Co by se mělo stát, když poslanec řekne během vystoupení ve sněmovně sprosté slovo?Anketa
Diskusí bez odlišných názorů, spíše hysterickými než historickými projevy a také vhodným využitím jednoměsíčního platu europoslance se zabývá Petr Žantovský ve svém pravidelném ohlédnutí za tím nejzajímavějším, co v uplynulém týdnu zaznamenal v médiích. „Začnu těmi slavnými migranty. Když už jsem použil toto slovo, tak já jsem se minulý týden zamýšlel v jednom komentáři nad tím, zda je správné říkat těm lidem migranti, nebo uprchlíci, a také nad různými emocionálními příznaky, které se zračí nad těmi slovy. A zdá se mi, jako kdyby se v některých našich mediálních kruzích považovalo slovo migrant za pejorativní nebo přinejmenším ne příliš citlivé až politicky nekorektní, zatímco slovo uprchlík, že je tedy přesně vyjadřující tu míru utrpení těch lidí a toho osudu,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz mediální analytik Petr Žantovský.
Když vyšel zmíněný komentář, tak se mu dostalo od jednoho čtenáře zajímavé odezvy. „Rozhodl jsem se ji tu ocitovat, protože si myslím, že je absolutně podle pravdy. On píše, že jsem zapomněl na jedno dost důležité slovo, a to je dezertér. Skutečné hrdinství prokazují ženy, které zůstaly v zemích, odkud tihle hoši odcházejí, skutečně trpí někde v utečeneckých táborech, ale tohle jsou hoši, kteří prostě utekli z boje, a pro to existuje jediné slovo. A to slovo zní dezertér. Takže já bych tímto doplnil do veřejného diskurzu označení dezertér pro tyhle pány. Hlavně tedy pány, jak jsme si povšimli většinou středního nebo mladšího věku ve značkovém oblečení s iPady, s tablety a podobně. A o těchto pánech referují naše média jako vždy velice jednostranně,“ kritizuje mediální odborník.
Nabízí se nám přehlídka vzájemně souhlasících a přikyvujících osobností
Tuto jednostrannost ilustruje na České televizi, která v uplynulém týdnu předvedla několik příkladů „polemiky souhlasících“, jak Petr Žantovský „diskusi“ ve veřejnoprávní televizi nazývá. „Vždy jsem se domníval a i ze zákona o České televizi to plyne, že by se diskuse měla odehrávat jakožto střet názorů, jako polemika, jako rozmanité spektrum pohledů na danou problematiku. Ba ne, v České televizi je běžné – ale na jednu výjimku se také dnes dostane – že je to přehlídka vzájemně souhlasících a přikyvujících osobností. Například v úterý v Událostech, komentářích proti sobě usedli europoslankyně za hnutí ANO paní Dita Charanzová a proti ní seděl pan Souleimanov, politolog z Fakulty sociálních věd. Ti dva byli úžasní,“ poznamenává ironicky mediální analytik.
Psali jsme:
Zaujalo ho, když k ruskému vstupu do konfliktu v Sýrii uvedl Emil Aslan Souleimanov, že „Rusko praktikuje příliš staré metody“. „Nevím, jaké staré metody měl pan Souleimanov na mysli, ale chápu to tedy tak, že Spojené státy provozují v Sýrii nové metody. A novými metodami má patrně být bombardování nemocnic Lékařů bez hranic nebo něco podobného, ale to jen tak na okraj. Paní europoslankyně zase s bezelstností sobě vlastní odhalila smysl a význam evropské politiky, když řekla o Evropském parlamentu: ‚Vítáme diskusi. My sice nemáme žádné kompetence, ale vysíláme vzkazy. Budeme o tom diskutovat.‘ To jsou všechno úžasné výrazy, které jako by vypadly z rétoriky funkcionářů krajského výboru KSČ v roce 73, kteří také vítali diskusi, vysílali vzkazy a diskutovali, ale už nedodávali, že za naše peníze, bez účelu a bez výsledků. U europoslanců je to konec konců úplně identické, opět je to za naše peníze, ale hlavně že se jim dobře diskutuje a vysílá vzkazy,“ míní Petr Žantovský.
