„To tvrzení nebylo přehnané, v několika aspektech, ale byla to zkratka,“ říká Šabatová, že podmínky, v nichž žijí děti v detenčním zařízení Bělá-Jezová, jsou v některých případech až vězeňské.

„Bylo třeba na to upozornit veřejnost,“ vysvětluje Šabatová, že dala úřadům měsíc a půl, aby se situací něco udělaly. Ty však nereagovaly, tak byla nucena uspořádat tiskovou konferenci.

„Já jsem pana ministra informovala zprávou a ještě jednou zprávou SMS, že tam ta situace není dobrá, a on se se mnou nespojil,“ vysvětluje Šabatová, proč nepozvala ministra vnitra Chovance na společnou prohlídku detenčního zařízení. Ten totiž „nebyl ochoten připustit“, že nějaký problém existuje.

„To se pan ministr mýlí, z mé strany byl obrovský zájem o debatu,“ vyvrací Šabatová Chovancovo tvrzení, že s ním odmítala komunikovat, a dodává, že ministerstvo prostě nedělalo, co mohlo. Zároveň jí však nejde o to, co bylo, ale o to, co bude, a tak se těší na diskusi a následné změny.

„Situaci v Bělé-Jezové nelze srovnávat se situací na maďarském nádraží, protože na maďarském nádraží není omezena lidská svoboda,“ vyvrací domněnky Šabatová a připomíná, že nesplňujeme ani základní standardy mezinárodních lidskoprávních smluv.