„Sankce sice nestačily, aby přiměly Rusko respektovat mezinárodní právo, stáhnout se z území Ukrajiny a vrátit Krym, ale to neznamená, že nemají vliv (na ruskou politiku). Díky sankcím civilizovaný svět zastavil přímou agresi Ruska, především proti Ukrajině, ale možná i proti některým dalším sousedům, možná v Pobaltí, možná i jinde. Proto jsou sankce mimořádně důležité,“ řekl dnes ČTK Čubarov.
Po zrušení sankcí, postihujících evropské exportéry a jejich obchody na ruském trhu, podle Čubarova volají hlavně populisté, kteří podle něj nejsou schopni poučit se z evropské historie, ani z českých dějin. Sankce vůči Rusku kritizuje např. prezident Miloš Zeman.
Ing. Miloš Zeman
„Zdá se jim (odpůrcům sankcí), že krizi, kterou vyvolala ruská agrese proti Ukrajině, lze urovnat přímým jednáním s (ruským prezidentem) Vladimírem Putinem i bez nápravy důsledků této agrese. Nechci radit českým voličům, ale ti, kdo se vyznají v českých dějinách, by se mohli zamyslet nad tím, že Krym a Ukrajina jsou vlastně v obdobné situaci, v jaké bylo Československo v předvečer druhé světové války,“ míní krymskotatarský politik.
„Ti čeští politici, kteří tvrdí, že anexe Krymu není nic hrozného, že patříval Rusku, že si jakoby odhlasoval připojení k Rusku a že Moskva má zvláštní právo na Krym, říkají totéž, co ti politici, kteří před válkou tvrdili, že Hitler má právo na Sudety,“ zdůraznil.
„Nedokážu předpovědět další vývoj, mohu jen připomínat zkušenost 20. století, tedy že je snadnější zastavovat agresora hned na počátku, a ne až po propuknutí konfliktů a války,“ dodal.
Moskva popírá, že by Krym okupovala
Připomněl, že Krym se od anexe mění v obří vojenskou základnu, ze které, spolu s kaliningradskou enklávou na březích Baltu, je Rusko schopné ohrozit velkou část Evropy.
Čubarov je předsedou medžlisu, neoficiálního krymskotatarského parlamentu, který Rusko zakázalo jako extremistickou organizaci. Rusko mu v červenci 2014 zakázalo vstup na své území, za které považuje i Krym. V současnosti je poslancem ukrajinského parlamentu.
Moskva popírá, že by Krym okupovala, a tvrdí, že poloostrov se stal součástí Ruska na přání místního obyvatelstva – ve své většině Rusů. Nepopírá už, že referendum o připojení poloostrova k Rusku se odehrálo „pod ochranou“ ruských vojáků. Drtivá většina států světa zábor neuznává. Ukrajina stále Krym považuje za součást svého území a nevzdává se plánů na jeho návrat.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: mp