Můžeme jen držet hubu a s němým úžasem sledovat, jak spolu elity souhlasí
Ani ho nepřekvapilo, že moderátor Lukáš Dolanský nechával všechny tyto nesmysly bez komentáře. „Natož aby se pokusil drobně oponovat a zeptat se třeba paní europoslankyně, jaké vzkazy, ke komu, s jakým výsledkem, za kolik a podobně. K tomu ‚za kolik‘ se ještě dostanu v posledním bloku, teď se vrátím k našim polemizujícím souhlasícím. Ve středu v Hyde Parku proti sobě usedli pánové Jaromír Marek z Českého rozhlasu a Vladimír Votápek, kterého jsme si tady už také párkrát připomněli. Bývalý konzul v Petěrburgu a v daném okamžiku člověk zcela zjevně motivovaný jednou stranou toho momentálního geopolitického sporu, a ta strana jistě není ruská, je to proslulý bojovník proti Rusku. Opět spolu tito dva pánové samozřejmě souhlasí,“ připomíná mediální odborník.
Ing. Dita Charanzová, Ph.D.
Totéž bylo možné sledovat ve stejný den v Událostech, komentářích, kdy spolu diskutovali na dálku europoslanec Jaromír Štětina a ve studiu přítomný senátor Václav Hampl. „Je krásné vidět, jak naše intelektuální elity spolu souhlasí a nám ostatním dávají tu příležitost – jak nám kdysi vzkázal francouzský prezident Chirac, když řekl: ‚Právě jste prošvihli poslední příležitost, kdy jste mohli držet hubu‘ – držet hubu a s němým úžasem sledovat, jak oni – ta elita – spolu souhlasí. To je báječné. Vyjadřovali se k bombardované nemocnici Lékařů bez hranic v afghánském Kundúzu a pan profesor Hampl, bývalý rektor Univerzity Karlovy, největší almy v České republice, prohlásil s bezelstností snad ani nehranou: ‚Doufám, že to byl omyl‘. No hurá, americké letectvo se dopouští omylů ve chvíli, kdy zná souřadnice, je dopředu informováno, co se v tom objektu odehrává, ale náš senátor to považuje za omyl,“ žasne Petr Žantovský.
Díky zpravodaji Českého rozhlasu pronikla do televize trošku rozumná věta
To europoslanec Jaromír Štětina byl ve svém postoji důslednější. „To je také takový bývalý komunistický bojovník proti Sovětskému svazu, do kterého jezdil cestovat a poznávat v době, kdy my jsme nesměli pomalu ani do Soči. Tak tenhle čerstvě zrozený antikomunista, antirus, nám řekl, že – cituji – ‚Rusové způsobili masový exodus Syřanů‘. Hopla. To jsem nepochopil, ale tu větu řekl. Moderátor Daniel Takáč nám k tomu celkem nedal vysvětlení, tak nevím. Ale když už mluvím o moderátorech, tak ve zmiňovaném Hyde Parku prohlásil moderátor Jiří Václavek, že – a to mě velmi udivilo, to už bylo hodně explicitní – se budou zabývat ‚ruskými útoky na Sýrii‘. Takže už jsme tak daleko, že Rusko zaútočilo na Sýrii, aniž by to nějak vysvětlil, nebo sdělil národu, co tím míní. Prostě už jsme se posunuli tak daleko, že už to není jen, že Rusové způsobili masový exodus Syřanů, jak říkal europoslanec Štětina, ale rovnou zaútočili na chudinku Sýrii,“ podotýká mediální analytik.
