používat, nedošlo k revizi. Je to jednostranné arbitrární rozhodnutí ruských úřadů, takže ta pravděpodobnost, že by toto rozhodnutí revidovali, sice je, ale zatím jsme činnost částečně pozastavili. Snažíme se to zrevidovat,“ podotkl Pánek. Podle jeho slov se až za pár týdnů bude moci říci, jak bude jejich práce pokračovat. Je například otázkou, zda a kde se budou pořádat nejrůznější workshopy.
„Je skvělé, že české ministerstvo zahraničních věcí se za naši humanitární organizaci postavilo,“ dodal. Podle jeho slov dostali i e-maily od lidí, kteří je podpořili, ale i od lidí, kteří jim napsali „Dobře vám to tak“. „Nevyvolalo to ani velkou vlnu nových dárců, ani masovou vlnu lidí, kteří píšou, že se jim to nelíbí a nebudou Člověka v tísni nadále podporovat,“ dodal.
Ruské ministerstvo spravedlnosti totiž zařadilo českou humanitární organizaci Člověk v tísni na seznam organizací, které jsou v Rusku nežádoucí. Na webu ruského ministerstva se píše, že organizace byla na seznam zařazena v souladu s federálním zákonem „O opatřeních proti osobám zapojeným do porušování základních lidských práv a svobod, práv a svobod občanů Ruské federace“. Tento krok byl přitom učiněn na základě rozhodnutí náměstka ruského generálního prokurátora ze 7. listopadu.
Člověk v tísni uvádí, že v Rusku se věnuje hlavně lidským právům. „Rusko je země s nevyjasněným politickým systémem, v každém případě velmi represivním. Země má stejně nízké hodnocení svobod jako Ázerbájdžán,“ stojí ve výroční zprávě za rok 2018, podle které česká organizace mimo jiné pomáhala obhájcům lidských práv v souvislosti s případem odsouzeného ředitele pobočky lidskoprávní organizace Memorial Ojuba Titijeva. Člověk v tísni se angažuje i kolem anektovaného Krymu.
Rozhodnutím ruského ministerstva spravedlnosti se Člověk v tísni stal devatenáctou zahraniční či mezinárodní organizací, jejíž působení bylo v Rusku zakázáno. Jejich seznam byl vytvořen po ruské anexi ukrajinského Krymu v roce 2014 a po vyhlášení protiruských sankcí. Je na něm například Nadace otevřené společnosti miliardáře a filantropa George Sorose, americká Nadace na podporu demokracie nebo Světový kongres Ukrajinců.
Organizace zařazené na seznamu nesmějí v Rusku působit a ruští občané s nimi nesmějí spolupracovat pod hrozbou až šestiletého vězení.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
