„Myslím, že bychom si všichni teď zasloužili šálek kávy. Ale pražská kavárna, jak vidíte, zmohutněla natolik, že se už šálků nedostává. Pane Ovčáčku, my nejsme kavárenští povaleči. My jsme zodpovědní lidé této země. Za námi stojí nejenom Praha, ale mnoho lidí v jiných městech a na venkově. Těmto lidem děkujeme za podporu, vážíme si jich a odtud je srdečně po celé zemi zdravíme,“ zaslal Halík zdravici do Hradu i podhradí v úvodu svého proslovu.

Kněz následně poukázal na to, že stejně jako v listopadu 1989 zažívá naše země dny hněvu. „Svobodně zvolený prezident se stal již neúnosným morálním a bezpečnostním rizikem pro tento stát. Lidé kolem něho zrazují ideály 17. listopadu a bez mandátu voličů obracejí kormidlo naší země k nedemokratickým státům Východu. K tomu nemůžeme mlčet,“ prohlásil Halík a dav před ním burácel nadšením.

„Naši představitelé si potupně a zbaběle stahují kalhoty ještě dříve, než čínský mocnář pohrozí svojí rákoskou. Jediný politik, který měl odvahu se zachovat jako politik suverénního státu, který si komunistickou Čínou nenechá diktovat, s kým se smíme doma setkat a s kým ne, byl vystaven urážkám, vydírání a zastrašování,“ pokračoval Halík v tepání naší politické reprezentace.