Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) v České televizi vysvětloval, proč Česká republika přistoupila k odkupu zásobníků plynu skupiny RWE. „Ta investice se určitě vyplatí, my de facto kupujeme fungující firmu a ne jen samotné zásobníky. Ta firma měla obrat v minulých letech v řádech miliard, a tak očekáváme návratnost té investice v řádu deseti let. A to je pro transakce podobného typu standardní návratnost. Účelem té transakce je zvýšení energetické bezpečnosti a zajištění dodávek plynu domácnostem a pro celou ekonomiku za přijatelné ceny,“ uvedl Síkela.
Vnímáte Alexandra Dubčeka jako kladnou postavu našich dějin?Anketa
„Cenu nákupu zásobníků můžeme zveřejnit až po podpisu smluv, takže očekávám, že cenu oznámíme v příštích dnech. Ta jednání byla velmi složitá, dělali jsme na tom daňovou, ekonomickou a technickou dokumentaci. Férovost té ceny nám potvrdily dvě renomované instituce, a to jednak významná mezinárodní energetická instituce a také velká globální banka,“ uvedl Síkela bez dalších podrobností.
S krokem souhlasí i Síkelův předchůdce Karel Havlíček, který sám odkoupení plynových zásobníků dříve navrhoval. „Česká republika je v mimořádné situaci s ohledem na potenciální akvizice, které může dělat. To dříve nešlo, například RWE je k dispozici k prodeji od začátku roku 2022. Takže my jsme byli pro, aby se zásobníky pořídily. Víme, že RWE za poslední roky vydělalo zhruba 600 milionů korun ročně a z toho se lze odrážet pro výpočet té ceny klasickou výnosovou metodou. Určitě je to věc pro energetickou bezpečnost země, dá se například zabránit tomu, aby to někdo koupil spekulativně. Takže my to hodnotíme racionálně jako dobrý krok, počkejme si ještě na tu cenu, ale já věřím, že vláda to dohodla dobře a ta návratnost bude co nejdříve,“ prohlásil Havlíček.
Ing. Jozef Síkela
O další zásobníky plynu už se podle Havlíčka stát ucházet nutně nemusí. „Z mého pohledu to není nezbytně nutné, to jsou zásobníky, kde už není tolik prostoru, ty RWE zásobníky byly naprosto klíčové a měly by vystačit na tři zimní měsíce,“ dodal stínový ministr průmyslu a obchodu.
Vláda podle Jozefa Síkely navíc zvažuje i další alternativy, jak posílit kritickou infrastrukturu. „Můžou následovat další kroky k posilování kritické infrastruktury, ale když mám něco v plánu, tak o tom první informuji premiéra a ne média. Zvažujeme například koupi přepravce Net4gas, pokud tam bude nějaká příležitost, jak za rozumných podmínek posílit energetickou bezpečnost země a propojit některé operace,“ opět nechtěl dále veřejně spekulovat Síkela.
Nákup Net4gas je možností i podle Karla Havlíčka, ale není to tak jednoznačné jako u nákupu zásobníků. „Net4gas je samozřejmě jiný příběh. Já bych byl spíše pro, ale nejsem o tom tak přesvědčen jako u těch zásobníků. Proto Net4gas má dnes nulovou hodnotu, spíše symbolickou, protože přišel o hlavní byznys a on už není tím tranzitem do ostatních zemí Evropy. V tuto chvíli má Net4gas závazky za více než 30 miliard korun, a pokud to někdo koupí, musel by ty závazky vyrovnávat,“ vyjmenoval Havlíček argumenty proti koupi.
doc. Ing. Karel Havlíček, Ph.D., MBA
„Věc druhá je ale zase ta, že stát má nemalý vliv na regulovanou složku plynu a dá se zabezpečit částečně ta návratnost, a pokud by sem v budoucnu proudil ukrajinský plyn, tak by ho mohl Net4gas dále tranzitovat a vydělávat na tom. A dá se určitě uvažovat i o akvizici Gasnetu, což je distributor plynu, který má dobré hospodářské výsledky. Jeho kupujícím by mohl být ČEZ, a tak by měl zároveň pod křídly distribuci elektřiny i plynu a bylo by to takto propojené,“ dodal Havlíček k dalším možným krokům státu.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jakub Makarovič
F.L.Hek
