Výzvu od učitelky Volrábové ze 2. A Základní školy Dr. M. Tyrše v Děčíně četli nejen na Facebooku tisíce lidí. Ta rozeslala, původně jen rodičům, email o holčičce Kristýnce ze své třídy, jejíž maminka je samoživitelka se čtyřmi dětmi, v současné době je po chemoterapii a její zdravotní stav je vážný. „Kristýnka je momentálně skoro vždy bez svačinky. Na obědy přestala chodit, protože je nemá zaplacené. Občas ani nedorazí do školy, protože nemá peníze na MHD,“ popsala pedagožka.
To ale není vše. „ Doma se stará o malé sourozence a maminku. Je moc šikovná a její dětství je zcela jiné než dětství jejích vrstevníků,“ doplnila kantorka, jaký život mimo zdi školy malá slečna má. Podařilo se jí nakonec nejen sehnat peníze na obědy pro Týnku, ale ochota se nakonec rozrostla například i na sbírku oblečení a dalších důležitých věcí pro všechny další tři sourozence.
Foldyna dá na pomoc deset tisíc
Na apel Děčíňanky reagovala široká veřejnost. Poslanec Jaroslav Foldyna na Facebooku zveřejnil, že věnuje na pomoc rovných deset tisíc korun. Rodiče vytvořili týdenní seznam na svačiny pro dívenku. Z kasičky, do které může každý přispívat, jí může učitelka hradit i školní pomůcky nebo vstupy do divadla a podobně.
Dětí s podobným osudem, byť třeba nemají maminku tak vážně nemocnou, není v Ústeckém kraji málo. Mnohem více se chudoba projevuje v době na konci roku, kdy většina lidí s uvolněním peněženek na vánoční dárky zároveň projevuje snahu k charitě. Jednorázová pomoc je sice dobrá, ale neřeší problém systémově.
Psali jsme:
Učebnicový příklad pro zálohované alimenty? A další tipy k zamyšlení
Jednou z možností je zákon o zálohovaném výživném, připomněla pro ParlamentníListy.cz Michaela Marksová-Tominová (ČSSD), která se dlouhodobě zabývá postavením žen a mužů ve společnosti, otázkami ženských práv a rodinnou politikou, dříve vedla mimo jiné odbor rodinné politiky na Ministerstvu práce a sociálních věcí. „Nemohlo by se stát, že pokud nezaplatí druhý nezodpovědný rodič alimenty, dopadne to takto tvrdě na dítě. Závazek přijetí takového zákona - kdy stát dá samoživitelce výživné a z neplatiče ho vymáhá on - je obsažen v koaliční smlouvě,“ připomněla politička.
Že je záležitost minimálního výživného a jeho vymahatelnosti zakotvena v programových tezích vznikající koalice, kvituje s povděkem i její partajní kolega Jaroslav Foldyna. „Bude to stát, kdo - podá-li samoživitelka žalobu - převezme zálohovou výplatu výživného ve výši padesáti procent. Stát jej bude následně vymáhat na povinném rodiči. To je zásadní krok, aby děti nezůstaly bez základních prostředků na jejich životní potřebu a výuku,“ říká důrazně a dodává: „To považuji za nejdůležitější krok. Dnes je situace dětí a matek samoživitelek zoufalá.“
On i Marksová jsou přesvědčeni, že města by měla mít ze zákona část bytového fondu ve vlastnictví na takzvané sociální bydlení, které je třeba zákonem definovat. Foldyna hovoří zhruba o deseti procentech takových městských bytových jednotek. Vše se musí řešit systémově. „Možností je opravdu mít fond spravovaný příslušným obecním úřadem. Další možností je to, co dělají v řadě vyspělých zemí: děti do školy svážejí školní autobusy, které jsou pro ně zdarma,“ má v rukávu řadu dílčích nápadů Michaela Marksová-Tominová. Zdarma by pro žáky podle ní mohly být také být obědy. „Ale k tomu je u nás ještě dlouhá cesta,“ poznamenává, byť je odhodlaná vše prosadit, bude-li k tomu mít možnosti.
Pomoc musí být podle Foldyny vždy vázána zpět na školu. „Jak sledujeme růst počtu lidi na hranici chudoby, je třeba hledat účinná opatření pro podporu výchovy dětí v takto postižených rodinách. Vedle toho musí fungovat kontrolní mechanizmy, aby nedocházelo ke zneužívání. Vše musí byt vázáno na školní docházku a výchovu,“ uzavírá děčínský politik Jaroslav Foldyna.
Chudoba rozvrací rodinu
Že příběhů, jaký nyní prožívá Kristýnka z Děčína, je na severu požehnaně, potvrzují další podobné iniciativy, například v Mostě. Na stránkách tamních internetových komunit se občas objevují výzvy ke skutečně akutní pomoci. Jsou tak závažné, že se například pro rodiče a děti, kteří zůstali bez přístřeší jen s tím, co mají zrovna na sobě, hledá během několika hodin dostatek matrací a místo, kde by mohli v teple přespat a ratolesti nemusely být odebrány z rodiny pro absenci podmínek pro výchovu dítěte. Pravidelně se sbírkami ošacení či nábytku zabývá i tamní azylový dům či oblastní charita.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Lucie Bartoš
