Mádl začal příběhem, že v jedenácti letech, když čeští hokejisté vyhráli na olympiádě v Naganu, pochopil, „že v naší středně velké zemi je možné najít tolik talentů, píle a soudržnosti, abychom v rámci jasně daných pravidel mohli konkurovat komukoliv“. Koupil si prý tehdy sprej na vlasy a vystříkal si českou vlajku na vlasy. „Poprvé jsem zažil, co to znamená být pyšný na svou zemi,“ uvedl s tím, že Nagano ho naučilo naše lidi nepodceňovat.

„Českou vlajku a jiné symboly mezitím zneužili prodavači strachu, dezinformátoři a mnoho lidí se špatnou motivací. Většina z nich je prodlouženou rukou staré lokální mocnosti, Ruska, které by nás chtělo zpátky. Mimo touhy po zašlé slávě i proto, že se u nás zkrátka žije dobře. Jsme bezpečnou, dostatečně bohatou a stabilní zemí s nezpochybnitelnými úspěchy. Je toho mnoho, co nám mohou vzít. Jako by se ale mnohým lidem nechtělo uvěřit, že absolutní zlo existuje. Jako by se tomu těžko věřilo, dokud nám nestřílejí do oken, nepopravují nás na ulicích a neunášejí naše děti. Zkrátka dokud u nás nedělají to, co kousek od nás, na Ukrajině,“ začal Mádl s politikou.

„Skutečné zlo je vytrvalé, přemýšlí na několik let dopředu a lidský život pro něj nemá hodnotu. Nepotřebuje další a další impulzy, konat zlo je jeho podstatou a nutností k přežití. Nutností k přežití. A to je fakt, který je potřeba si uvědomit především. A to i ve chvílích, kdy se bavíme o tom, jestli zbrojit, nebo ne. Rusko dobře chápe, že vystaveno pravidlům kultivovaného světa nemůže vyhrát ani držet krok. Proto je pro něj jediná šance přijít k šachovnici a celou rozehranou partii shodit ze stolu. Nesmíme to dovolit. Protože my na rozdíl od nich máme co ztratit a ve světě pravidel jsme i bez velkého nerostného bohatsví úspěšní,“ apeloval režisér.

Rusové podle něho investovali dost času a peněz, aby se naučili „naleptávat“ různá společenství. „A daří se jim to skvěle. Na každý národ mimo ty úplně nejvzdělanější našli nějakou cestu, nějakou skulinku. Z našich tolik milovaných sousedů ze Slovenska si udělali svou laboratoř a zjistili, jak rychle je možné demontovat instituce ve vyspělé zemi. Já ale věřím, že co jede moc rychle, narazí do zdi. A že v každé historické situaci lze najít řešení, lze najít světlo. I když to světlo nese jen málo statečných lidí,“ přeskočil Mádl k sousedům.