Komu více důvěřujete?Anketa
Ovšem dle Stanovaji tomu Kreml skutečně věří. Badatelka vychází z dvaceti let sledování Putinových projevů, jeho chování a rozhodnutí, které napovídají, jak ruský prezident přemýšlí. A podle ní je naprosto jasné, že na konci května došel Kreml k závěru, že v dlouhodobém horizontu vyhrává. A narozdíl od začátku války má nyní Putin jasný plán.
Tento plán má pak tři úrovně a je to „strategická matrjoška“, ve které všechno souvisí se vším, netýká se zdaleka jen Ukrajiny, ale přesto je jeho centrem právě ona. Což prý svědčí o tom, jak moc je Putin vzdálen od reality. Ovšem dle odbornice na Rusko je potřeba, aby se Západ při obraně Ukrajiny řídil tím, co si Putin myslí a s čím počítá.
Svá očekávání ohledně dobytí ukrajinského území už Rusko prý omezilo a vzdalo se nadějí, že by dobylo Kyjev. Nyní počítá s tím, že dobyje Luhansk a Doněck a že udrží koridor na Krym. Tento cíl je dle Stanovaji ten nejméně geopoliticky významný a Putin si myslí, že čas hraje pro něho, protože západní vojenská podpora naráží na své limity a Washington ukázal, že nechce riskovat Putinův hněv a překročit červené linie. Hrozby jadernými zbraněmi zřejmě byly vyslyšeny, myslí si dotyčná, tudíž se Západ přímo nezapojí a ani nepomůže Ukrajině tak, aby došlo k vojenské porážce Ruska.
Na Západě pak podle ní převládá názor, že území okupovaná ruskými silami nebude Ukrajina schopná dobýt zpět. A Kreml předpokládá, že tato myšlenka bude na Západě dříve nebo později úplně opuštěna. Dalším cílem je pak údajně kapitulace Kyjeva, která by neměla vliv na území ovládaná Ruskem, ale na zbytek, který si Ukrajina udrží. Tento cíl by měl mnohem větší geopolitické následky.
Fotogalerie: - Husitský Tábor
V praxi by se jednalo o deukrajinizaci a rusifikaci země, tedy kriminalizaci uctívání národních hrdinů, přejmenování ulic, přepsání učebnic a zajištění dominantní pozice ruského obyvatelstva ve vzdělávání a v kultuře. „Cílem by ve zkratce bylo Ukrajině uzmout právo na vybudování svého národa. Vláda by byla nahrazena, elity vyhlazeny a spolupráce se Západem zrušena,“ popisuje Stanovaja.
Tento cíl se může zdát fantasmagorickým, ale Putin ho podle odbornice považuje za nevyhnutelný, ačkoliv jeho splnění bude nějakou dobu trvat. Kreml podle ní odhaduje, že za rok nebo dva bude Ukrajina válkou vyčerpána, nebude moci normálně fungovat a bude zcela demoralizována, takže budou ideální podmínky pro kapitulaci. Pak prý Kreml počítá s tím, že ukrajinské elity vyštvou Zelenského vládu, aby skončily válku. Nebude potřeba Kyjev obsadit, padne sám a Putin podle ní nevidí nic, co by tomu zabránilo. Dle badatelky jsou Putinovy ambice na zastavení rozšiřování NATO a rozšíření ruského území spojené.
Poslední a největší ambicí Putina je pak vybudovat nový světový pořádek. Putin podle ní věří na dva Západy, dobrý a špatný. Ten špatný reprezentují tradiční politické elity, které momentálně vládnou a Putin je pokládá za úzkoprsé otroky svých elektorátů, kteří ignorují skutečné potřeby svých zemí a nejsou schopni strategického uvažování. „Dobrý Západ“ pak tvoří obyčejní Evropané a Američané, kteří, jak věří, chtějí mít s Ruskem normální vztahy, a firmy, které chtějí vydělat na spolupráci s Ruskem.
„Špatný Západ“ je podle Putinova myšlení na ústupu a je odsouzen k zániku, zatímco „dobrý Západ“ pomalu mění status quo skrze národně orientované lídry jako je v Maďarsku Viktor Orbán, Marine Le Penová ve Francii a dokonce i Donald Trump ve Spojených státech, kteří jsou ochotni starý pořádek zrušit a zavést nový. Putin prý věří, že válka na Ukrajině a její následky jako vysoká inflace a rekordní ceny energií podpoří „dobrý Západ“ a pomohou lidem povstat proti tradičnímu politickému establishmentu. Sází na to, že zásadní politický posun nakonec vytvoří přeměněný a přátelský Západ. Rusko pak opráší své bezpečnostní požadavky, které představilo v prosinci. „Může se zdát, že je to skoro nesplnitelné zbožné přání. Ale to nic nemění na tom, že právě to Putin očekává, že se stane,“ říká Stanovaja.
Jsou tu i dobré zprávy. To, že tento plán pokládá za realistický, pak vede badatelku k přesvědčení, že se neodehraje žádná jaderná eskalace. Ovšem špatná zpráva podle ní je, že Putin dříve nebo později narazí na realitu. „V ten moment, když jeho plány nevyjdou a bude nejvíce zklamán, bude také nejnebezpečnější. Pokud se chce Západ vyhnout katastrofickému střetu, musí si uvědomit, o co s Putinem jde,“ uzavírá Tatiana Stanovaja.
Psali jsme:
Redakci PL můžete podpořit i zakoupením předplatného. Předplatitelům nezobrazujeme reklamy.
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Stručné informace týkající se tohoto konfliktu aktualizované ČTK několikrát do hodiny naleznete na této stránce. Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
válka na Ukrajině
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Stručné informace týkající se tohoto konfliktu aktualizované ČTK několikrát do hodiny naleznete na této stránce. Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: kas
