Ruská agrese proti Ukrajině zuří už 630 dní a podle washingtonského Institutu pro studium války (ISW) se Rusové a bránící se Ukrajinci přetahují o iniciativu na bojišti. Rusové se ji před zimou pokoušejí převzít útoky na Avdijivku i jinde, ale Ukrajinci udržují vytrvalý tlak v dalších úsecích fronty. Mimo jiné na východním okupovaném břehu řeky Dněpr u Chersonu.
„ISW nadále hodnotí, že ukrajinské síly provádějí na východním břehu Chersonské oblasti od poloviny října 2023 rozsáhlejší pozemní operace než obvykle a že se zdá, že ukrajinské síly jsou schopny udržet a zásobovat své současné pozice na Ruskem kontrolované straně Chersonské oblasti,“ napsal institut.
Rusové do Chersonské oblasti vypálili rakety a vyslaly drony. Ukrajinci tvrdí, že 7 z 9 dronů sestřelili. Rusové ale prý raději posílají rakety s plochou dráhou letu, protože pro ukrajinskou obranu je těžší takovou střelu zneškodnit.
„Dnes v noci (15. listopadu) nepřítel zahájil raketový útok na město Selidove, v okrese Pokrovskij, v Doněcké oblasti. V důsledku toho byl zničen vchod do 4patrové obytné budovy. Bohužel pod sutinami bylo nalezeno tělo mrtvé ženy. Pravděpodobně alespoň jeden člověk stále zůstává pod ruinami,“ napsal k ruským útokům server Ukrajinská pravda s odvoláním na ukrajinské ministerstvo vnitra.
Doněcká oblastní prokuratura oznámila, že okupanti zasáhli město protiletadlovým raketovým komplexem S-300. Celkem byly vypáleny 4 rakety na obytné oblasti. Záchranáři prý také pomohli třem lidem včetně dítěte dostat se z poškozeného bytu ve 4. patře. Celkem prý Rusové při útoku poškodili nebo zcela zničili 20 soukromých domů, 6 výškových budov, auto a přístavbu.
Které datum je pro vás důležitější?Anketa
„Západní partneři Ukrajiny oznámili nové snahy o pokračování poskytování vojenské a finanční pomoci Ukrajině. Německo oznámilo 13. listopadu nový balíček pomoci Ukrajině, který zahrnuje 10 tanků Leopard, 14 pásových terénních vozidel Bandvagn 206 a 1020 střel ráže 155 mm, a agentura Reuters 12. listopadu uvedla, že vládní koalice německého kancléře Olafa Scholze se v zásadě dohodla zdvojnásobit vojenskou pomoc Německa Ukrajině v příštím roce na 8 miliard eur,“ uvedl ISW.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v souvislosti s pomocí západních partnerů uvedl 13. listopadu, že ukrajinští piloti zahájili výcvik ve výcvikovém středisku F-16 v Rumunsku.
Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg 14. listopadu zdůraznil, že trvalá podpora NATO Ukrajině je důležitá, protože současná situace na bojišti je obtížná.
Zástupce EU pro zahraniční věci Josep Borrell 13. listopadu prohlásil, že Ukrajina je nejvyšší prioritou EU a že závazek EU nezakolísá. Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba však evropským partnerům připomněl, ž EU sama přijala závazek, že dodá Ukrajině milion kusů munice a prozatím se tomuto cíli ani nepřiblížila a ministr partnery požádal, aby při plnění tohoto cíle přidali na tempu.
Fotogalerie: - Společně k cenám energií
Ale server Politico informoval, že německý ministr obrany Boris Pistorius vyjádřil pochybnost, že by EU byla schopna tento cíl splnit. „Musíme předpokládat, že ten 1 milion nebude dosažen,“ řekl německý ministr obrany Boris Pistorius na začátku úterního summitu ministrů obrany EU. „Otázka, zda byl 1 milion někdy realistický, byla ve skutečnosti správná,“ dodal Pistorius. „Ozývaly se hlasy, které říkaly: ‚Buďte opatrní. Jeden milion je snadné rozhodnout, peníze jsou, ale musejí existovat i příslušné výrobní kapacity. Bohužel, tyto hlasy mají nyní pravdu.“
Josep Borrell dodal, že výrobních kapacit má EU dostatek, ale zbrojařské firmy asi 40 procent své produkce vyvážejí na trhy do třetích zemí, a pokud chtějí těmto svým závazkům dostát, munice pro Ukrajinu zůstává k dispozici méně.
„Mějte na paměti, že evropský obranný průmysl hodně vyváží – asi 40 procent produkce se vyváží do třetích zemí,“ řekl novinářům předtím, než předsedal schůzce ministrů obrany. „Nejedná se tedy o nedostatek výrobní kapacity; jde o to, že posílají své produkty na (jiné) trhy. Takže možná to, co musíme udělat, je pokusit se přesunout tuto produkci na tu prioritní, kterou jsou Ukrajinci.“
Ruský prezident Vladimir Putin mezitím podepsal novely volebních zákonů, které umožňují uspořádat ruské prezidentské volby i na okupovaných územích Ukrajiny, ale pouze pod přísným dohledem armády a tajné služby FSB. Přístup novinářů je značně omezen a tak či tak bude povolen jen novinářům akreditovaným v Rusku.
„Pozměňovací návrhy také vyžadují, aby každý herec legálně označený jako „zahraniční agent“, který vystoupí během kampaně, musí toto označení oznámit na začátku projevu a dále zakazuje prezidentskou kampaň na zablokovaných on-line platformách, jako jsou opoziční portály Meduza a Vazhnye Istorii. Tyto dodatky umožňují ruské federální vládě stále více kontrolovat volební kampaň a zpravodajství o průzkumech v ruských médiích, aby stanovila podmínky pro rozsáhlejší kremelské kontroly nad ruskými volbami, které pomohou znovu zvolit Putina v roce 2024. Ruská vláda může také odložit nebo zrušit prezidentské volby v okupovaných zemích,“ uvedl institut.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
válka na Ukrajině
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Stručné informace týkající se tohoto konfliktu aktualizované ČTK několikrát do hodiny naleznete na této stránce. Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Miloš Polák
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
Neziskový živnostník
