Senátor Kunčar: Uprchlíkům jsme měli pomoci již dávno

09.07.2015 14:34

V řešení uprchlické krize podle Patrika Kunčara (KDU-ČSL) EU selhala a současnými trendy přijímání uprchlíků řeší pouze důsledky, nikoliv příčinu. Je přesvědčen, že pomoci by měly v první řadě státy, které se podílely na svržení místních diktátorů a arabském jaru. V rozhovoru, který poskytl naší redakci, se vyjádřil nejen k uprchlické krizi a jejím důsledkům. Prozradil nám ale také, jaké řešení konfliktu na Ukrajině by preferoval. A neopomněli jsme zmínit ani únorovou tragédii, která postihla Uherský Brod a připravila o život devět lidí.

Senátor Kunčar: Uprchlíkům jsme měli pomoci již dávno
Foto: archiv starosty
Popisek: Starosta Uherského Brodu Patrik Kunčar (KDU-ČSL)

Dokázat přijmout uprchlíky, na jejichž území se bojuje, jsou v ohrožení života a potřebují naši pomoc, takový dostal mandát od vlády premiér Bohuslav Sobotka. Do konce léta by mělo být jasnější, odkud a kolik přesně by Česko mohlo uprchlíky přijmout. Troufnete si tuto otázku zodpovědět vy sám? Eventuálně jaké státy byste již nyní vyloučil a proč?

Uprchlíkům jsme měli pomoci již dávno, neustálé dohadování a vyčkávání kritickou situaci mnohých z nich jenom zhoršuje. Kdo rychle pomáhá, dvakrát pomáhá. Mám ale na mysli pomoc uprchlíkům v jejich zemích – i za cenu vyslání armády a vybudování uprchlických táborů přímo na místě. Domnívám se, že v této věci Evropská unie selhala. Buď z neschopnosti a nedostatku politické odvahy, nebo tato situace nahrává jistým zájmovým skupinám, které na neštěstí druhých profitují. Současnými trendy přijímání uprchlíků řešíme důsledky, ale neřešíme příčinu!!! V posledních dnech se i u nás hlasitěji hovoří o tom, že by jednotlivé farnosti a rodiny mohly přijmout některé rodiny uprchlíků. Dovedu si to představit na několik týdnů, možná měsíců, ale co dál? Ti lidé se nemají kam vrátit. Ve většině zemí, odkud přišli, se totálně zhroutily infrastruktura a systém státní správy. Panují tam chaos, bezvládí a násilí, které nahrávají nejrůznějším militantním skupinám včetně Islámského státu apod. V první řadě by se státy, které se podílely na svržení místních diktátorů a arabském jaru, měly podílet na obnovení a podpoře vlád ve válkách zmítaných zemích. Bez tohoto kroku se situace nemůže zlepšit. Ruku v ruce s tímto krokem musejí jít pomoc a ochrana statisíců a milionů uprchlíků. Co se týká zemí, ze kterých bychom měli uprchlíky přijmout –  nerad bych selektoval státy, které ano a které ne. Obecně lze souhlasit s názorem, že bychom měli přednostně přijímat pronásledované křesťany a uprchlíky z kulturně blízkých zemí, ale jak znám ze svého okolí, všude jsou slušní a méně slušní lidé – bez ohledu na rasu a náboženské vyznání.   

Jaké ekonomické a politické důsledky může mít podle vás příchod desetitisíců, možná i statisíců utečenců pro Evropu a konkrétně Českou republiku?

To samozřejmě závisí na počtu uprchlíků a době, po kterou budou ekonomicky nesoběstační. Řádově desetitisíce nás ekonomicky ani politicky neohrozí. V případě statisíců by už muselo dojít k přehodnocení azylové politiky a systému státní sociální podpory, případně vracení uprchlíků zpět – za předpokladu zajištění jejich ochrany v uprchlických táborech v jejich zemích. Podle informací, které mám k dispozici, je forma přímé pomoci v jejich zemích uprchlíky výrazně preferována před emigrací, protože v Evropě jsou vrženi do jiné kultury, vykořeněni ze svého původního prostředí, rodinných vazeb, bez prostředků a bez znalosti jazyka. 

V souvislosti s demografií někdo tvrdí, že Evropa vymírá, proto potřebuje příliv nových pracovních sil. Souhlasíte s těmito názory? Jsou utečenci ze severu Afriky a Blízkého východu skutečně schopni zajistit v budoucnu vyplácení našich penzí? Dokážou se uplatnit na pracovním trhu?

Částečně je již dnes velký problém sehnat pro určité profese zaměstnance, protože se buď lidí nedostává, anebo, ve většině případů, se lidem v těchto profesích pracovat nechce. Evropa skutečně vymírá, ale osobně bych rozhodně upřednostnil pronatalitní opatření pro její původní obyvatele, než problém řešit neomezeným přijímáním imigrantů. Domnívám se, že na pracovním trhu se imigranti postupem času zřejmě uplatnit alespoň částečně dokážou, ale to, že by do budoucna měli zajistit vyplácení našich penzí, mně přijde jako poněkud naivní představa.   

