Byl jste nedávno na Ukrajině. Jaké z ní máte aktuální pocity?

Měl jsem tam různá politická jednání, ale můj osobní vnitřní důvod byl, že se dlouhodobě obávám toho, aby nedošlo na Ukrajině k  dalšímu Majdanu či nějaké sociální bouři či politickému vzepětí. Protože je tam plno ozbrojených lidí, soukromé armády, neregistrovaní ozbrojenci Pravého sektoru. Víme, že se mnohonásobně zvýšil obchod s nelegálně drženými zbraněmi v Kyjevě, tak se obávám, aby při nějakém takovém výbuchu nedošlo k tragédii a následnému migračnímu exodu Ukrajinců, což se v evropské politice dost často zmiňuje. Musím říci, že z tohoto hlediska mne cesta uklidnila. Bavil jsem se jak s příslušníky opozice, tak samozřejmě s představiteli vládnoucí koalice, s lidmi z nevládních organizací a všichni mne ujistili, že to nehrozí, že v podstatě není proti komu revoluci dělat. Jde o jedinou pozitivní, ale výrazně dobrou zprávu z Ukrajiny, kterou jsem si přinesl. Všichni ujišťují, že takovýto scénář nehrozí. Nicméně samozřejmě jako politik si uvědomuji, že po válce v Jugoslávii to také lidé vykládali a nakonec jsme zažili, jak rychle a hrozivě přišla válka.

Jak se tam nyní nahlíží na minské dohody, protože ty dodržuje jen někdo a jak se to komu hodí…