V textu uveřejněném na blogu iDnes.cz se ekonomka Markéta Šichtařová vyjádřila k tomu, co se v neděli dělo na severovýchodě Španělska – v Katalánsku. Policie a národní garda vyslaná centrální vládou v Madridu se v Katalánsku pokoušela silou bránit konání referenda o nezávislosti regionu. Stovky lidí byly zraněny. A EU nijak zvlášť nezareagovala. Přitom když měl Západ dojem, že jsou v Srbsku utlačováni kosovští Albánci, zasáhl. V roce 1999 letadla NATO zaútočila na Srbsko, k němuž Kosovo patřilo a podle některých politiků dodnes patří.
„Evropa má dvojí metr. Kdyby totiž měla metr jeden, muselo by dojít k bombardování Madridu. Proč Madridu, když je od Katalánska tak daleko? Protože Bělehrad byl taky bombardován, byť neleží v Kosovu. Jenomže je snad někdo, kdo by uvěřil, že se přízni Bruselu bude těšit Katalánsko, a ne zbytek Španělska? Vždyť Brusel už dokonce oznámil, že v případě odtržení Katalánska se rozhodně nebude hnát do toho, aby zemi přijal do EU. Všichni vědí, že Brusel se postaví za Madrid, ať vyvine proti Kataláncům jakékoliv násilí. Trestat za vlastní názor, to je to, co Brusel umí,“ píše ekonomka.
Brusel se podle dámy nechce nechat připravit o moc. Odchod Velké Británie z EU zmenšil pole, na němž bruselští úředníci mohou uplatňovat svou moc. Teď se zdá, že by o tutéž moc mohli přijít i v Katalánsku a to se jim podle Šichtařové ani trochu nelíbí.
V roce 1989 v Československu také komunistická policie zasahovala proti demonstrantům, kteří volali, že mají holé ruce. Skončilo to pádem celého režimu, ale poklidným pádem. Šichtařová ovšem také připomíná, že ve Španělsku může být ještě horko, protože jižní národy Evropy jsou horkokrevné a v určitou chvíli se dostanou do bodu, v němž se nezdráhají sáhnout k násilí. Evropané už s tím mají své zkušenosti. Pamatují si válku na Balkáně, která začala rozpadem Jugoslávie a skončila v roce 1995.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: mp
