První Čech, který získal Templetonovu cenu
Tomáš Halík je dle svého oficiálního životopisu profesorem Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, prezidentem České křesťanské akademie a rektorem kostela Nejsvětějšího Salvátora. „Za komunistického režimu působil v náboženském a kulturním disentu, po roce 1989 podnikl přednáškové a studiní cesty po všech šesti kontinentech. Byl mimo jiné hostujícím profesorem na univerzitách v Oxfordu, Cambridgi a Harvardu,“ píše se v něm. Halík obdržel celou řadu ocenění. To nejvýznamnější 13. března 2014. Stal se 44. laureátem prestižní Templetonovy ceny, které se přezdívá neoficiální Nobelova cena za náboženství. Je prvním Čechem, který ji získal. Zařadil se po bok Matky Terezy, dalajlámy či Alexandra Solženicyna. K tomu tehdy uvedl ministr kultury Daniel Herman: „Je to mimořádné ocenění na poli propagace duchovních hodnot jako součásti života. Tomáš Halík tak činí svojí tvorbou literární, pedagogickou i kněžskou. Jeho knihy se překládají do všech světových jazyků.“
Nevěří ve všemohoucího Boha Stvořitele
Z jeho úspěchu se však v České republice všichni neradovali. Zcela určitě ne Doc. RNDr. Otakar Jelínek, CSc. Ten v dopise ze 7. října 2014 (v prvním z dopisů, které mají ParlamentníListy.cz k dispozici) adresovaném doktoru Jacku Templetenovi píše: „Vysoce oceňuji vznešený odkaz Vašeho zesnulého otce podporovat vědu a náboženství takovým velkorysým způsobem. Ušlechtilými ctnostmi Templetonovy nadace jsou pokora před bezmezným divem Božím a duch pokory. Proto nechápu, jak mohla Vaše nadace udělit cenu člověku, který akcentuje vágní náboženství čehosi, nevěří ve všemohoucího Boha Stvořitele a zaujímá negativní postoj k vědě.“ Jelínek následně sděluje: „Obávám se, že se Mons. prof. Halík chová spíše jako politický aktivista s postmoderními východisky a vůbec ne jako vzdělanec v teologii a vědě. Je nebezpečí, že v budoucnu tento ambiciózní a sebestředný kněz nezaváhá a zneužije vaši prestižní cenu k politickým cílům.“
O rok později 19. října 2015 Jelínek zase píše Johnu I. Jenkinsovi, prezidentovi Notre Dame Univerzity. Informuje ho, že na oficiální stránce univerzity věnované Tomáši Halíkovi je uvedeno, že je profesorem filozofie na Univerzitě Karlově v Praze. Ale dle Jelínka je ve skutečnosti emeritním profesorem sociologie Univerzity Karlovy. „Akademická kariéra tohoto preláta je rovněž poněkud kontroverzní. Podle mě osobně mnoho teologických názorů Mons. Halíka není v souladu s oficiálním učením katolické církve,“ upozorňuje Jenkinse.
Pochybnosti o platnosti kněžství
Třetí dopis je datován 26. listopadu 2015 a míří do německého Kolína do rukou jeho eminence kardinála Meisnera. V něm Jelínek mimojiné uvádí: „Před nějakým časem vyvstaly v naší zemi pochybnosti o platnosti kněžství Mons. Halíka. Jeho svěcení v roce 1978 bylo provedeno na základě CIC z r. 1917. Jsem přesvědčen, že nebyly splněny požadavky kanonického práva platné v té době.“ Stejnou záležitost zpochybňuje Jelínek v dopise čtvrtém, tentokrát kancléři Oxfordské univerzity, ze 4. března 2016. Halík byl totiž nominován na udělení čestného titulu univerzity pro rok 2016. „Monsignore Halík je v naší zemi vnímán, především ve všech akademických kruzích, s ohledem na jeho minulost, formování a ordinaci jako poněkud kontroverzní osobnost,“ tvrdí v něm Jelínek.
Jeho život plynul v souladu s komunistickým režimem
A pokračuje dost ostře. „Soudě podle neoficiálních informací dostupných na internetu, předchozí veřejný život Tomáše Halíka, narozdíl od skutečného politického disidenta Václava Havla, plynul většinou v plném souladu s komunistickým režimem, kromě jeho účasti v některých tajných nelegálních filozofických kruzích,“ sděluje Jelínek do Oxfordu a dopis uzavírá konstatováním: „Jsem přesvědčený, že tento podvodník si nezasluhuje takové pocty od Vaší starobylé a slavné univerzity. Udělení čestného titulu monsignoru Halíkovi by mohlo mnoho mých krajanů považovat za zneuctění dřívějších čestných doktorů Vaší univerzity, jako byl náš nesmrtelný hudební skladatel Antonín Dvořák, ale i nedávných význačných kandidátů.“
Hájek směšně lže
Halíkovo kněžství i profesuru zpochybnil už v roce 2011 tehdejší poradce prezidenta Václava Klause Petr Hájek. Tomáš Halík se k tomu tehdy vyjádřil v rozhovoru pro časopis Kraus. „Pan Hájek celkem směšně lže, když mě vydává za inženýra. Tím jsem nikdy nebyl. Mohu samozřejmě předložit svůj profesorský diplom Univerzity Karlovy. Když zpochybňuje, že jsem byl vůbec vysvěcen na kněze, používá přesně stejného výrazu, které použilo Rudé právo po Chartě v útoku na Josefa Zvěřinu – Pán, který se vydává za kněze. Asi bych si měl položit otázku, zda by mne v tom případě Jan Pavel II. jmenoval konzultorem papežské rady pro dialog a Benedikt XVI. jmenoval čestným papežským prelátem. Zcela zřetelně lže, když se dovolává kardinála Meisnera, že nic neví o mém svěcení. Nikdy jsem netvrdil, že mě osobně světil mons. Meisner – další Hájkova lež. Vždy uvádím, že mě světil jeho tehdejší nadřízený mons. Aufderbeck, a to tajně v kapli své rezidence 21. října 1978,“ uvedl Halík.
Nepatřím k lidem, které je možno zastrašit, nebo si koupit
Meisner Halíkovo vysvěcení dle jeho vyjádření zprostředkoval. „Druhý den pak se mnou koncelebroval mou první mši. Protokol o mém svěcení uchoval ve svém archivu a předal po listopadu 1989 kardinálu Tomáškovi. Ten je dodnes na Pražském arcibiskupství.“ Na otázku, zda ho Hájek nepovažuje za kněze kvůli kritice prezidenta Klause, Halík odpověděl: „Je zřejmé, že hlavním důvodem bylo mne očernit u veřejnosti. Je to pro mne dobré vysvědčení. Nepodařilo se jim – podobně jako kdysi StB – najít nic, čím by mě mohli zkompromitovat. Tak se uchýlili k absurdní a okamžitě vyvratitelné lži, kterou se nakonec zkompromitovali sami. Tahle lež měla krátké nohy, jsem zvědav s čím přijdou příště, až zjistí, že nepatřím k lidem, které je možno zastrašit, nebo si koupit.“
Psali jsme:
autor: pas
