Šimon Pánek varoval politiky: Kroťte se, jinak vám to spočítáme. A sólo měl slavný Čech: „Jaká panika? U regálů s ha*zlpapírem se nikdo nemlátil!“

14.05.2020 13:27

V debatě o koronaviru a souvisejících fenoménech se na ČT24 sešly velice rozdílné osobnosti, Šimon Pánek, ředitel neziskové organizace Člověk v tísni, a herní vývojář Daniel Vávra. A padlo mnoho zajímavého. Dle Pánka je nutné odmítnout logiku, že nemáme pomáhat chudším státům, aby zbylo více pro nás, protože na ně vynakládáme jen zlomek prostředků. A herní vývojář upozornil, jak škodlivá byla při krizi cenzura určená k zabránění paniky. "Žádná panika nebyla. Žádný lidi se sekerkama se nemlátili u regálů s hajzlpapírem," prohlásil. Na závěr došlo i na otázku svobody. "Naši politici, a obecně politici kdekoliv na světě, by měli být velmi opatrní, aby nezneuživali tu situaci a nešli dál, než je nutné v omezování svobod pohybu, demokracie, volné soutěže, pravdivých informací. Jinak jim to spočítáme, doufám," zaznělo od Pánka.

Šimon Pánek varoval politiky: Kroťte se, jinak vám to spočítáme. A sólo měl slavný Čech: „Jaká panika? U regálů s ha*zlpapírem se nikdo nemlátil!“
Foto: Repro ČT24
Popisek: Herní vývojář Daniel Vávra a ředitel Člověka v tísni Šimon Pánek v debatě na ČT24
reklama

Začátek pořadu patřil tomu, jaká poučení z krize je možné si odvodit. Pánek konstatoval, že krize i v Čechách nejvíce doléhá na ty nejslabší. „U nás je to těch 6 až 9 % dětí, které nejsou on-line nebo nemají počítače, nebo ty rodiče jim neumí pomoct, to znamená, že vypadnou z toho, co my věnujeme svým dětem a jak jim pomáháme to zvládat,“ jmenoval příklad a dále zmínil lidi s nízkou kvalifikací, bez vzdělání nebo bez schopnosti se ve společnosti orientovat. „Netušil jsem to, ale my už teď rozdáváme potravinové balíčky v Česku. Takže to není jenom v Africe a v Americe, ale je to taky tady.“

Anketa

Byl by šéf ODS Petr Fiala dobrým premiérem?

3%
97%
hlasovalo: 33229 lidí

Dále kritizoval politiky ve světě i v Česku za to, s jak malou pokorou přistupují k problémům. „Místo toho, aby se drželi zpátky, tak toho leckde zneužívají pro 'informačně-píárové' kampaně, ve kterých se pohybují, a tím výrazně ztěžují klidné pochopení toho, co se děje, zvyšují úzkost, nepřehlednost a myslím, že nedělají dobrou službu v té komunikační rovině.“

Vávra krizi chápe jako možnost uvědomit si, že nejsme nezranitelní, což si dle něho dost lidí myslelo. A také si položit otázku, zda je nejlepší vše vyrábět nejlevněji a globálně, nebo zda se posunout k větší samostatnosti.

„Taky mě osobně dost šokovalo, jakým způsobem se vede, já už řeknu cenzura, protože to, co dělaly sociální sítě, že cenzurovaly lidem příspěvky s tím, že jsou fake news a vzápětí se ukázalo, že je to pravda a pravdy bylo těžké se dobrat, protože byla označována za fake news a situace se měnila každý den,“ dodal vývojář s tím, že tím se ukázalo, jak je cenzura špatná.

Řešila se i ekonomika a otázka, zda je lepší snižovat stav zaměstnanců nebo výši mzdy. „Já si myslím, že je nejlepší snížit tu úroveň (mezd) a udržet co nejvíc lidí v práci, i kvůli návykům a atmosféře ve společnosti. Lidé, myslím si, jsou schopni se uskrovnit, na spoustu lidí to už dopadlo a uskrovňují se,“ prohlásil Pánek a dodal, že je také spousta lidí v byznysu, kteří se mají velmi dobře a mají příležitost prokázat svou solidaritu a podělit se. „Vybrat si něco v okolí, společenské organizace, kulturu, vybrat si možnost, jak být solidární, přispět na vývoj vakcíny, dělit se. Máme ve světě dost lidí, kterým dost financí zůstalo, mohou se dělit a pomoci restartu ekonomiky a těm nejslabším,“ mínil Pánek a dodal, že ví, jak naivně to zní, ale podle něho se od něj tento typ uvažování čeká. Také schvaloval plošnou pomoc na začátku a řadu opatření vlády.

