„Bavíme-li se o mzdách, bavíme se o nějakém klíčovém ekonomickém parametru. Což ale dlouho tak nebylo. Velmi dlouho ty debaty se týkaly konvergence ve smyslu třeba HDP. Nebo byly takové jako spíš vágnější, kdy se hovořilo o konvergenci typu – podívejte se, jak se něco opravuje a tamhle se opravují silnice a podobně. To znamená, nebyl tam úplně ten obsah a bezesporu se odbory u nás zasloužily o to, s tím sloganem ‚Konec levné práce‘, že to téma začalo nějakým způsobem trošku rezonovat víc jak ve společnosti, tak řekněme v těch odbornějších kruzích. Ale samozřejmě ta konvergence, otázka mezd, není ta jediná, ale je velmi důležitá, protože mimo jiné samozřejmě to porovnávání je zásadní, každodenní, dneska velmi intenzivní, třeba v rámci toho Polska, a to srovnání je důležité i proto, že většina lidí žije ze mzdy. Je to základní zdroj kupní síly,“ poznamenala Švihlíková.

Dále hovořila dle o „obřím zaostávání mzdové úrovně za ekonomickým výkonem“. „Tam je prostě propast,“ řekla. Dalším velkým tématem podle ní je, jakým způsobem lidé u nás reagují na to, že ty mzdy jsou nízké, tedy zaostávající za ekonomickým výkonem. „A to je téma nejenom funkčnosti odborů,“ podotkla.