Je otázkou, jaký výsledek vzejde z jednání Donalda Trumpa o Ukrajině. Vladimir Putin uvedl, že byl obnoven kontakt s ukrajinskou stranou, který byl v roce 2022 přerušen. Ovšem také poukazuje na to, že ukončení konfliktu vyžaduje odstranění důvodů, kvůli kterým Rusko do války vstoupilo. Ze strany Ukrajiny zase zaznívá, že nepřijmou ruská ultimáta, vojáky z oblastí prohlášených za ruské Ukrajina stáhnout nehodlá a o cíli vstoupit do NATO se diskutovat nebude.

Podle článku New York Times má Putin ve svých požadavcích podporu ze strany vojáků, kteří na Ukrajině bojují. Jedenáct vojáků, kteří slouží nebo sloužili v ruských ozbrojených složkách a s nimiž deník hovořil, se vyjádřilo skepticky ke snahám o příměří, jednostraně vyhlášené příměří ze strany Ukrajiny pak odmítli. Ruské síly by podle nich měly bojovat minimálně do té doby, než dobudou oblasti, které Rusko anektovalo.

Jeden z vojáků pak varoval před tím, že v Rusku bude milion lidí vycvičených zabíjet. „Milion naštvaných zabijáků je docela vážný problém, pokud budou považovat naše vládce za muže, kteří nejsou na jejich straně,“ uvedl. Další uvedl, že je už unavený válkou a už se nechce „vařit v polévce“. V rozhovorech si dle New York Times vojáci stěžovali na nedostatek volna, na korupci nadřízených a lhostejnost svých spoluobčanů. Někteří z nich mají za to, že velitelé a byznysmeni jsou proti mírové dohodě, protože zvýšené státní výdaje jsou pro ně výhodné.

„Někdo mi nedávno poslal video: holky, kluci tančí, vysedávají v barech, paří až do rána. Mezitím probíhá válka,“ řekl Andrej, ruský dobrovolník v Doněcku. „Všichni na nás zapomněli. Už dávno jsme pro ně přestali být hrdiny,“ řekl také.

Jevgenij, který bojoval na kontrakt do konce roku 2023 pak míní, že Rusové ukázali svou sílu, bojují „proti celému světu“ a ten prohrává. „Nechci vidět žádné ústupky, protože jsem viděl cenu každé hrsti půdy,“ vyjádřil se.

Podle New York Times by zmražení konfliktu na současných pozicích, které je na Západě označováno jako ústupek Kremlu a odměňování ruské agrese, ruskou veřejnost neuspokojilo, protože ta konflikt vnímá jako existenční hrozbu. „Pokud teď nedojde k příměří, musíme pokračovat až do konce,“ řekl Nikolaj, ruský voják na Ukrajině a doplnil: „Protože pokud to neuděláme, dříve nebo později – za pět let nebo za deset – bude válka znovu.“

I podle průzkumu agentury Chronicles z poloviny dubna polovina respondentů odmítá mírovou dohodu, která by nesplnila původní cíle operace, tedy demilitarizaci a denacifikaci. Deník varuje, že ruská média by sice dokázala v podstatě jakoukoliv dohodu prezentovat jako vítězství, ale málo přesvědčivé vítězství by mohlo vyvolat nespokojenost mezi obyvatelstvem, která by se podobala atmosféře po konci války v Afghánistánu nebo v Čečně.

Psali jsme:

Dominik Hašek a Pehe zděšeni hovorem Trumpa s Putinem. Volání do zbraně

Zbořil se vypořádal s Ivou Pazderkovou přirovnáním

Trumpův telefonát s Putinem. A k tomu Írán

„Dost už foltýnovské propagandy.“ Řežba. Dostál a Decroix