Kromě České republiky se ředitel Člověka v tísni zabýval i chudšími státy a zmínil, že velké donorské státy, OSN a EU už sbírají prostředky na pomoc stovkám milionů lidí, aby neumírali hlady. „Je zajímavé, že západoevropské státy, OSN, velcí dárci, už teď sbírají finance na to, aby pomohli také ve světě. Myslím si, že bychom na to neměli zapomínat. Situace u nás nebude jednoduchá, není to všude stejné, evropský trh bude reagovat pomaleji, bude tady méně nezaměstnaných, to je nesporné, jsou tady velice silné sociální sítě a matrace, které to pomohou vyrovnat, zároveň ten restart může být daleko pomalejší než restart v Americe.“

Další zajímavost dle Pánka byla ta, že ač jejich kritické postoje vůči vládě či politikům nejsou často vítány, tak nápady, jak ulehčit tíživou ekonomickou situaci slabším skupinám s Člověkem v tísni konzultovali jak zástupci vlády, tak opozice. Dodal, že ti nejslabší trpí teď, ale u řady lidí se ekonomické potíže objeví až později, mezi létem a podzimem. „V této souvislosti jsme velmi usilovali o změkčení podmínek insolvence,“ zmínil s tím, že nyní insolvence probíhá 5 let.

Fotogalerie: - Pětadvacítka pokračuje

Brífink ministerstva financí o pokračování Pětadva...
Brífink ministerstva financí o pokračování Pětadva...
Brífink ministerstva financí o pokračování Pětadva...
Ministryně financí Alena Schillerová
Generální ředitelka Finanční správy Tatjana Richte...
Brífink ministerstva financí o pokračování Pětadva...

Moderátor se pak zeptal ředitele Člověka v tísni, proč je důležité pomáhat za hranicemi z čistě ekonomického hlediska. Pánek řekl, že pro něho čistě ekonomický pohled neexistuje. „Protože prostě etika a solidarita a pomáhání těm, kteří jsou na tom hůř, je absolutním spoluzákladem existence evropské civilizace a kultury, já se od toho nedokážu oprostit. Ale čistě ekonomicky, když budu mluvit jako pragmatik, tak jsme tu slyšeli obchodní důvody, např. že krachující státy budou špatnými partnery pro vývoz, ale i dovoz. Ve větším chaosu a bídě se nesporně šíří násilí, extrémistické nálady, je to lepší prostředí pro rekrutování lidí do extrémistických skupin,“ vysvětlil Pánek.

Dodal, že to souvisí i s migrací, a pokud chceme, aby lidé zůstávali doma, tak dle ředitele Člověka v tísni jim nejvyspělejší část světa musí pomáhat. A množství peněz, které jde na rozvojovou pomoc, je údajně zlomkové oproti prostředkům vynaloženým doma, tedy argument „Sami máme málo, proč to nedostanou naše děti v dětském domově“ neplatí. „To je úplně nesmyslná, populistická rovnice, kterou je třeba odmítnout,“ prohlásil.

Hovořilo se i ekologii. Pánek prohlásil, že teď je příležitost dokázat, že úmysl nedrancovat tolik planetu není jen heslo. „Zjišťujeme, že těch letů může být o kus méně. Ne tak málo, jako je teď, ale o kus méně. Že konferencí, velmi drahých věcí, které také zvyšují HDP, ale též zatěžují planetu, může být o kus níž. A že to naše štěstí, osobní, rodinné, se neřídí podle počtu věcí,“ pravil ředitel neziskové organizace.

Po přibližně 50 minutách vyjádření Pánka a ostatních hostů dostal slovo opět Daniel Vávra, který řekl, že místo přemýšlení o tom, že se na lidi mají sypat peníze a říkat jim co mají dělat, by mělo dojít k uvědomění si toho, že centrální řízení nefunguje. „Viděli jsme to i za té krize, kdy jediné, co umí dělat vláda, je tisknout peníze, někomu je rozdávat a něco zakazovat, mezitím firmy začaly vyrábět věci, začaly nezávisle fungovat mnohem lépe, než ta vláda, a tohle by mělo být to poučení, my bychom měli zjednodušit prostředí, aby si lidé pomohli sami,“ tvrdil.