Během své návštěvy v Moskvě na oslavách konce II. světové války vyslovil prezident přesvědčení, že protiruské sankce budou zrušeny do konce roku. Nyní je jasné, že nebudou. Na nedávném summitu G7 dokonce šéf Evropské rady Donald Tusk řekl, že pokud se máme bavit o sankcích, pak jedině o jejich zpřísnění. Jak to podle vás bude?

Vše závisí na tom, jak se bude vyvíjet situace na Ukrajině. Osobně se domnívám, že sankce v současné podobě téměř nic nevyřešily a nevyřeší. A Rusko si zatím na Krymu a Ukrajině dál dělá, co chce, a svět tomu nečinně přihlíží. Pokud se sankce zpřísní, nervozita, řízené provokace a agresivita Ruska dál porostou. Myslím, že celý svět by se měl semknout a diplomaticky Rusko tlačit do změny postoje, i když je jasné, že jednoduché to v případě této jaderné velmoci rozhodně nebude. Další otázkou je, jaká je skutečná pravda, protože z informací médií a řízené propagandy se ji určitě nedovíme.

Součástí aktuálních obav je i strach z radikálního islámu. Jak je soužití křesťanské Evropy s nově příchozími muslimy reálné?

Myslím, že to možné je, ale, jak řekl, tuším, irácký římskokatolický arcibiskup, pouze do chvíle, dokud jsou muslimové v menšině. Pak se situace velmi rychle obrací. Máme svoje tradice a kulturu – chraňme si je za každou cenu. Naši předkové za to bojovali se zbraní v ruce. A my se toho všeho chceme pod záminkou svobody a demokracie dobrovolně vzdát?! Není to sice otázka měsíců nebo příštích několika let, ale pokud svůj postoj nezměníme, zřejmě již naše děti se tohoto scénáře mohou dožít.    

I vy sám jste v Senátu podpořil zákon č. 252/2014 o pomoci v hmotné nouzi, protože se domníváte, že je kvalitně zpracovaný včetně vymezení minimálního standardu bydlení a maximální výše nájemného, aby již nadále nedocházelo ke zneužívání sociálních dávek a parazitování nejrůznějších podnikavců na sociálně slabých. Jak se ale ukázalo v praxi, ani zákon o hmotné nouzi nedokázal zabránit řádění spekulantů s byty. Řada z nich ale údajně našla cestu, jak jej obejít. Nyní proto ministerstvo připravuje nový zákon o sociálním bydlení, který však začne platit nejdříve za dva roky. Co vy na to? 

No, ono se v praxi také ukázalo, že Ministerstvo vnitra sdělilo, že stanovisko obce ve věci vyplácení příspěvku na bydlení není pro úřad práce závazné. Je to naprostý výsměch všem lidem, kteří poctivě pracují a odvádějí daně, ze kterých pak stát vyplácí sociální dávky lidem, na nichž nejrůznější spekulanti parazitují. Vytváří se tak bludný kruh, ze kterého se s tímto přístupem těžko dostaneme ven. Obávám se, že to nezmění ani zákon o sociálním bydlení. A pokud by se nedej bože schválil v podobě, o které se diskutuje, tak by to pro města a obce byla naprostá pohroma s nedozírnými ekonomickými důsledky. Občas mi to připadá, jako by některé zákony vymýšleli úředníci z jiné planety. Je snaha vidět a řešit pouze jeden konkrétní problém a zcela unikají jiné závažné aspekty. Přání a zkušenosti samospráv jdou stranou a legislativa se postupně mění ve stále více neprostupnou a nepřehlednou džungli.

Jste nejen senátor, ale druhé volební období působíte jako starosta. Jaká důležitá rozhodnutí jsou před vámi v následujících (tý)dnech?

V Uherském Brodě panuje čilý stavební ruch, se kterým souvisejí mnohá omezení a starosti. Nejdůležitější záležitostí je úspěšné dokončení rekonstrukce Masarykova náměstí a následná kolaudace. Tuto stavbu bohužel od samého začátku provázejí nejrůznější komplikace, průtahy a bohužel také projekční chyby. Pokud konkrétní lidé a firmy nevyvodí osobní odpovědnost za tato pochybení, celá věc bude mít pravděpodobně soudní dohru. Dalšími významnými investičními akcemi je výstavba II. etapy dopravního terminálu, rekonstrukce budov č.p.135 a 136 (tzv. „Kachlíkárna“) pro potřeby městského úřadu, výstavba naučných stezek okolím Uherského Brodu, rekonstrukce chodníků, opravy komunikací a mnohé další investiční akce.  

Poznamenala nedávná střelba v Uherském Brodě nějak negativně život městě? A jak vy sám na celou tragédii vzpomínáte?

