„Nikdy jsem nebyla konfrontována s jakýmikoliv výtkami,“ uvedla Šimůnková s tím, že jí byly sděleny až po jejím odvolání. A proč krátce nato rezignovala na post zmocněnkyně vlády pro lidská práva? „Každý člověk, který by si přečetl nové zakotvení zmocněnce, tak pokud by měl trochu cti v těle, tak by rezignoval.“
Augustin Šimůnkové vyčítal mimo jiné špatnou pracovní morálku, nedodržování pracovní doby. Tyto argumenty označila Šimůnková za „naprostý nesmysl“. Podle ní by elektronické výpisy její docházky do zaměstnání ukázaly, že si mnohé přesčasové hodiny nikdy nenárokovala.
Na konstatování moderátora, že podle některých svědectví měla s podřízenými časté konflikty, jen uvedla, že je běžné, že ke konfliktům mezi nadřízenými a podřízenými občas dochází. Přiznala, že proslovy jí částečně psali podřízení. Tak to prý ale v podobných institucích bývá vždy.
Šimůnková přiznala, že měla častěji vyjíždět do romských ghett, ale prý na to nebylo dost času. Když do funkce zmocněnkyně pro lidská práva nastupovala, měla předsevzetí, že se více bude zabývat ochranou lidských práv dětí a seniorů. To se jí nakonec nepodařilo, neboť problematika sociálně vyloučených lokalit – především romských – ostatní oblasti její agendy „převálcovala“.
Zmocněnec by měl sedět ve vládě
Šimůnkové se v praxi potvrdila zkušenost jejího předchůdce Michaela Kocába, podle kterého, aby zmocněnec vlády něčeho dosáhl, měl by být členem vlády. „Ano, po mé zkušenosti potřebujeme ministra pro lidská práva. Dovoluji si poprosit budoucí vládu, aby této problematice věnovala větší pozornost.“
Postěžovala si na politiky, kteří se nechtějí k romské problematice vyjadřovat. A když už, tak jedině tak, aby jim přihrála politické body.
Podle Šimůnkové chybí zákon o sociálním veřejném bydlení, u předchozí Nečasovy vlády prý nebyla politická vůle k tomu, aby byl přijat. Předložený návrh tohoto zákona považuje za nedostatečný.
Odmítla spekulace, že by byla už dávno ze své funkce odvolána, ale že ji bývalá ředitelka kabinetu expremiéra Nečase Jana Nagyová „podržela“. Šimůnková uvedla, že před svým nástupem do funkce zmocněnkyně Nagyovou neznala a že právě kvůli Nagyové se za celou dobu, po kterou vykonávala funkci zmocněnkyně, nedostala k tehdejšímu premiérovi Nečasovi. „Nagyová mi velmi komplikovala život,“ podotkla Šimůnková.
Uznala, že se jí nepodařilo vyřešit problém existence vepřína v Letech v místech bývalého romského koncentračního tábora. Podle Šimůnkové za to může Nečasova vláda, která neměla politickou vůli situaci řešit, tedy uvolnit na výkup vepřína peníze.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
