Jeho manželka Gabriela si v roce 2012 v Peci pod Sněžkou koupila apartmán nedaleko nejvíce vyhledávaných sjezdovek, Bramberk, Javor a Zahrádky. Podle informací z otevřených zdrojů jde o ateliér v domě, kde jsou například apartmány o rozloze 34 metrů čtverečních nebo mezonetové ateliéry 2 + kk o rozloze kolem 60 metrů, i s garáží.
Například byt o velikosti 53 metrů čtverečních s osmimetrovou terasou, s vlastním parkovacím místem a wellnessem (krytý bazén, sauna) ve zmiňovaném apartmánovém domě se na internetu prodává za 2 miliony 680 tisíc korun. Podle dostupných informací si někteří kupci na pořízení bytu v krkonošském letovisku museli brát hypotéku: v rozptylu od 1 milionu 800 tisíc do 5 milionů 800 tisíc korun.
Gabriela Zemanová ovšem na seznamu lidí s hypotékou nefiguruje. Nejvyšší žalobce Pavel Zeman ovšem nechce říci, jak velký byt a z jakých peněz si jeho manželka tuto nemovitost pořídila. Ta měla mimochodem od prosince roku 2011 v živnostenském rejstříku uveden jako předmět činnosti ubytovací služby. A místem provozovny pak byl uveden apartmán v domě v Peci pod Sněžkou, činnost provozovny byla ukončena v lednu roku 2013.
ParlamentníListy.cz zaslaly Pavlu Zemanovi hned několik otázek týkajících se popisované realitní transakce. Odpověď byla ovšem více než skoupá. „Mohu potvrdit, že v roce 2012 nabyla moje manželka vlastnictví k apartmánu v Peci pod Sněžkou. Zároveň jsem tuto skutečnost oznámil Národnímu bezpečnostnímu úřadu, a tím jsem splnil veškeré povinnosti vyplývající z mého postavení. Více se k této záležitosti nemíním vyjadřovat s ohledem na to, že se týká mého soukromí,“ vzkázal Zeman po svém mluvčím Petru Tomíčkovi.
Je to přitom Zeman, kdo se jako nejvyšší osoba ve struktuře státního zastupitelství angažuje v boji proti korupci, schází se mimo jiné s americkým velvyslancem a společně intenzivně volají po otevřenosti a transparentnosti v českém prostředí politiky, státní správy i byznysu. Zeman sám v roce 2013 zveřejnil výši svého platu, 153 400 korun, podrobnosti realitní transakce své ženy jako veřejná osoba ovšem nepochopitelně tají. Podle dostupných svědectví ParlamentníchListů.cz Zeman do apartmánu v Peci pod Sněžkou jezdí.
Máme rádi Krkonoše
Podobně skoupá na slovo byla i vrchní státní zástupkyně z Prahy Lenka Bradáčová, když se objevily informace o koupi apartmánu nedaleko řeky Mumlavy v Harrachově. Navíc jak vyšlo najevo, ve stejném domě si pořídil nemovitost jeden z lidí z kauzy údajné korupce na Ředitelství silnic a dálnic, Petr Laušman. „Právě on měl podle policie dostat za lukrativní pronájem dálničních odpočívadel jako formu úplatku mimo jiné i byt v krkonošském Harrachově, v domě, kde má apartmán i rodina dalšího obviněného v celém případu – údajně korumpujícího podnikatele Jiřího Neužila,“ napsal v dubnu 2013 deník Právo. Na sídlo Bradáčové v horském letovisku narazili podle Práva detektivové z protikorupční policie, když ji přišli informovat o svých zjištěních v korupční kauze kolem exšéfa Ředitelství silnic a dálnic. „Policisté se proto zaměřili i na další sousedy a nestačili se divit, ve stejném domě má totiž byt spolu se svým manželem i Bradáčová, jejíž podřízení mají celou kauzu na starosti,“ pokračovalo Právo.
Sama pražská vrchní návladní ale jakýkoliv střet zájmů nebo vlastní podjatost v této věci odmítla. „Ani jednu ze zmíněných osob neznám a nikdy jsem se s nimi osobně nepotkala. Jde o byt, který není užíván pro trvalé bydlení a jednotliví vlastníci se mezi sebou nestýkají,“ řekla k tomu Právu v roce 2013 Bradáčová. Podotkla, že byt o velikosti 1 + kk s manželem kupovala na hypotéku v roce 2006 ještě předtím, než byl celý dům postaven. „V té době nikdo takový mezi vlastníky nefiguroval,“ poznamenala Bradáčová s tím, že informace o bytu od ní dostal i Národní bezpečnostní úřad, když jí udílel prověrku na stupeň tajné.
U bytu Gabriely Zemanové v Peci pod Sněžkou ovšem v katastru nemovitostí žádná zástava u banky zapsána není. A Národní bezpečnostní úřad tak zřejmě zůstane jediným argumentem transparentnosti, tvrzeným žalobci, když se jich někdo dotazuje na jejich majetek či na majetek jejich rodiny, který v minulosti nabyli. Je to přitom v souběhu s jejich veřejnými proklamacemi o otevřenosti či transparentnosti poněkud paradoxní, protože sami v trestních řízeních obnažují podezřelé, co se týče majetku, „až na kost“.
Například v únoru roku 2014 vyšel na serveru idnes.cz článek s titulkem „Žalobci prověřují Grygárkovo pohádkové jmění. Příjmy a výdaje nesedí“, který se týkal někdejšího náměstka Vrchního státního zastupitelství v Praze Libora Grygárka, jehož žalobci podezírají z napojení na pražského lobbistu Romana Janouška. „Vyšetřující žalobci sčítají ve speciální analýze majetek svého bývalého kolegy, exnáměstka vrchního státního zástupce Libora Grygárka a počty jim nevycházejí. Příjmy a výdaje totiž nesedí o miliony, a vyšetřovatelé proto mají podezření, že si Grygárek na své luxusní nemovitosti nemohl vydělat legální cestou,“ napsal idnes.cz. „Zajímají nás všechny okolnosti tohoto případu. Probíhá standardní vyšetřování,“ uvedl na otázku idnes.cz ohledně Grygárkova majetku kolega Pavla Zemana a Lenky Bradáčové, olomoucký vrchní státní zástupce Ivo Ištvan. Podrobněji případ nechtěl komentovat.
Deník MF Dnes z katastru nemovitostí tehdy zjistil, že Grygárkova rodina nainvestovala do nemovitostí už téměř 40 milionů korun. Jednu luxusní vilu měl tehdy Grygárek rozestavěnou v Praze-Braníku. Plat náměstka na vrchním státním zastupitelství měl v té době činit 80 tisíc korun. „Jenom pronájmy jsem si vydělal 43 milionů korun,“ tvrdil Grygárek. Jeho vyšetřování od roku 2012 přitom nepřímo vyústilo i v policejní zásah na Úřadu vlády. Žalobci při sledování Grygárka přišli i na těsné vztahy lobbisty Rittiga a šéfky premiérova kabinetu Nagyové.
Grygárek není jediným, o jehož majetku unikly v minulosti účelově informace ze struktury policie či státního zastupitelství. Jak z poslední zkušenosti z Pece pod Sněžkou vidno, pokud jde o vlastní majetek, žalobci už tak otevření a aktivní nejsou. Byť jde o nižší sumy než v případě žalobce Grygárka.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jaroslav Šťastný
