Když byl Schneider v rozhovoru pro XTV dotázán, zda se máme bát ruského útoku, reagoval ironickým úsměvem. „To je otázka, která je teď hodně skloňována v souvislostech tzv. hybridní války, kdy se mluví naprosto nepodložené nesmysly. Cíl je vystrašit lidi, protože vystrašení lidé jsou lépe ovladatelní a vystrašení poslanci odhlasují zvýšené zbrojní rozpočty. Moderní doba je charakterizovaná manipulací se strachem,“ řekl.
Schneider tvrdí, že Rusko nemá kapacity ani záměr napadnout okolní země. „Když se na tu věc podíváte logicky, co se týká záměrů Ruska a počtu jejich vojáků, techniky a možností, tak je ta otázka vyloučená, protože Rusové nikdy neměli cíl ani celou Ukrajinu ovládnout. To je totiž nesmysl. Už se ukázalo v případě Afghánistánu nebo Iráku, že taková celá země ovládnout nejde a Ukrajina je obrovská země a to by byl ještě větší oříšek,“ uvedl.
Podle něj je ruská speciální vojenská operace na Ukrajině vedena s cílem obrany ruskojazyčného obyvatelstva a vytvoření určité neutrální zóny u hranic. „Rusko nemá zájem napadnout Slovensko, Polsko, Pobaltí, Česko už vůbec ne. Co by tu dělali? Co by si pomohli?“ ptá se Schneider.
Nejistá budoucnost Ukrajiny
V poválečné době bude podle Schneidera Ukrajina čelit rozsáhlým škodám a zadlužení. „Tam bude obrovský dluh, to bude zásadní věc. Protože ať se kdo tváří jak chce, tak Ukrajina ve skutečnosti bojuje za své peníze, protože ty státy budou chtít vrátit všechny ty půjčky. Tam bude mrtvý pás země, který bude zaminovaný a odminovat to bude stát šílené peníze a bude to nebezpečné,“ má jasno Schneider.
„Vznikne tam nárazníkové pásmo, které Rusové chtěli ve formě neutrální prosperující Ukrajiny, ale Ukrajina sama se té své neutrality zbavila, přestože ji měla v Ústavě, ale v roce 2014 vzbouřenci tu neutralitu změnili. A teď tam bude úsek mrtvé země. Aby se dalo na Ukrajině žit, bude to stát obrovské prostředky a je otázka, kolik Ukrajinců se vůbec bude chtít vrátit,“ přemítá.
Korupční skandál
Schneider upozorňuje i na probíhající korupční kauzy kolem nejbližších přátel prezidenta Volodymyra Zelenského. „Tam jde o proprání stovky milionů dolarů a to je jen částka, o které se ví. Aktuálně dochází k velké deziluzi, protože všechna ta podpora, včetně českých sbírek, je možné, že skončila v rukách Zelenského kamarádů. To je taková humanitární korupce, protože jsou rozkradeny fondy určené pro zbraně a to vlastně snižuje napětí, což je ironické. Situace na Ukrajině je každopádně velmi nepěkná, je a bude to díra na peníze,“ opakuje analytik, že finančně bude Ukrajina po válce na dně.
Podpora západních států podle něj v Evropě a USA slábne i v souvislosti s těmito odhaleními. „Já mám obavu, že prezident Trump ztrácí zájem o Ukrajinu, že to hodí na Evropu a ta brzy narazí na realitu, protože německé zbrojení a militarizace vyvolává odpor i v samotném Německu i jinde v Evropě. Ta podpora Ukrajiny taky v Evropě slábne, jak se lidé dozvídají o rozkrádání jejich pomoci,“ všímá si Schneider.
„Ostatně i Ukrajinci už nechtějí bojovat, když vidí, jak se mají ti nahoře, co kradou a ta politická situace na Ukrajině se musí vyřešit poměrně radikálně. Ukrajinci už nemají motivaci pokračovat v té válce. Američané podle mě na Zelenského přitlačí a budou to směřovat k ukončení konfliktu. Rusové opakovaně tvrdí, že jsou připraveni k jednání a podle mě to spěje k nějakému vyvrcholení a tou korupční aférou to bude urychleno,“ myslí si analytik.
Sbírky na zbraňové systémy pod drobnohledem
Schneider se vyjádřil i k veřejným sbírkám na nákup vojenské techniky, jako třeba raketa Dana. Jde podle něj o protizákonné jednání. „My nejsme s Ruskem ve válečném stavu, takže pokud se tady dělá sbírka na raketu, která má zasáhnout zemi, se kterou nejsme ve válečném stavu, tak je to příprava útočné války a na to jsou paragrafy.“ Podle něj by se věcí měla zabývat nejvyšší státní zástupkyně Lenka Bradáčová.
Role BIS a její vliv na veřejné mínění
Posledním tématem rozhovoru bylo ovlivňování veřejného mínění od Bezpečnostní informační služby, což je podle něj také odporující zákonu. „Když si přečtete zákon o bezpečnostních službách, tak ony mají zabezpečovat určitý sortiment informací a ze zákona jsou dáni příjemci těchto informací a veřejnost mezi tím není. To je exekutiva, orgány činné v trestním řízení, Poslanecká sněmovna a prezident a ne rozhodně veřejnost. Ale u nás se to děje a to veřejné mínění je ovlivňováno,“ říká Schneider.
Nová vláda Andreje Babiše by to prý měla vyřešit. „Nejspíše je to tím, jak se střídají vlády a ta exekutiva je neumí kontrolovat, je to nedostatek řídicích kompetencí ze strany exekutivy, které tím zpravodajským službám dávají prostor. Navíc je to dáno určitým aktivismem Michala Koudelky, který je velmi zapálený a vystupuje veřejně tak, jak nepřísluší lidem z bezpečností služby, natož jejímu šéfovi. Myslím si, že nová vláda by se měla postarat o to, aby se ze zpravodajských služeb staly zase služby tajné, o kterých nebudeme vědět a ony budou komunikovat jen s příslušnými místy ve vedení státu,“ dodal Schneider.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovali 2 čtenáři)
Měla by Ukrajina zasednout k jednacímu stolu s Ruskem?
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Jakub Makarovič
