Exministr zahraničí Karel Schwarzenberg sice zpětně vidí, že se ve druhém kole prezidentské volby dopustil chyb, ale jednu věc by určitě neměnil. Rozhodně by klidně znovu mluvil o odsunu sudetských Němců jako o zločinu, protože to za zločin skutečně považuje. Navíc to prý pomohlo narovnání vztahů s Bavorskem, kde promluvil tehdejší premiér Petr Nečas (ODS).
„Když se podíváte zpět, zjistíte, že výsledek to mělo. Jak známo, blaničtí rytíři nevyrazili, aby mě vyhnali ze země, a což je ještě důležitější, mladí lidé se ode mne neodvrátili. A nakonec to vedlo k tomu, že tehdejší premiér Nečas jel do Mnichova a podařilo se tam konečně narovnat vztahy mezi Českou republikou a Bavorskem. Byl nejvyšší čas, aby se to udělalo. To je docela dobrý výsledek,“ konstatoval. Současně však uznal, že díky otevření této otázky vyhrál současný prezident Miloš Zeman volby výrazněji. Kdyby toho nebylo, vyhrál by prý stejně, ale s menším rozdílem.
Karel Schwarzenberg
Věnoval se také rusko-ukrajinské krizi. Západ se podle jeho názoru nesmí bát Ukrajině pomoci, a to i finančně, jinak mu hrozí, že bude v budoucnu platit mnohem víc. Příkladem může podle Schwarzenberga být i situace před bitvou na Bílé hoře v roce 1620. Kdyby se čeští bohatí měšťané tehdy nezdráhali a investovali by do armády tak, jak bylo třeba, nemuseli prohrát a nemusela následovat další staletí habsburské nadvlády.
Moskevský kníže posílil v roli kolaboranta s Mongoly
„Musíme si uvědomit, že Rusko nevede válku s Ukrajinou, ale s celou Evropou, protože válka začala v okamžiku, kdy se Ukrajina chtěla včlenit do Evropy. My jsme tu válku nezačali, a jak řekl slavný maršálek Montecuccoli po bitvě u Svatého Gottharda v roce 1664: Ve válce potřebujete tři věci: Peníze, peníze a ještě jednou peníze! Chceme-li vyhrát, musíme na to peníze obětovat. Měli bychom se z českých dějin poučit: když se šetří, prohraje se. Kdyby čeští stavové, kteří byli velice bohatí, v roce 1619 investovali do armády, neprohráli by o rok později bídně na Bílé hoře. Pak se divili a ztratili všechno. Jsou momenty v dějinách, kdy se člověk nesmí moc ohlížet a všechno obětovat,“ doporučil exministr zahraničí.
Neměli bychom také podléhat ruské propagandě, která o Ukrajině mluví jako o umělém státu a kolébce ruské státnosti. Prezident ruské federace Vladimir Putin má sice pravdu v tom, že Kyjev byl v jistém dějinném okamžiku kolébkou tohoto státu, ale už zamlčuje to, co následovalo.
„Sic kolébka ruské kultury je v Kyjevě, protože tam se kníže Vladimír nechal pokřtít a křesťanstvím začala tehdejší ruská kultura, to je všechno pravda, ale když vpadli v roce 1240 Tataři a Mongolové do Ruska a Bátúova vojska se zmocnila Kyjeva, tak právě pod tatarskou ochranou vyrostl moskevský velkokníže. Vyrostl tím, že byl nejspolehlivějším kolaborantem Mongolů, a proto si ostatní ruská knížata podmanil. Když se mu to podařilo, vzepřel se, porazil Mongoly, a stal se tak vládcem velké Rusi – velká zkratka ruských dějin,“ upozornil.
V závěru rozhovoru Hvížďalovi prozradil, že by byl rád, aby se o něm jednou mluvilo jako o politikovi, který nenudil.
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
