Bývalý polský premiér Donald Tusk pořádal svůj první summit EU v roli prezidenta Evropské komise. Jak uvádí Deutsche Welle (DW), hlavními body společného setkání evropských politických lídrů bylo shodnout se na dalším společném postupu vůči Rusku a připravit investiční balíček, který by měl pomoci některým členům EU s vážnými ekonomickými problémy. Podle Deutsche Welle se očekávalo, že Tusk jako Polák bude hájit tvrdý přístup vůči Rusku, jeho postoj však byl nakonec poměrně vyvážený. „Není možné najít dlouhodobé řešení pro Ukrajinu bez rozhodné, ale zodpovědné strategie vůči Rusku,“ cituje DW Tuska.
Evropská unie se dle Deutsche Welle snaží vybalancovat rozhodnější kroky namířené proti Rusku se spíše „zodpovědnějšími“ méně vyostřenými reakcemi. Do první skupiny patří dle DW rozšíření sankcí namířených proti anexi Krymu. Naproti tomu hodlá Evropská unie dát samotnému Rusku prostor, aby začalo více spolupracovat. „Pokud tak Moskva učiní, není žádný důvod, abychom přikročili k dalším sankcím. Naopak bychom poté měli začít vážně uvažovat o deeskalaci vzájemných napjatých vztahů,“ cituje DW francouzského prezidenta Francoise Hollanda.
Bruselský dopisovatel Deutsche Welle Christoph Hasselbach uvádí, že Francie má zájem na deeskalaci napětí nejenom z politických, ale v neposlední řadě i z ekonomických důvodů. „V důsledku sankcí byli Francouzi nuceni zrušit projekt, v rámci kterého měli dodat Rusku dvě válečné lodě v hodnotě více než jedné miliardy eur,“ píše Hasselbach a připomíná, že ekonomické ztráty v důsledku sankcí utrpěla většina zemí EU. Tyto země jsou však prý přesvědčeny, že hájení evropských hodnot je důležitější než dočasné ekonomické ztráty.
Hasselbach v této souvislosti zmiňuje, že ruské ztráty jsou mnohem vyšší. Částečně vzhledem k nízké ceně ropy, propadu rublu a ztrátou zahraničních investic. Někteří lídři EU si však podle názoru německého novináře začínají uvědomovat, že pokles ruské ekonomiky není v dlouhodobém horizontu dobrou zprávou pro nikoho. „Sankce byly uvaleny proto, aby Rusko změnilo své chování. Na druhou stranu je zřejmé, že problémy ruské ekonomiky nejsou dobrou zprávou vedle ruských občanů ani pro Ukrajinu, Evropu a vůbec celý zbytek světa,“ cituje Hasselbach šéfku evropské diplomacie Federicu Mogheriniovou.
„Evropská unie však v otázce sankcí vůči Rusku není zcela jednotná. Zejména státy východní Evropy by chtěly sankce ještě přiostřit. Jiní by naopak chtěli zařadit zpátečku a domnívají se, že je kontraproduktivní Rusko dále provokovat. Podle této skupiny států EU působí sankce negativně na celý kontinent a ruského prezidenta stejně nepřinutí ke změně kurzu,“ objasňuje zpravodaj a vyjadřuje přesvědčení, že sankce jednotu Evropské unie rozdělují čím dál tím víc. „Hlavním důvodem je vysoká nezaměstnanost v mnoha státech EU a nízký růst jejích ekonomik,“ píše bruselský dopisovatel DW.
Další spory se objevují v souvislosti s návrhem investičního plánu předsedy Evropské komise Jeana-Clauda Junckera ve výši 315 miliard eur. „Otázkou však zůstává, z jakých zdrojů budou tyto peníze pocházet. Juncker na to konto vysvětloval, že patrně ze soukromých zdrojů, protože zejména lidé z Německa a severských zemí se obávají dalšího zadlužování svých vlád. Junckerův plán počítá s nastartováním veřejných investic. To opět rozdmýchá ideologický spor zastánců úsporných opatření a reforem proti evropským politikům, kteří se zasazují právě za zvýšení státní investice. Je zřejmé, že hádky budou pokračovat i v dalších měsících,“ konstatuje Hasselbach.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
