Senátor Sobotka: Náklady na přechod k tržní ekonomice jsme měli nejmenší ze všech postkomunistických zemí

02.11.2014 14:01

,,Komunismus je ve svém principu úplně stejná totalita jako nacismus. Ale komunismus stál na vítězné straně po druhé světové válce, proto zůstal tolerován.“ Skutečnost, že u nás následně nebyla po roce 1989 komunistická strana zakázána, podle slov Přemysla Sobotky (ODS) určitě ovlivnilo to, že jsme se s vlastní minulostí nevypořádali. Největší strach má však nyní ze vzestupu účelových hnutí bez programu či vzestupu nedemokratických tendencí a vlivů jako je nacionalismus, xenofobie a netolerance.

Senátor Sobotka: Náklady na přechod k tržní ekonomice jsme měli nejmenší ze všech postkomunistických zemí
Foto: Hans Štembera
Popisek: Přemysl Sobotka na kongresu ODS

Komunální volby a senátní volby jsou za námi. Jak byste obecně hodnotil jejich výsledek?  O čem podle Vás vypovídá?

Je evidentní odklon od tradičních politických stran, cítím také hledání osobností. Rozšířilo se spektrum různých sdružení a místních koalic pro obec či město. Jsem si jist, že v tomto trendu ve velkých městech vytrácí znalost voličů o ideovém zázemí kandidátů a tím i programu, populismus však vítězí.

Na druhou stranu zvláště v menších obcích voliči dobře vědí, kdo je kdo, vidí si do kuchyně.

Také senátní volby ukázaly podobný trend a v Senátu přibydou senátorské kluby, nevím, jestli to bude ku prospěchu legislativního procesu i obecné politiky, zde velmi chybí programové ukotvení.

K výsledku ODS se předseda vyjádřil následovně: „Občanští demokraté jsou znovu zpátky, občanští demokraté mají program, občanští demokraté jsou jedinou silou, která je schopna se postavit levici a populismu. Jsem přesvědčen, že příští volby nepochybně vyhrajeme. Jsme jediná síla, která dokáže vést kontrarevoluci normálních lidí“. Sdílíte tento názor? A co je podle vás třeba nyní udělat proto, aby se výše uvedená slova předsedy strany naplnila?

Občanská demokratická strana je druhým nejsilnějším klubem v Senátu a nejsilnější opoziční pravicovou stranou. To nás nesmírně zavazuje a já věřím, že v tomto závazku je výzva, kterou všichni skuteční občanští demokraté přijmou. Ano, sdílím přesvědčení, že opět můžeme vyhrávat volby. Ale teď nás čeká trpělivá a poctivá politická práce.

V současnosti je pro ODS největším trnem v oku hnutí Andreje Babiše. U voličů ale boduje. Čím si to vysvětlujete a domníváte se, že se udrží u moci i po nadcházejících sněmovních a komunálních volbách, kde bude obhajovat mandáty? Proč?

Nemyslím si, že hnutí Andreje Babiše je největším trnem v oku ODS. Nebezpečím pro parlamentní demokracii jsou nečitelní politici vygenerovaní prapodivnými prostředky. Začíná se také ukazovat, že kandidáti zvolení v komunálních volbách za Andreje Babiše nemusejí splňovat všechny obvyklé požadavky na komunální politiky. Ale teprve jejich skutečná práce, jejich schopnost uřídit rozpočty obcí a měst, jejich schopnost spolupracovat s koaličními partnery ukáže, zda je lidé budou volit i v příštích volbách.

Za nepřijatelné však považuji například jejich personální požadavky na koaliční partnery, ve smyslu, půjdeme s vámi do koalice, ale primátorem nemůže být tento či tento politik, jako se to například stalo v Teplicích. Tak se politika nedělá.

Brzy oslavíme pětadvacáté výročí sametové revoluce. Jste spokojen s polistopadovým vývojem, nebo jste si to představoval jinak?

