„Lidí, kteří dnes nepociťují, že mají lidská práva, je tady víc než dost,“ poznamenala hned v úvodu pořadu Semelová. Poukazovala tím na lidi bez práce, bez střechy nad hlavou a obecně lidi ohrožené chudobou. Ohroženy jí jsou prý už děti. Řada z nich si nemůže dovolit ani se zúčastnit lyžařských kurzů.
Dřív lidi dostávali slušnou mzdu, dnes manažeři dostávají zlaté padáky
A jak to bylo za socialismu? Lidé, kteří dnes bývalý režim kritizují, za něj vystudovali. Tehdy prý bylo školství ještě kvalitní. Ona sama nezná případ nikoho, kdo by za minulého režimu nemohl studovat, zato zná konkrétní příklady z dneška, kdy je studium z ekonomických důvodů znemožněno řadě občanů. „Tady se neustále zveličují represe, ale nemluví se o úspěších, které tu byly. Byly tady úspěšné podniky. Bylo tady kvalitní školství. Podívejte se, v jakém stavu je dnes. Místo kultury je tady vulgarita, pokleslá kultura,“ hřímala ve studiu komunistka.
Následně se vyjádřila i k lustračnímu zákonu. Připomněla, že KSČM není v jeho kritice sama. Naproti tomu strana prosazuje zákon služební, aby se zaměstnanci nemuseli bát šikany ze strany nadřízených. U úředníků by prý měla rozhodovat odbornost. Platí to podle Semelové i o možných bývalých spolupracovnících StB. Rozhodující je, v čem mohou pomoci své zemi dnes. „Spolupracovník StB ještě pro mě neznamená, že by to byl někdo neslušný,“ uvedla.
Za rozhodující považuje zajistit práci pro lidi. Nestalo by se to ale mávnutím kouzelného proutku, je třeba začít podporou malých i středních firem, výstavbou bytů a tak podobně. Za minulého režimu lidé prý pracovali za slušnou mzdu. Ne jako dnes, kdy někteří „rádoby manažeři“ dostávají zlaté padáky a dvě třetiny lidí tu nedosáhnou ani na průměrnou mzdu.
Podle poslankyně je třeba sáhnout i k zestátnění, aby společnost měla v rukou nějaké prostředky, kterými může disponovat. Zestátnění by se mělo týkat zdrojů jako je voda, lesy, pozemky, energetika atd. Zároveň tu ale musí existovat prostor pro soukromé vlastnictví. Původní vlastníci později zestátněných podniků by mohli dostat i nějakou kompenzaci. Její výše by se prý odvíjela od konkrétních příkladů. „Ale podívejte se, jak to dopadlo třeba s tím, když soukromník převzal sociální systém,“ upozornila Semelová. Poukázala na sKartu nebo penzijní fondy. Přihlásila se také k centrálnímu ekonomickému plánování, které má obsahovat nějakou koncepční vizi. Stát by si také měl rozhodnout, o jaké podniky stojí.
Zvýšení sociálních stipendií
Stranou její pozornosti nezůstaly ani církevní restituce, kde si kladla otázku, jak vůbec církve k majetku přišly a že ho jen spravovaly, ale nevlastnily. Zákon přijatý Nečasovou vládou je zkrátka za hranou. Komunisté proto prosazují referendum v této otázce, a pokud referendum dopadne v neprospěch narovnání státu a církví, měl by být zákon změněn.
Fotogalerie: - Na hrobě Gottwalda
Komunistická poslankyně se dlouhodobě věnuje otázkám školství a má za to, že by mělo být v rukou státu. Ten by měl ručit za jeho bezplatnost i kvalitu. KSČM prý aspoň předložila zákon na zvýšení sociálního stipendia ze šestnácti set korun na dva tisíce sto a návrh prošel prvním čtením.
Jako zastupitelka hlavního města Prahy se vyjádřila také ke zdejším kauzám jako je Opencard, tunel Blanka nebo DPP. Na všechny tyto kauzy prý komunisté v Praze opakovaně upozorňovali a žádali řešení těchto problémů. „Ale bohužel ta vůle k tomu nebyla. Vždy jsme byli přehlasováni,“ upozornila Semelová.
Nacismus chtěl Čechy vyhladit, socialismus jim chtěl pomoct
V přímém přenosu důrazně odmítla srovnání nacismu a komunismu. Nacismus měl prý za cíl zdejší lidi vyhladit, zatímco socialismus pracoval pro většinu zdejších lidí. Poslankyně v této souvislosti poukázala na to, že komunismus tu nikdy nebyl a chyby socialismu je třeba hodnotit v kontextu doby, ve které režim existoval.
Údajné zločiny nelze srovnávat s fašismem a nacismem, protože řada kriminálníků z dob socialismu se dnes považuje za politické vězně. Jestliže počítáme např. oběti na hranicích, je k nim třeba připočítat i pohraničníky, kteří hájili naše hranice. „A podívejte se, kolik je tu dnes sebevražd,“ poznamenala poslankyně. Své řekla i k případu Milady Horákové. Má za to, že jde o smutný případ, ale prý se nesmí zapomínat na to, že se Horáková přiznala. Semelová pochybuje o tom, zda šlo o přiznání vynucené.
„Vy se pořád vracíte do minulosti a zakrýváte tím problémy současnosti, problémy dneška," rozčílila se ve studiu Semelová. Dnešní KSČM usiluje o to, aby lidé měli sociální jistoty atd. Přestože se chtěla dívat spíše do budoucnosti, odpovídala také na otázku, jak se dívá na okupaci z roku 1968. „Já bych to nenazývala okupací, ale internacionální pomocí s problematickými důsledky,“ prohlásila. Nedávno zesnulého V. Biľaka označila za významného politika, kterého vnímá pozitivně.
Rozkradená republika
Odpovídala také na otázku, zda by minulý režim umožnil obdobu pořadu Hyde park. Podle Semelové by se podobný pořad vysílat mohl. Kritika přece zaznívala i tehdy. Cenzura sice možná byla, ale podle Semelové je i dnes. Svědčí o tom i skutečnost, jakým způsobem je dnes informováno o práci KSČM. Pokud jde o otázky minulosti, mluví se o ní v médiích. Při hodnocení její současné práce ale už média zájem neprojevují.
Dnešní republika je podle poslankyně rozkradená a komunisté na to poukazovali opakovaně. Návrhy jejich řešení ale především Nečasova koalice opakovaně smetla ze stolu. Je třeba řešit exekuce, nezaměstnanost, rozkrádání majetku a další. „Je třeba přijmout takovou legislativu, která by postihla to, k čemu tady došlo,“ zdůraznila. Konkrétní viníci by měli být přivedeni k zodpovědnosti a KSČM je připravena spolupracovat se všemi stranami, které budou prosazovat stejný cíl.
„Peníze dnes rozhodují o všem, možná společně s ostrými lokty, a to je třeba změnit,“ prohlásila v závěru pořadu Semelová. O míře svobody rozhoduje výše částky, kterou má člověk na svém bankovním účtu.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: mp
