Nejprve se Koubová zeptala Kulyka, co si vůbec o nově přijatých zákonech, které mimo jiné zakazují komunistickou stranu, myslí. „Domnívám se, že tyto zákony měly být přijaty již dříve,“ říká Kulyk a vysvětluje, že konečně mohou zúčtovat se sovětskou minulostí a posunout se dál.

Konflikt na východě Ukrajiny je podle něj i bojem o sovětskou minulost, který je do značné míry zapříčiněn sovětským odkazem, který je v ukrajinské společnosti stále silný. „Největší koncentrace těchto reliktů, upomínajících na sovětský režim, je právě v oblasti Doněcka a Luhanska,“ říká Kulyk, čímž vysvětluje, proč právě tyto oblasti jsou baštou proruských separatistů.

Většině soch sovětské éry nepřisuzuje žádnou hodnotu, byly dělané „podle jednoho mustru“. Rozhodně se neobává toho, že by jejich strháváním vytvářeli „bílá místa v ukrajinské historii“. Připomíná, že diskuse o režimu a komunismu není zakázaná a je přípustné nechat tyto „relikty“ v muzeích.

Přišla řeč i na Stepana Banderu, vůdce ukrajinského národního povstání, kdy se Koubová ptala, zda dostanou uznání povstalečtí vojáci. „Já si myslím, že tyto zákony jsou v tomto ohledu poctivé, tedy v tom ohledu, že poprvé za několik desetiletí se takhle na státní úrovni dostává uznání lidem, kteří bojovali za nezávislost Ukrajiny a bez jejich přispění by dnešní nezávislá Ukrajina nebyla možná.“ Svoji myšlenku zakončil citátem: „Každý národ si své hrdiny vybírá sám.“