Stejně jako hospodářský se k předloze ve středu postavil i senátní ústavně-právní výbor. Senát bude o zákonu rozhodovat příští týden. Vládní koalice pak bude mít možnost senátní veto přehlasovat ve sněmovně v září.

Církve budou muset dokázat, že jim vracený majetek patřil

Návrh zákona, který mezi odpůrci budí silné vášně, počítá s tím, že církve by měly dostat asi polovinu někdejšího majetku v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Za ostatní majetek pak mají získat náhradu 59 miliard korun během 30 let. K této částce by se ovšem připočítávala inflace. Stát by naopak církvím přestal hradit platy duchovních.

Poslanci do předlohy vložili ustanovení, podle něhož církve budou muset prokázat, že jim vracený majetek patřil. To ve středu ve výboru potvrdil i náměstek ministryně kultury František Mikeš, když zdůraznil, že důkazní břemeno při vydávání majetku bude na žadateli. Jak také řekl, nebudou se vracet věci v soukromém vlastnictví nebo například školky.