Každý pátý Čech je senior. O tom, co trápí nejstarší členy naší společnosti, hovořily v pořadu Téma Týdne Televize Barrandov Michaela Kepková, ředitelka Domova seniorů, a Lenka Desatová, předsedkyně Rady seniorů ČR.

Žijeme v době, kdy se všechno digitalizuje, úřady fungují on-line. „Pro seniory je to past,“ soudí Kepková. „Ztrácet se začnou kolem 55 až 60 roku. Technologie se strašně rychle vyvíjejí. Naši senioři už nejsou schopní zapojit se do běžné komunikace s úřady, s bankou, aniž by jim někdo musel pomoc,“ upozornila ředitelka Domova seniorů.

Anketa

Chcete, aby STAČILO! a SOCDEM postavili společnou kandidátku?

Ano

87%

Ne

6%

Nevím / Je mi to jedno

7%

hlasovalo: 4851 lidí

 Podle Lenky Desatové, předsedkyně Rady seniorů ČR, by na každém ministerstvu měla být zřízena funkce „specialista pro seniory“. „Z našeho hlediska by bylo ideální, kdyby to takhle fungovalo na všech úřadech, případně v bankách. V zahraničí je naprosto běžné, že v bance mají úředníka, který se specializuje na osoby 55+, věnuje se jim, zná jejich potřeby a často je to sám člověk předseniorního nebo seniorního věku. To máme vyzkoušené z našich poraden, že to funguje úplně nejlépe, protože ti lidé si nejlépe vytvoří vazbu mezi sebou. Co se týče rodin, nejsme zastánci toho, aby pomáhala rodina. Senior se cítí čím dál tím hůře, protože věci, které dřív zvládal – objednat se k lékaři, nakoupit si, vyřídit si věci v bance – tak najednou nezvládá dělat sám a začne si připadat méněcenný, zbytečný. Má to vliv na jeho psychiku a to se potom promítá i do fyzického stavu. I když rodina je velmi přívětivá, tak v určité chvíli ztratí trpělivost a udělá to za toho seniora sama. Vyřeší daný problém, ale senior si s tím potom dál neví rady,“ soudí Desatová.

Je podle ní spousta organizací, které se snaží organizovat kurzy vzdělávání pro seniory. Chybou však je, že často nejsou se seniory dopředu konzultovány. „Jsou třeba velmi dlouhé, velmi složité, zaměřené jenom na určitou část, která daného seniora nemusí vůbec zajímat,“ posteskla si předsedkyně Rady seniorů ČR. A dodala, že senioři to mají v dnešní době složité.

Pomoc seniorovi může vést k vyhoření

Také Kepková upozorňuje, že senioři jsou křehcí ve všech sférách svého života. Nedokážou si nebo si nechtějí říct o pomoc, aby nebyli na obtíž, aby je rodina nezavrhla za to, že si neumějí něco sami vyřídit. „Senioři si většinou o pomoc neřeknou. Když je rodina funkční, stabilizovaná, tak to na svém tatínkovi, mamince, babičce vidí a pomoc jim nabídnou. Ale každá pomoc má své hranice. I člověk v produktivním věku potřebuje mít čas na odpočinek, na zbytek rodiny,“ zdůraznila ředitelka Domova seniorů.

Velmi často pečující osoby vyhoří. Dlouho se snaží o blízkého člověka pečovat, pomáhat mu. „Jednou dojde k tomu, že ten člověk začne být nepříjemný, vzteklý. I manželé mezi sebou. Je to velmi těžké. A potom přijdou za námi a řeknou si o pomoc, i ty rodiny, i ten senior,“ vysvětlila Kepková.

Rada seniorů provozuje podle Desatové deset poraden zaměřených na sociální poradenství, na které se senioři obracejí, pokud potřebují pomoc. „Máme i poradce na telefonu. Senioři očekávají, že jim porozumíme, pochopíme je, nasměrujeme je,“ přiblížila Desatová.

Po celoživotní práci žebrání o dávky

V energetické nouzi se ocitlo 390 tisíc seniorů, o sociální dávky si však často nepožádají, protože se stydí od státu něco chtít. Komunikace mezi státem a seniory příliš nefunguje. Odbornice z praxe poukazují na nedotaženou digitalizaci. Problémem je také přebujelá administrativa.

„K podání žádosti o příspěvek na bydlení potřebujete deset až dvanáct dokumentů. Naši poradci s tím seniorům pomáhají. Všechno spočítají, zkontrolují dokumenty, na úřad často jdou s ním, protože senior se stydí,“ popsala Desatová.

Seniory trápí také nepřátelský přístup bankovního sektoru. Desatová upozorňuje, že banky dávají některé služby výhradně do mobilních aplikací, což znepříjemňuje život seniorům, kteří mají jen tlačítkový telefon. „Asi před týdnem jednomu našemu seniorovi přistál v poště e-mail, že pokud chce nadále využívat investice, tak si musí stáhnout mobilní aplikaci. Napsal jim, že vlastní tlačítkový telefon, oni odpověděli, že v tom případě má smůlu,“ přiblížila Desatová.

„Je to diskriminace,“ zareagovala Kepková. „Není tu prostor pro lidi, kteří nemůžou nebo nechtějí. U nás v domově většina klientů má účet – důchody jim chodí na účet. Ale máme i klienty, kteří účet nechtějí nebo ho z nějakého důvodu nemají. Nebo už nejsou schopni si ho založit. Doručovatelka nosí peníze do domova. Ale důchod si musí podle zákona převzít klient. Ale on je třeba imobilní. Setkávám se s tím, že doručovatelky odmítají jít k lůžku peníze předat klientovi. Dochází k tomu, že důchod nepředají. Klient má důchod uložený i několik měsíců na poště, tam se nedostane. Nikdo jiný s tím nemůže manipulovat. A senior zůstává úplně bez prostředků. Nikoho to nezajímá. A není cesta, jak se z toho začarovaného kruhu dostat ven,“ podivuje se ředitelka Domova seniorů.

Bez chytrého telefonu není sleva

V supermarketech si senior, který vlastní pouze tlačítkový telefon, často na regálu přečte, že s jiným mobilním přístrojem by měl šanci nakoupit o 15 nebo 20 procent levněji. „Není týden, aby nám kvůli tomu nepřišel nějaký podnět – je to diskriminace, řetězce se o seniory nezajímají. Několik řetězců plastové karty zachovává. Ale jsou řetězce, které trvají na aplikaci, a vysvětlují nám, že to diskriminace není. A proč prý je tím vlastně otravujeme,“ kroutí hlavou Desatová.

Rada seniorů už se kvůli tomu obrátila na Českou obchodní inspekci i na ombudsmana. „ČOI nám napsala, že je to v pořádku, a ombudsman, že je to sice sleva nespravedlivá, ale že diskriminace to není,“ podivuje se předsedkyně. „Vymýšlíme, co dál s tím,“ dodala Desatová.

Psali jsme:

„Za stovku vymění budoucnost.“ Novinář Economie vyjel na seniory

Senátorka Kovářová: Nejdiskriminovanější skupinou jsou senioři

„Děláte ze starších lidí tupce?“ Lidl čelí hněvu

„Důchod 11 tisíc. Jak z toho vyžít?“ Fialu nezachránila ani Pazderková