_635330510686121051.JPG&id=21651)
Na který druh výroby elektřiny má Česko spoléhat v první řadě?Anketa
Poslanec a krajský zastupitel Vlastimil Vozka, mimo jiné bývalý havíř - ředitel dolu a primátor města Most, hodnotí situaci Ostravska, kterému pod taktovkou ministra Babiše vláda odklepla 600 milionů korun na sociální program pro tisíce tamních horníků, kteří ukončením těžby přijdou o práci. Srovnává ji s Mosteckem, kde se už řadu let odehrává nekonečný příběh o zachování či neprodloužení těžby hnědého uhlí za takzvanými územními limity.
„Určité reminiscence na mostecký revír tady existují, i z minulosti. Je pravdou, že uhelné hornictví na Ostravsku skončilo. Dneska už jsou doly jenom na Karvinsku. Důl Paskov je velmi složitá záležitost, lokalita s hodně zaměstnanci. Vítám dohodu právě o té sociální oblasti, protože to je nejdůležitější oblast případného vypořádání se zaměstnanci – je to vlastně úhrada sociálního programu kompletně, odstupného a tak dále. Oprávněnost tu tedy určitě je, pro vypořádání se s havíři,“ komentuje a dodává: „Co se týče samotné ekonomiky, tam je to záležitost společnosti OKD, která se zavázala hradit si náklady na útlum, tedy na technickou likvidaci a podobně. Myslím si, že dohoda, která vznikla, je logický kompromis.“
V tomhle revíru je to hra o budoucnost
Uhelný průmysl na Ostravsku a Mostecku - kde by prodloužením těžby došlo k přestěhování obcí Horního Jiřetína a Černic, což je dlouholetý populistický boj mezi ekoaktivisty, těžaři i několika různými skupinami tamních obyvatel - jsou ovšem dvě různé kapitoly. „Na toto téma vůbec nechci filozofovat, protože věřím, že se energetická politika a přístup vlády srovná,“ věří poslanec Vozka a vysvětluje: „Tady se těží energetická surovina, uhlí pro energetiku a teplárenství, kdežto na Ostravsku hlavně uhlí pro koksování. Vzhledem k napětí v ocelářském průmyslu je samozřejmě ta potřeba menší a konkurence je veliká. A to nechci zavádět mezinárodní aspekty. Takže v našem revíru je to hra o budoucnost energetiky a to jsme připraveni kdykoliv řešit.“
Jeho náměstek – sociální demokrat a podnikatel Zdeněk Brabec - je mnohem přímočařejší. Po státu by rovnou stejným způsobem natáhl ruku i v případě Mostecka, pokud by zde došlo k ukončení těžby. „Jinak by to byl precedens,“ míní. Je ale přesvědčen, že k tomu nedojde.
Už to není takový zločin
Ani Vlastimil Vozka nepředpokládá, že by došlo k uzavření našich těžebních lokalit. „Věřím, že se opět lom ČSA rozjede. Elektrárny, do kterých se hnědé uhlí odsud dodává, jsou odsířeny, odprášeny - už to není takový zločin,“ podotýká.
Hovořit o penězích se v tuto chvíli doslova hrozí. Situace by totiž na Mostecku byla razantně jiná. „Nezapomeňme totiž, že lom ČSA je natolik obsáhlou a složitou lokalitou z hlediska zahlazování, že vlastně těžař v současné době nemůže mít v žádném případě vytvořenou rezervu odpovídající nákladům na budoucí rekultivaci k zahlazení hornické činnosti. Pokud bychom teoretizovali, že by se na ČSA skončilo s těžbou, tak vedle všech sociálních důsledků, odstupného a podobně, je tam obrovský závazek zahlazování a ten leží samozřejmě na státu. Je to stát, kdo vyvolal tu hranici a administrativně omezil dobývání. Náklady jsou tady řádově vyšší – jsou to miliardy korun,“ zdvihá varovně prst.
Psali jsme:
autor: Lucie Bartoš