Vím, jaké představy jsem tehdy měl. Krátce po sametové revoluci přišla velmi dramatická doba, plná osudových změn. Stali jsme se členy NATO, obnovili soukromé vlastnictví, vrátili, co komunisté ukradli, vstoupili jsme do Evropské unie. Komu se o tom ještě na začátku roku 1989 zdálo?

Na druhou stranu dnes vidím ochabující vůli bojovat o demokracii, kultivovat jí a upevňovat. Lidé, a nejen u nás, ale v celém západním světě jakoby ztrácejí dech, jakoby nás blahobyt zbavoval ostražitosti a ochoty podstupovat každodenní zápasy o demokracii. Toho se obávám.

Často hovoří také o tom, že se česká společnost nedostatečně vypořádala s komunistickou minulostí. Myslíte si, že měli politici na počátku devadesátých let postupovat jinak, nebo by to na polistopadový vývoj, nemělo podstatný vliv?

Komunismus je ve svém principu úplně stejná totalita jako nacismus. Ale komunismus stál na vítězné straně po druhé světové válce, proto zůstal tolerován. To se přeneslo i do doby po pádu komunismu ve střední a východní Evropě. Nejsem příznivcem zákazu politických stran, ale to, že u nás zůstala v demokratické společnosti totalitní strana, určitě ovlivnilo to, že jsme se s vlastní minulostí nevypořádali, pořád žijeme v jakémsi přechodném období, čekáme na zhodnocení vlastní minulosti. Ale to, že jsme se s vlastní minulostí dosud nevypořádali, komplikuje upevňování morálních hodnot, na kterých je demokracie závislá.

Jak dnes vidíte komunistickou stranu a komunisty? Téměř celých těch pětadvacet let se s nimi potkáváte v politice, myslíte si, že je dnes komunistická strana jiná než před listopadem 1989, nebo jsou pod tím demokratickým nátěrem komunisté v podstatě stále stejní?

Pokud se KSČM sama nedistancuje od některých výroků svých členů, například o smrti Milady Horákové, o Stalinovi či Gottwaldovi, nezměnila se. Programově navíc zůstala stejná, chce socialismus a znárodňování, a to již jednou selhalo.

Jak zpětně hodnotíte privatizaci v 90. letech, v jejímž čele stál Václav Klaus?

Zpětně vůbec není problém přijít a říci tohle a tohle bylo špatně. Tohle se nemělo dělat. Ale tuto chvíli jen můžeme filozofovat, co by bylo, kdyby.

Jasné ale je, že náklady na přechod od socialismu k tržní ekonomice jsme měli nejmenší ze všech postkomunistických zemí.

Koho byste označil jako největší porevoluční osobnost?

Nemám jednu takovou osobnost. Je či bylo jich víc. Jeden člověk nezmůže nic. Ale je nutné vyzdvihnout jméno Václav Havel, velký symbol změny. Lidé v této zemi chtěli změny, které se povedly. Nelze však říci, že „máme hotovo“.

Co považujete dnes v české politice za největší hrozbu, která by mohla narušit demokratický vývoj? 

Vzestup účelových hnutí bez programu, vzestup nedemokratických tendencí a vlivů jako je nacionalismus, xenofobie a netolerance. Na druhou stranu pasivita, nízká míra pocitu zodpovědnosti za vlastní budoucnost, přenechávání rozhodování na vnějších vlivech a okolnostech. Nezájem o věci veřejné a pocit, že jsme v absolutním bezpečí, že naše životní úroveň a demokracie tu bude i bez našeho přičinění. To jsou vlivy, které nás ohrožují.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Kateřina Synková

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Šéf TOPky udeřil Faltýnka do slabin. V Praze se chystá útok na největší baštu bosse ANO

16:38 Šéf TOPky udeřil Faltýnka do slabin. V Praze se chystá útok na největší baštu bosse ANO

Jiří Pospíšil se stává mocným hráčem pražské politiky. Poté, co dovedl TOPku na výsluní, kdy se tato…