Výsledky hlasování se očekávají s napětím i kvůli tomu, že v těchto dnech nebyly zveřejněny žádné průzkumy veřejného mínění, které by naznačily vítěze voleb. V prvním kole hlasování před dvěma týdny získal Fico 28 procent hlasů a Kiska 24 procent. Zbylé hlasy si tehdy rozdělilo 12 neúspěšných kandidátů.
V případě Ficova volebního úspěchu by poprvé v novodobé historii země byl prezidentem zvolen úřadující premiér. To by zároveň vedlo k formálnímu ukončení činnosti jeho jednobarevného kabinetu, který sociální demokraté (Směr-SD) sestavili po vítězství v předloňských parlamentních volbách. Fico se už nechal slyšet, že premiér by v takovém případě měl podat demisi bezprostředně po oficiálním potvrzení výsledků voleb, což se očekává v neděli. Naopak, v případě volebního neúspěchu hodlá Fico, jak v uplynulých týdnech sám opakovaně prohlásil, zůstat v čele vlády.
Také vítězství Kisky by přineslo jistou novinku do slovenské politiky. Od rozdělení československé federace na konci roku 1992 se ještě nestalo, aby prezidentem Slovenska byl zvolen kandidát bez zkušeností ve vysoké politice. Jednapadesátiletý milionář, který v kampani vsadil na kritiku dlouholetých politiků, v minulosti podnikal kromě jiného v oblasti splátkového a katalogového prodeje. Právě na prodeji podílů v těchto firmách Kiska a jeho příbuzní zbohatli, podnikatel pak založil nadaci.
Slovenský prezident má podle ústavy spíše omezené pravomoci, může ovšem například blokovat nominace vlády a parlamentu na obsazení vedoucích představitelů některých úřadů a institucí. Souhlasu hlavy státu podléhají také některá rozhodnutí odstupujícího kabinetu, kterému parlament vyslovil nedůvěru. Hlava státu z vlastní iniciativy naopak nemůže odvolat člena vlády nebo navrhovat zákony. V přímé volbě Slováci budou hlavu státu vybírat již počtvrté. V roce 1999 si zvolili Rudolfa Schustera a pak dvakrát za sebou Ivana Gašparoviče.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: jno, čtk
