Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský hned v úvodu jasně řekl, že ministryně spravedlnosti věděla předem, že dojde k výměně na postu Nejvyššího soudu. Rychetský k tomu také dodal, že považuje za přirozené, pokud se prezident republiky o tomto kroku radí s představiteli justice v Česku.
Předseda Nejvyššího správního soudu Josef Baxa se následně velmi zostra vyjádřil k úvaze exministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS), že je výměna na postu předsedy Nejvyššího soudu jakýmsi komplotem části justice a Hradu. "Nad tím, co říká Pavel Blažek, by se dalo mávnout rukou. Dalo by se mávnout rukou i nad Blažkem samotným, mě ale znepokojuje jiná věc,“ uvedl Baxa. Vysvětlil, že ho velmi znepokojuje, když se jakákoli politická strana podobně vyjadřuje k nezávislé justici.
Ke svému jmenování se vyjádřil i sám Šámal. O to, aby vzal funkci předsedy Nejvyššího soudu, ho prý jako první požádala jeho předchůdkyně Iva Brožová. Týden si vzal na rozmyšlenou a nakonec se rozhodl post přijmout. Jasně řekl, že funkci rozhodně nebude zastávat celých deset let, což je čas ohraničující jeho mandát. Poukázal totiž na to, že podle zákona v sedmdesáti tak jako tak musí skončit. Svůj mandát hodlá vykonávat naplno, dokud mu budou stačit síly.
Slova Pavla Blažka posléze okomentoval i Rychetský. Jmenování Pavla Šámala podle jeho názoru Hradu nemohlo nijak prospět. Baxa k tématu dodal, že Brožové nebylo lhostejné, kdo přijde po ní a konkrétně s Baxou o tom prý například hovořila víc než jednou.
OutStreamVideoPlayerMinistři se střídají jako figurky na orloji
Ve studiu se také hovořilo o reformách v justici. V této souvislosti zaznělo, že ministři se střídají jako figurky na orloji a stálo by za to mít v soustavě určitý stabilnější prvek. Ten by mohla představovat Nejvyšší soudcovská rada. "Pak by výroky pana Blažka byly zbytečné,“ podotkl k tématu Rychetský. Ztotožnil se s názorem, že by radu měli z poloviny tvořit soudci a druhou polovinu nesoudci z právnické obce. Podle Rychetského by to ale neměli být ani politici. "Ti by se mohli na obsazování rady podílet, ale neměli by tam sedět,“ zdůraznil.
Šámal i Baxa jsou stejně jako Rychetský toho názoru, že soudci obdobnou radu potřebují. Je však třeba najít konsenzus na základních východiscích, neboť to vyžaduje změnu Ústavy. Debatou o zřízení podobné rady ale justice žije minimálně od přelomu tisíciletí. "Já navíc moc nevěřím na nějaké čtyřicetičlenné komise, funkční tým musí být štíhlý,“ uvedl Baxa. "Byl bych moc rád, kdyby v prvních šesti měsících tohoto roku vznikl text, o němž by pak probíhala poloveřejná debata."
Alergie na slovo reforma a radikální Rychetský
Svůj pohled přidal i Šámal. "O reformě justice je třeba diskutovat. Je zvláštní, že soustava soudů do značné míry neodpovídá členění republiky,“ podotkl k tomu, Podle jeho názoru lze uvažovat např. o zeštíhlení kompetencí okresních soudů, kterých máme osmdesát šest. Nelze ale od boku říct, že máme mít jen třístupňovou soustavu soudů a podobě. Vše je třeba prodiskutovat.
Baxa se domnívá, že dnes už jsou všichni unaveni z různých reforem, takže se tomuto slovu chce vyhnout. Zkrátka je třeba vést debatu o strategickém směřování justice. Rychetský byl v této věci mnohem radikálnější.
"Jsme poprvé v bodě, kdy si vláda dala do programového prohlášení, že chce orgán soudní reprezentace, tím bychom měli začít. Pro vlastní krok transformace justice si dovedu představit, že se do novely Ústavy vloží bod, podle něhož se zruší vrchní soudy a stanoví se horizont pěti let. A máte pět let na to, jak situaci vyřešit,“ předestřel Rychetský svou vizi.
Platy soudců
V závěru došlo na debatu o platech soudců. Ukázalo se totiž, že dostávali méně, než podle zákona měli. Chybu podle všeho udělalo Ministerstvo práce a sociálních věcí. Podle Šámala jsou tyto debaty o platech soudců poměrně vleklé a nešťastné. Soudcům se prý také často zdá, že se politici snaží najít cesty, jak odepřít soudcům to, co jim patří. "Ale já nemám tento názor,“ prohlásil Šámal. Za nešťastný označil poslední spor i Baxa. I on ale zdůrazňoval, že soudci mají dostat, co jim patří.
Podle Rychetského je zásadní problém české justice i v tom, že soustava soudů je silně neprostupná. "Soudci jsou prakticky neodvolatelní, jsou královsky placení. Zkrátka, stát se soudním čekatelem, to je terno,“ zdůraznil Rychetský. Podle jeho názoru by Česku prospělo přijetí britského modelu obsazování soudů.
Nejtěžší práci podle Rychetského dnes mají soudci působící u soudů prvního stupně. Tam by měly být ty rozsudky nejkvalitnější. "Soudci by měli vědět, jak život funguje,“ připojil se k tématu Baxa. Nestačí žít jen mezi paragrafy.
Služební zákon
V závěru odpovídal Pavel Rychetský na otázku, kdy by mohl Ústavní soud ČR rozhodnout o podání prezidenta Zemana ve věci služebního zákona. Díky tomu, jak výrazně se soud obměnil, si Rychetský netroufne odhadovat, jak dlouho bude probíhat diskuze. "Já bych byl rád, kdyby to bylo do poloviny roku, aspoň abychom to měli na stole,“ uzavřel.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