Negativum vnímám zejména v tom, že mnozí občané ztratili důvěru v profesionalitu a schopnosti Policie ČR. Někteří politici, kteří se přijeli na místo pouze vyfotit a ničemu nepomohli, také přílišný kredit nezískali. Většina ani nepovažovala za vhodné se setkat s představiteli samosprávy a zeptat se nás, jestli náhodou něco nepotřebujeme. Naštěstí jsme to díky solidaritě mnoha občanů, kteří buď konkrétně pomohli, nebo přispěli finančně, docela zvládli. A jak na celou tragédii vzpomínám? S odstupem času už je to trochu lepší, ale opravdu bych nikdy nikomu nic obdobného nepřál prožít – od toho obrovského šoku přes informační vakuum, neomalený tlak médií, bolest nad zbytečnou ztrátou osmi životů, a samozřejmě spoustu mimořádných i běžných provozních starostí. Děkuji všem občanům i našim zaměstnancům, s jejichž pomocí se ten obrovský nápor podařilo zvládnout.

Po střelbě jste si také vyměnil názory s ministrem vnitra v souvislosti se zásahem policie, tedy přesněji řečeno tím, jak jste o něm byl informován. I následné vyšetřování potvrdilo pochybení operačního důstojníka, který dostal informaci o plánu provést zákrok proti střelci. Jinak ale policie podle výsledků kontroly nepochybila. Přesto očekáváte nějak změny ve fungování, komunikaci policie? Eventuálně budete nějaké takové změny iniciovat?

Závěry vyšetřování, které byly dosud zveřejněny, jsou pouze velmi zběžné. I zpráva z vlastního šetření, které uskutečnili poslanci z výboru pro bezpečnost, poukázala na mnohá další závažná pochybení v průběhu zásahu. Proto jsem zvědavý na kompletní zprávu vyšetřování Generální inspekce bezpečnostních sborů, od které očekávám, že bude podrobná a úplná, a zejména bude pro Policii ČR návodem, co má do budoucna zlepšit, aby se podobná pochybení neopakovala. Při setkáních s ministrem vnitra jsme diskutovali o možnostech zlepšení informovanosti zástupců samospráv v případě mimořádných událostí stejně jako o zpřísnění vydávání zbrojních průkazů. Jsem rád, že pan ministr splnil svůj slib a již v těchto dnech jsou v připomínkovém řízení oba návrhy formou změn legislativy na stole.

Češi bývají v dobách krize velmi solidární, což dokazuje i sbírka na pomoc obětem střelby. Pokud se nepletu, celkem se vybralo 1,69 milionu korun. Prozradíte nám, jakým způsobem budou vybrané finance přerozdělovány?

Ano, to se potvrdilo i v případě Uherskobrodské tragédie, a já bych touto cestou všem dárcům chtěl z celého srdce za jejich štědrost poděkovat. Finanční prostředky byly rozděleny na červnovém zasedání zastupitelstva města podle návrhu pracovní komise mezi pozůstalé po obětech střelby, dále byla poskytnuta finanční pomoc zraněné ženě, která řádění střelce přežila. Menší částku obdrželi také někteří zaměstnanci restaurace, kteří jsou díky prožitému psychickému traumatu v pracovní neschopnosti a navíc přišli o práci. Při určování výše částek komise vycházela z nového občanského zákoníku, kde jsou podle dědické linie specifikovány koeficienty podílů pro pozůstalé manžele, děti a další příbuzné. Celkem tak byly peníze rozděleny mezi 27 osob. 

Začaly prázdniny, na závěr se tak zeptám, jak je plánujete trávit vy osobně? Pojedete někam na dovolenou?

Pracovních povinností je stále mnoho, nicméně protože jsme vloni s dětmi nikde na dovolené nebyli, rádi bychom letos někam k moři – rádi cestujeme, zvažujeme vyrazit autem do Albánie. A doufám, že se mi podaří pár víkendů vyhradit také pro rodinu a práce kolem domu. 

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

Ukrajina (válka na Ukrajině)

Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.

Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.

autor: Kateřina Synková

Mgr. Jaroslav Bžoch byl položen dotaz

migrační pakt

Nepřijde vám divné, že se o migračním paktu hlasovalo těsně před volbami? A bude tedy ještě po volbách něco změnit nebo je to už hotová věc? Taky by mě zajímalo, nakolik se nás týká, protože Rakušan tvrdí, že tu máme uprchlíky z Ukrajiny, takže nebudeme muset přijímat další ani se nebudeme muset vyp...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Profesorka Hogenová: Lžou vám hned dvakrát. Tolik zbraní, to to nikdo nevidí?

21:20 Profesorka Hogenová: Lžou vám hned dvakrát. Tolik zbraní, to to nikdo nevidí?

Jakmile je něco samozřejmého, tak je to vždycky něco, u čeho se musíme zastavit. „Protože tím se nám…