Téma útoků na Sýrii se objevilo i ve čtvrtečních Událostech, komentářích a právě tam šlo o jedinou výjimku, kdy spolu dva hosté – Jakub Szánto, redaktor České televize z Tel Avivu, a zahraniční zpravodaj Českého rozhlasu Robert Mikoláš z Českého rozhlasu – polemizovali. „Pan Szánto prohlásil, že opoziční syrská organizace, která se jmenuje v překladu ‚Armáda dobývání‘, je ta liberální opozice. Tak tomu tedy pan redaktor Mikoláš inteligentně a rozumně oponoval a prohlásil, že tahle ‚liberální opozice‘ je ve své podstatě stejně krvavá a krutá jako ty guerilly Islámského státu a že prostě takhle jednoduše to nálepkovat, kdo je tam dobrý a kdo je tam špatný, je trestuhodné a nejde to, nesmí se to. Takže to byl jediný okamžik, kdy pronikla do České televize asi nadlouho naposledy trošku rozumná věta,“ domnívá se Petr Žantovský.
Šéf Člověka v tísni má nejen krátkou paměť, ale i vyzývá k porušování zákona
V souvislosti s tím zmiňuje i rezignaci generálního ředitele Českého rozhlasu Petera Duhana. „Měl sice tisíc vad, ale už z časů, kdy šéfoval tehdejšímu ČRo6, se pokoušel udržovat v Českém rozhlase jakousi názorovou pluralitu. To se obávám, že s jeho odchodem ustane a že se z Českého rozhlasu také stane hlásná trouba jednoho názoru. Ale třeba se mýlím a třeba nás Český rozhlas ještě překvapí. Zato nás nepřekvapí Šimon Pánek, který minulý pátek v Událostech, komentářích řekl: ‚Měli bychom přijímat všechny, kdo chtějí, i když je to v rozporu se zákonem‘. Také dodává, že uprchlíci – najednou všichni vědí stejně jako europoslanec Štětina – prchají ze Sýrie proto, že tam vstoupilo Rusko,“ pozastavuje se nad jejich výroky mediální odborník.
prof. RNDr. Václav Hampl, DrSc.
Přitom jim nikdo nepřipomíná, že Rusko vstoupilo do konfliktu v Sýrii v minulém týdnu, zatímco ozbrojený boj v zemi vypukl v roce 2012, když v něj přerostly původní demonstrace v rámci tzv. arabského jara. „Tak předtím ty tři roky, co prchají Syřané do Turecka, do Libanonu a do jiných zemí oblasti, to jakoby se nestalo, protože dříve tam Rusko nevstoupilo, až teď. Možná má pan Pánek nějakou kratší paměť, ale fakt je ten, že když člověk, který je tak masívně spolu se svou organizací Člověk v tísni tak masívně placen z našich daní, z rozpočtu České televize a různých dalších grantů z veřejného sektoru, říká, že je třeba porušovat zákon, tak je asi něco špatně, že ano. A že se proti tomu nikdo v České televizi neozval, je v řádu věcí,“ uzavírá pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský téma „polemizujících souhlasících“.
Projevy Merkelové a Hollanda byly víc hysterické než historické
Ve středu vystoupili na půdě Evropského parlamentu ve společném projevu německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident François Hollande. „Mě moc potěšila paní Merkelová svým údajně historickým projevem. Že to byly historické projevy, opakovali v České televizi, tak to hodnocení asi bude pravda. Já tedy nevím, co na nich bylo historické. Spíš bych řekl, že byly hysterické, ale to v České televizi neříkali. No a Merkelová mimo jiné prohlásila, že – cituji – ‚odmítání migrantů je nebezpečím pro Evropu‘. To mi přišlo zajímavé. A když upozorňovala na to, že jsme Východoevropané, a tím pádem jsme tedy zapšklí a xenofobní, tak jsem se podíval do několika zdrojů a připomněl jsem si, že paní Merkelová byla svého času funkcionářkou FDJ, což bylo východoněmecké SSM,“ poznamenává mediální analytik.
„Tak já nevím, jak je možné, že nás tahle soudružka poučuje o tom, jestli jsme dostatečně západní, nebo nejsme. To je, jako když Štětina, co vystoupil z komunistické strany, dnes bojuje proti komunismu a Sovětskému svazu, kam jezdil. To je úplně stejné. Bezostyšnost těchto lidí je tak neuvěřitelná a amorální, že už k tomu není třeba žádný komentář. Ale vůbec si nedovedu vysvětlit, co tím Merkelová a tihle lidé sledují. Vždyť přece tím už nemohou žádné své budoucí voliče oslnit, s tím nemohou získat žádnou podporu nikde a od nikoho, protože to je tak do nebe volající a tak nepokrytá arogance a zpupnost vůči skutečnosti, že tedy fakt už nevím, jaká by mohla být větší," přiznává Petr Žantovský.
