„Tak už i zloději mají máslo v obchodě za lukrativní komoditu,“ popsal Mach. „To aby obchodníci máslo očipovali a dali do speciálních regálů vedle alkoholu, když je kilo másla dražší než litr alkoholu,“ dodal s úsměvem.
O krádeži másla se dočtete ZDE.
„Když jsme do EU vstupovali, psal jsem o másle poprvé – když nám EU nařídila kvótu na počet krav. Pak podruhé, když EU zahájila intervenční nákupy másla a platila za jeho zamražování. Pak jsem psal o pomazánkovém máslu (a taky o tom, že nejvíc másla na hlavě má Babiš). Naposledy v souvislosti s drahým máslem jsem psal o dotacích EU na nevýrobu mléka. Zajímalo by mě, co v Bruselu na téma máslo vymyslí příště,“ podotkl Mach.
Drahé máslo v souvislosti s Bruselem zmínila také ekonomka Hana Lipovská, a to v minulých dnech v komentáři MF Dnes. „I kvůli špatné bruselské politice rostou ceny másla,“ míní Lipovská s tím, že drahá potravina signalizuje ještě jednu nepříjemnou věc – blížící se ekonomickou krizi.
Lipovská vzpomíná, že obdobná situace s cenami másla tu již byla v roce 2007, tehdy se však růst zastavil na 37 korunách. Letos průměrné ceny poprvé v historii překročily 50 korun za kostku.
„Cena zboží na volném neregulovaném trhu je určena poptávkou a nabídkou. Čím více zboží poptáváme a čím méně je ho na trhu, tím dražší bude. Základní poučka z učebnic ekonomie platí i v případě másla. Poptávka po něm v posledních letech prudce roste,“ píše Lipovská a poukazuje na pseudovědecké zprávy, jež způsobily obrat ve spotřebitelských zvyklostech Evropanů. Dnešní marketingově vědecké pamflety totiž podle ní zdůrazňují jeho blahodárný vliv.
Co dělat se Severní Koreou?Anketa
„Důležitější než strana poptávky je však v případě másla strana nabídky. A ta je více než 30 let omezovaná a zkreslovaná politikou EU. V orwellovském roce 1984 byly poprvé zavedeny kvóty na mléko. Jejich nastavení nebylo příliš sofistikované: každý stát směl vyrobit nejvýše o procento více mléka než v roce 1981,“ popisuje Lipovská s tím, že kvóty byly odstraněny až v roce 2015.
„Zároveň s ukončením kvót farmáře postihla odvetná opatření Ruska. To reagovalo na unijní sankce zákazem dovozu mléčných výrobků. Ruský trh byl pro unijní producenty mléka klíčový. Uvolnění kvót v roce 2015 obdobně jako ztráta Ruska vedly krátkodobě k mlékárenské nadprodukci a takzvané mléčné krizi v letech 2015–2016. Ceny mléka klesly téměř o čtvrtinu. Farmáři, kterým se při neregulovaných cenách nevyplatilo vyrábět, opustili trh. Opět se jedná o zcela přirozený ekonomický jev: když jsou ceny příliš nízké, zůstanou na trhu pouze hráči, kteří umějí vyrábět dostatečně levně a dovedou uspokojit celou poptávku,“ popsala Lipovská.
Závěrem dodala, že v případě českých obchodů k vyprázdnění regálů vede také snaha o vánoční předzásobení. Ceny másla podle ní sice brzy klesnou, signalizují však blížící se ekonomickou krizi. „Levnějšímu máslu v dobách hospodářské krize budou předcházet Vánoce s cukrovím dražším než obvykle. Bez nesmyslné protizemědělské a sankční politiky Bruselu bychom tohoto zbytečného zdražení mohli být ušetřeni,“ uzavřela.
Psali jsme:
autor: vef