Postavil se zejména za snížení byrokracie a uvedl vlastní zkušenost se záměrem vložit do ponikání vůz. „Účetní mi musela hodinu a půl vysvětlovat, co vlastně můžu udělat. Přitom je to úplně triviální věc,“ poznamenal. „Decentralizace, deregulace, přestat buzerovat lidi a nechat je pracovat. Myslím si, že pak ekonomika nebude potřebovat helikoptérový peníze a podobný věci,“ prohlásil.

Také ho štvalo, že se údajně tajila data, aby nevznikla panika. „Ta panika vznikala, protože nebyla ta data. Kdyby vláda upřímně říkala, co se děje a proč a kdy se co stane, a oni ta data měli, z velké části, tak podle mě ta situace bude mnohem jednodušší. Já jsem úplně 'vytejkal', když někdo řekl 'Hlavně nedělat paniku‘. Žádná panika nebyla. Žádný lidi se sekerkama se nemlátili u regálů s hajzlpapírem.

Ale furt se říkalo, aby nebyla panika, tajila se data. A doteď se tají, doteď se neříká, jak to bude. Je pár lidí, kteří to říkají, ale to vždy tak nějak neoficiálně. A já jsem viděl, že lidi z IT předvídali tu krizi 2 měsíce dopředu, než to vláda začala řešit. Mně posílali přátelé z IT firem grafy, jak se to bude vyvíjet a já si říkal, že je to blbost. A pak jsem za 14 dní zjistil, že ty grafy jdou tak, jak oni mi je posílali. V tu chvíli jsem tomu uvěřil i já a přestal jsem věřit tomu, co slyším v televizi, a začal jsem se řídit tím, co mi posílali kamarádi,“ vysvětlil.

Fotogalerie: - Pětadvacítka pokračuje

Brífink ministerstva financí o pokračování Pětadva...
Brífink ministerstva financí o pokračování Pětadva...
Brífink ministerstva financí o pokračování Pětadva...
Ministryně financí Alena Schillerová
Generální ředitelka Finanční správy Tatjana Richte...
Brífink ministerstva financí o pokračování Pětadva...

Že obory fungují lépe, když v nich nefiguruje stát, dokazoval i na svém vlastním oboru. Herní průmysl totiž v časech krize zaznamenal boom. „Je asi určitě větší, než filmový průmysl. Jak ve světě, tak i u nás. Já si nepamatuji čísla, ale myslím, že loni nebo předloni jsme udělali jako český herní průmysl, a teď beru vývoj her tady, nikoliv distribuci zahraničních, tak jsme měli obrat tuším 3 miliardy. Film, tržby z českých filmů byly zlomek toho, myslím že ani ne třetina třeba. A všechno to samozřejmě bylo bez dotací. České herní firmy dostávají minimum dotací, možná na místní rozvoj nebo něco, ale všechno je to prakticky bez dotací, bez vzdělávání, není tu moc škol, které by učily lidi ten obor. Takže je to všechno na koleně, spontánní záležitost. Což je ukázka toho, co jsem říkal. Když jsou někde šikovní lidé a neházejí se jim klacky pod nohy, tak se věci dějí samy a lépe.“

Prý ho dojalo, jak se v podstatě ze dne na den společnost začala chovat zodpovědně, ale jak se stejně náhle začaly utahovat šrouby a kontrolovat, co se smí říkat. „Já jsem si chtěl třeba najít aplikaci, kde bych sledoval ta čísla, úmrtnost atd. A v Appstoru nebyla, aby někdo náhodou nešířil falešné informace, takže jsem musel chodit na web, protože jedna korporace rozhodla, že mě nenechá se na to u nich dívat. Korporace, která má monopol. Takže doufám, že si lidé uvědomí, že jsme mnohem schopnější, než jsme si mysleli, a také, že si uvědomí cenu svobody. Že to je jedna ze základních věcí, které by jsme se měli držet a nedovolit, aby nám ji někdo vzal.

I Šimon Pánek měl vzkaz na závěr: „Myslím, že se máme starat i o ty potřebnější u nás a také nezapomínat na svět. A co se týče svobody, a to téma mě nenechává chladným, myslím, že naši politici a obecně politici kdekoliv na světě, by měli být velmi opatrní, aby nezneuživali tu situaci a nešli dál, než je nutné v omezování svobod pohybu, demokracie, volné soutěže, pravdivých informací. Jinak jim to spočítáme, doufám.“

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: kas
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Nemáš roušku? Tu máš ránu. Sítí se šíří video zásahu policie na pražské zastávce

18:40 Nemáš roušku? Tu máš ránu. Sítí se šíří video zásahu policie na pražské zastávce

Během soboty se po sociálních sítích začalo šířit video, které ukazuje tvrdý zásah policisty proti p…