Máme za spojence zemi, kterou Německo a Francie odmítají uznat za bezpečnou
A v této souvislosti se pozastavuje nad informací, která do médií pronikla ve čtvrtek. Podle ní Merkelové Německo a Hollandova Francie protestují proti tomu, aby bylo Turecko zařazeno na seznam bezpečných zemí, který hodlá v souvislosti s řešením uprchlické krize vytvořit Evropská unie. „To mě také zaujalo, protože Turecko je členem NATO, a pokud se nepletu, už od šedesátých let vyjednává o svém vstupu do Evropské unie. A mnohé evropské politické kruhy se k tomu nestaví odmítavě. Tak tedy nevím, jestli chceme mít jako spojence zemi, která není bezpečnou. To, že už ji máme jako vojenského spojence a v budoucnu můžeme mít jako spojence ekonomického a člena stejného soustátí, ve mně vyvolává jistý pocit obav a neklidu. Avšak nikoli v našich novinářích, ti jsou bohorovní,“ konstatuje mediální odborník.
A na závěr si nechal slíbenou glosu k příjmům evropských zákonodárců, kteří vysílají vzkazy a diskutují, avšak nic jiného nemohou. „Dozvěděl jsem se z informační lišty v ČT 24, že sedmdesát tři eurozákonodárců požádalo o zrušení vepřína v Letech. To má kontext s nějakou vnitropolitickou tahanicí tady u nás v Čechách. Jde o nějaké spřátelené kruhy, které mají vysílat vlivové signály přes hranice, aby se tady jejich zdejší kamarádi mohli odvolávat na onen nezpochybnitelný hlas Bruselu. To se dělávalo za dob Sovětského svazu, kdy se řeklo, že v Moskvě si soudruzi myslí to či ono, takže my to budeme také tak dělat. No a dnes to je tak, že si soudruzi v Bruselu myslí to či ono, takže my bychom to měli také tak udělat,“ poukazuje Petr Žantovský na shodu více než čtvrtstoletí vzdálených dob.
V zájmu zrušení vepřína v Letech by stačilo obětovat jednoměsíční příjem
Za podstatné na celé informaci ale považuje něco jiného. „Pokud si pamatuji, tak přestěhování toho prasečáku v Letech se odhadovalo na pětadvacet milionů korun. Jeden europoslanec má zhruba v přepočtu 250 až 300 tisíc korun měsíčně, nepočítám do toho různé další výhody a doplatky, ale pojďme to takhle zaokrouhlit. Čili třiasedmdesát poslanců, kteří chtějí zrušení vepřína v Letech, když dá dohromady svůj měsíční příjem, tak se dostane zhruba na těch pětadvacet milionů korun. Tak mě napadá, že by mohli jít příkladem a že by těch třiasedmdesát eurozákonodárců mělo svůj jednoměsíční plat věnovat vlastníkovi vepřína v Letech, aby si ho mohl odstěhovat někam jinam,“ doporučuje mediální analytik, jak by bylo možné letitý problém snadno vyřešit.
Pak by také konečně bylo možné postavit v Letech kýžený památník romským obětem nacismu. „Proč to europoslanci neudělají? A proč se jich na to naši novináři neptají, proč toto neudělají? Já už jsem se svého času ptal bez odpovědi na to, zda pan Sobotka hodlá přispět na sbírku pro těžce zraněného strojvůdce ve Studénce. Nikdo se k tomu nikdy nevyjádřil, takže to chápu tak, že nepřispěl. Domnívám se, že ani eurozákonodárci neobětují svůj jednoměsíční příjem na to, aby se stěhovala prasátka z Let a dali tam ten pamětní kámen. Ale proč se jich na to neptáme? Myslím, že bychom měli. Je to konec konců z našich peněz. I ty jejich platy jsou z našich peněz,“ dodává pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
