Senátorka a bývalá ústavní soudkyně Eliška Wagnerová (za SZ) nicméně upozornila na to, že Ústavní soud opakovaně ve vztahu k rozhodnutím Národního bezpečnostního úřadu konstatoval, že soudní přezkum musí existovat. Označila za zvláštní, že se Ministerstvo vnitra v předloze "tak tvrdohlavě" odmítalo podrobit rozhodnutí soudnímu přezkumu.
Zvýhodnění se dostane např. Vietnamcům
Vládní úprava měla ale své zastánce i mezi opozičními senátory. Například Pavel Lebeda (ČSSD) poznamenal, že na občanství není žádný právní nárok a možnost soudního přezkumu by mohla vést ke korupčním praktikám. Senátní návrh nicméně počítá s tím, že žadatel občanství nebo jeho právní zástupce by nemohl mít přístup k výhradám policie či tajných služeb pro udělení občanství.
Senát chce také na popud Wagnerové z jednoho roku na pět let prodloužit lhůtu, v níž by Slovákům mělo zůstat zvýhodnění pro nabytí českého občanství. Vládní norma původně chtěla tyto lidi postavit na úroveň obyvatel ostatních zemí EU, kterým ale předloha umožňuje získat české občanství za splnění mírnějších, přesně definovaných podmínek. Určitého zvýhodnění se dostane i cizincům z takzvané druhé generace, bude se týkat zejména Vietnamců.
A co potomci emigrantů?
Horní komora přes návrh Jaromíra Štětiny (TOP 09) ponechala v předloze i ustanovení, podle nichž by bylo možné také analýzou DNA zkoumat, zda určení otcovství, v jehož důsledku by dítě nabylo občanství, nemá účelový charakter. Postup by se neměl vztahovat na lidi s trvalým pobytem v Česku. Obvyklý postup pro určení otcovství by měl trvat nejdéle dva měsíce místo tří a dítě by v té době mělo požívat výhody trvalého pobytu, mělo by tedy například nárok na zdravotní péči. Zákon i kvůli tomu kritizovaly mnohé nevládní organizace, podle nichž nastavuje příliš přísné podmínky pro získání občanství.
Neúspěšný byl také předseda senátní krajanské komise Tomáš Grulich (ODS) s požadavkem, aby se zjednodušené udělování občanství vztahovalo i na potomky lidí, kteří ze země odešli a české občanství pozbyli. Podle původního vládního návrhu by nemuseli mít trvalý pobyt v Česku. K občanství by se ale podle poslanců tak mohli dostat i lidé, kteří třeba ani neumějí česky a nikdy v tuzemsku nebyli. V podstatě výjimku by ale mohly získat děti, které se narodily československým občanům v zahraničí mezi říjnem 1949 a květnem 1969.
Vnitro bude moci podle předlohy udělovat takzvané VIP občanství. Cizinci je budou moci získat v případě, že to bude "významným přínosem pro Českou republiku z hlediska vědeckého, vzdělávacího, kulturního či sportovního" a bude sloužit k plnění mezinárodních závazků nebo humanitárním účelům.
Psali jsme:
Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.
autor: čtk, mp
