Líbil se vám plakát „Putin v pytli na mrtvoly“, který vyvěsil Rakušan?Anketa
Pár seniorů se mezitím dohaduje, jestli vzít větší, nebo menší sáček červených paprik. „Které vezmeš, ty budou,“ říká už naštvaně partner, kterého přebírání moc nebaví. Seniorka nakonec vybírá menší počet kusů za padesát šest korun.
Na trhy na Zelňáku chodí nejen místní. Jednou za tři týdny se sem vypraví i paní Marie z nedaleké vesnice. I dnes byla velmi spokojená. „Nakoupila jsem takový rozbitý česnek. Ne paličky, ale jednotlivé stroužky, které se vysypaly. Takže byly za poloviční cenu. Jsem docela spokojená,“ říká s úsměvem.
Česnek za poloviční cenu. Foto: Daniela Černá
„Ceny jsou reálné, tipla bych si, že jsou výhodné a hlavně zboží vypadá hrozně hezky. Čerstvé zboží,“ doplňuje paní Dagmar, která pochází, jak sama říká „z turisticky významné destinace Mikulov“, a tak je zvyklá na pražské ceny.
„Snad je to o něco dražší než v nějakém řetězci,“ uvažuje ještě seniorka Marie. S tím ale další kupující nesouhlasí: „Řetězce mají slevové akce, to bych nesrovnávala. Nabídka je úžasná,“ oponují.
Kilo mrkve za 28 Kč, kedlubna za 20 Kč. Foto: Daniela Černá
Prodejci si nechávají záležet na tom, aby na regálech měli opravdu jen „výstavní kusy“. Co pro to, aby kupující odcházeli spokojeni, ale musejí udělat, na to jsme se raději ptát neměli. „To nechcete vědět, co všechno pro to děláme. Vstáváme ve dvě, chodíme domů v osm večer. Nechce se mi o tom moc mluvit,“ říká jedna z prodavaček a mezitím už se jí tvoří u stánku se zeleninou fronta.
Psali jsme:
Nabídka na věhlasném brněnském trhu. Foto: Daniela Černá
Zatímco někteří prodejci spíš krčí rameny, jako po másle jde obchod paní Lence z Lovčiček. „Má i příjemné zacházení,“ směje se na adresu sympatické trhovkyně z obce vzdálené asi pětadvacet kilometrů od Brna jeden z kupujících.
„Já jsem spokojená. Všechno jsou naše vlastní výpěstky,“ konstatuje s přehledem paní Lenka z Lovčiček. „Máme rodinné zahradnictví s tatínkem. Pracuji se sestrou, s tetou. Není to žádná velkovýroba. Prodáváme na Zelňáku a pak k nám chodí lidé z okolních dědin,“ popisuje. „Na jaře pěstujeme sadbu. Přes zimu máme vlastně volno a pak začínáme v lednu. Máme kedlubničky, čínské zelí, rajčata, salát a hlavně bylinky v květináčích. Na jaře jdou hodně bylinky,“ uvedla a mezitím už prodává mátu a rozmarýn za padesát korun.
I paní Lenka připouští, že je krize mezi lidmi cítit. „Zatím se držíme. Jaro bylo dobré na prodej sadby, protože dost lidí si začíná pěstovat doma,“ popsala. „Dřív ale bývalo více zákazníků. Jak nás zasáhl covid a nekonaly se trhy, hodně lidí si zvyklo chodit jen do obchodu. Dřív šli do obchodu a pak na rynk. Teď už nakoupí často jen na jednom místě. Zpohodlněli. Samozřejmě že věrní zákazníci stále chodí. Ale fronty byly větší,“ popisuje.
Otevírací doba. Foto: Daniela Černá
Lze už poznat i to, že lidé počítají každou korunu, někteří se trhovcům svěří. „Hodně šetří. Je to vidět. Přišla paní a říkala, že dřív měla v ledničce pořád salátek, a když měla chuť, tak si ho mohla kdykoli vzít. Teď už jen jednou za čas. Stálí zákazníci si chtějí povykládat, mluvíme o rodině, o dětech. U některých zákazníků vím přesně, který den přijde a jestli si vezme kedlubnu nebo salátek. Je to fajn. Mně se líbí taková komunikace. Je to něco úplně jiného, než když děláte někde u kasy,“ popsala. Lidé si na trzích vyměňují i nápady a recepty. „Paní mi vykládala, jak dělá zelí z kedluben, další jak vyrábí oleje z bylinek. Člověk se toho hodně dozví,“ doplnila paní Lenka. „Máte to za 25 korun rovných,“ zaplatí další ve frontě.
„Nákupem na Zelňáku pomáháte udržovat několik století trvající tradici, a zejména podporujete lokální producenty čerstvých a kvalitních potravin,“ píší na stránkách Trhynazelnaku.cz.
Na Zelném trhu v Brně. Foto: Daniela Černá
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Daniela Černá
