Situaci v Makedonii označil za komplikovanou, rozhodnutí makedonských úřadů uzavřít hranice tedy neodsoudil, jen podotkl, že si koledovali o „humanitární kolaps na místě“. Je si totiž třeba uvědomit, že ti lidé, před které postavili plot, mají za sebou již dlouhou a vyčerpávající cestu.
Hovořil také o tom, co pro zlepšení situace dělá Člověk v tísni. „Hledáme, co můžeme udělat, migraci v tranzitních zemích řešit nemůžeme, nemáme k tomu kompetence,“ řekl Pánek a dodal, že se snaží pomoci hlavně těm nejohroženějším. Matkám s dětmi a starým lidem. Oznámil také, že Člověk v tísni pravděpodobně rozšíří svoje pole působnosti právě do Makedonie a Srbska.
„Člověk v tísni v Sýrii živí 120 tisíc až 150 tisíc lidí měsíčně – tam skutečně předcházíme tomu, že se lidé vydávají na cesty,“ řekl Pánek a připomněl, že v Sýrii je problémem především bezpečnost, kterou jeho organizace ovlivnit nedokáže. Ze Sýrie se totiž utíká „ze strachu o život“, přitom naprostá většina syrských uprchlíků plánuje návrat domů, jakmile se situace uklidní.
Dále také podal svoje vysvětlení nárůstu žádostí o azyl. „Čistě matematicky, proč by se z roku na rok zdvojnásobil či ztrojnásobil počet lidí, kteří si řeknou, že v Evropě je lepší život?“ ptal se Pánek a nezapomněl připomenout, že Evropa v současnosti nezažívá svoje nejlepší období. „Není to už spíše tak, že už čtvrtým rokem trvá válka v Sýrii?“ Jde podle něj o vyvrcholení několika konfliktů a do toho se přidaly klimatické změny, a tedy katastrofální sucha v Africe.
Připomněl také, že Evropa za posledních 50 let přijala desítky milionů uprchlíků a že debata, kterou v současnosti vyvolávají, je především u nás až „hysterická“, a vzpomněl i na uprchlickou vlnu z Kosova, kdy jsme přijali mnohem větší počet lidí, než jakého se nyní bojíme.
"V České republice, kde je ta debata až hysterická, nemá vůbec význam tu debatu vést. Průměrný počet lidí, kteří sem chtějí, je tak 1 000 lidí a dostane se jich sem tak 300," odhadl Pánek.
Vyjádřil se i k tvrzení Petra Robejška, že ti lidé, kteří k nám proudí, se nedokážou integrovat, protože islám jako náboženství přetváří prostředí kolem sebe už ze samotné podstaty. Podle Pánka jde o „paušalizovaný pohled“ a na pomoc si bere statistiky z Německa, kde turecká muslimská menšina funguje zcela normálně, a připomněl, že i porodnost se po dvou generacích dostává na evropskou úroveň.
Důležité je ale to, že uprchlíky prostě přijímat musíme. „Podepsali jsme Ženevské konvence, to je máme vypovědět? Ti lidé utíkají před smrtí, a to máme říci, tak ne? To máme potápět lodě s těmi lidmi? To by byl mezinárodní zločin a ti lidé, kteří by to dělali, by byli vrazi,“ řekl Pánek a zapřemýšlel, jak by vypadaly dopady druhé světové války, kdyby lidé odmítali pomoci z Evropy prchajícím židům.
Na závěr už jen vyvrátil domněnku, že by chtěl v příštím volebním období kandidovat na prezidentský post. „Rozhodně si nemyslím, že by to bylo na pořadu dne, co se příštích voleb týká.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: spa
